Spousta kuřáků se ve snaze ulevit svému zdraví snaží počet vykouřených cigaret alespoň omezit, pokud se jim nepodařilo s kouřením úplně skončit. Bohužel podle posledních výzkumů není v dopadu na zdraví velký rozdíl mezi kouřením méně než pěti a více než třiceti cigaret denně. Poškození plic je u slabého kuřáka jen o třetinu nižší než u silného, stejně tak k poškození plic dojde u slabého kuřáka za rok, u silného za devět měsíců. To odborníci, a pravděpodobně ani laici, nepovažují za výrazný rozdíl. Pokud tedy chceme svým plicím skutečně ulevit, měli bychom přestat kouřit úplně.
Kouření má zásadní podíl na rakovině plic.
V dnešní době je spousta možností, jak to dokázat, můžeme se obrátit i na odbornou pomoc. A pokud se nám to opravdu podaří a cigarety už si nemusíme kupovat vůbec, jaké změny nastanou v našem těle? Jak na to zareagují naše plíce, orgán, který je cigaretovému kouři vystaven přímo, a tedy nejsilněji?
Pokud jsme tedy típli opravdu poslední cigaretu, můžeme si gratulovat. Od této chvíle už naše tělo bude reagovat pouze pozitivními změnami. Ta první nastane už 20 minut po dokouření poslední cigarety – v krvi se sníží hladina oxidu uhelnatého, kvůli kterému se našim tkáním nedostává kyslík. Naše tělo se tedy začne lépe okysličovat. Po 14 dnech začne klesat riziko infarktu, děje se tak pomalu, ale jistě. Měsíc poté se zlepší i funkce plic, výsledkem je lepší dýchání, absence ranního i nočního kašle, ustupuje dušnost.
Po prvním roce bez cigaret má dotyčný o polovinu nižší riziko ischemické choroby srdeční, která může v akutní formě vyústit až v obávaný infarkt myokardu nebo anginu pectoris, než kuřáci. Riziko cévní mozkové příhody, neboli lidově mrtvice, klesne na polovinu ve srovnání s kuřáky za pět let po vykouření poslední cigarety. Plíce potřebují na kompletní regeneraci ještě delší dobu, což je dáno tím, že byly vystaveny cigaretovému kouři nejvíce a přímo. Riziko rakoviny plic snížíme na polovinu v porovnání s kuřáky až po 10–15 letech nekouření. Přibližně stejná doba nekouření, zhruba 10 let, je potřeba k padesátiprocentnímu snížení rizika dalších typů rakoviny, které kouření způsobuje, jako jsou rakovina hrtanu či jazyka.
Na rakovině plic mívá zásadní podíl kouření.
Jak se vyjádřil například doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., v Radioporadně Českého rozhlasu, kdo jednou kouřil, už nikdy nebude mít plíce jako předtím. Nicméně to rozhodně neznamená, že bychom měli hodit takzvaně flintu do žita a kouřit dál, protože je to vlastně jedno. I podle MUDr. Koblížka se už rok života bez cigaret projeví na celkovém zlepšení zdravotního stavu, a proto se vyplatí přestat kouřit i v pozdějším věku, i po celoživotním kouření. Pokud skoncujeme s kouřením například v šedesáti letech, prodloužíme si život až o několik let, což rozhodně není zanedbatelná doba.
Je zjevné, že nejlepší je s kouřením vůbec nezačínat. Ale pokud jsme kuřáci a rozhodneme se přestat, naše tělo nám bude vděčné, i když v některých ohledech je to běh na delší trať. Nejvíce zatíženým plicím můžeme sami aktivně pomoct – samočisticí schopnost plic nejlépe podpoří pobyt v čistém prostředí. A takovou svižnou procházkou v přírodě prospějeme nejen plicím.
Zdroj: www.novinky.cz, hradec.rozhlas.cz
