Zdroje: www.bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org, abecedazahrady.dama.cz
Pampeliška není jen jedna
Pampeliška je nám známá také pod názvem smetanka lékařská, ale je to mírně zavádějící. Dříve se věřilo, že existuje jen jediný druh. Dnes je však jisté, že pampelišek je velké množství odrůd, a proto se začíná používat název pro celou skupinu morfologicky blízkých druhů, tedy „pampelišky smetánky“.
Pampelišky jsou rozhodně zajímavé léčivky. Zatímco na obalech čajových směsí a sirupů najdete obrázky žlutých nezaměnitelných pampeliškových květů či vykrajovaných zelených listů, pampeliška je nejvíc zajímavá kořenem. Ten může být dokonce 2 metry dlouhý a k jeho sběru je právě teď příhodná doba.
Pampeliška je často považována za nepříjemný plevel, ale zároveň jde o velice chutnou bylinku s mnoha prospěšnými látkami.
Části pampelišky a jejich účinky
Neznamená to však, že se používá pouze kořen. Listy, které se sbírají od březnu do listopadu, se používají do salátů a čajů, podporují trávení a jsou močopudné. Květy jsou nejlepší a nejhojnější od dubna do května, připravuje se z nich především oblíbený med. I duté stvoly je možné užívat. Denně se doporučuje zkonzumovat až deset čerstvých stvolů, které podporují činnost jater a žlučových cest.
Nejzajímavější je však kořen smetanky. Sklízí se o od září do března a je význačný pro zmírnění zánětlivých onemocnění, ale také na podporu zdraví jater a ledvin. V lidovém léčitelství se používá kořen pampelišky pro zlepšení hormonální rovnováhy, s čímž souvisí i akné, ekzémy a problémy spojené s menstruací. Pampeliškový kořen podporuje také zažívání a zdravou střevní mikroflóru, ale i docela jiné problémy. Například léčí bolavé klouby, záněty a eliminuje tekutinu, která se v nich může kumulovat. Kořen má i slibné protirakovinné účinky, které jsou středem zájmu vědeckého bádání.
Pampeliškový kořen je potřeba nejprve oddělit od nadzemní zelené části rostliny
Jak sbírat pampeliškový kořen?
Jak už bylo zmíněno, kořen pampelišky se sbírá od září do března, respektive v době, kdy rostlina nekvete. Ideální je sběr kořenů starších rostlin, protože jsou silnější. Rostlinu je nutné vyrýt, nůžkami odstřihnout kořen, očistit pod tekoucí vodou kartáčkem a co nejdříve zpracovat, což je možné několika způsoby.
Z pampelišek můžete připravit tinkturu, balzám, nebo tonikum.
Nejekonomičtější je sušení na tmavém místě při teplotě, která nesmí překročit 50 °C a rozemletí kořene na prášek. Ten lze uskladnit na minimálně tři roky bez ztráty účinnosti.
Z kořene se však dá udělat i tinktura. Čerstvý očištěný a nakrájený kořen zalijte alkoholem a v uzavřené sklenici ho nechejte louhovat po dobou dvou až tří týdnů. Poté sceďte a uchovávejte na tmavém místě.
