Při tomto onemocnění vznikají vakovitě rozšířené, vinuté žíly především na dolních končetinách (varixy ovšem mohou vzniknout například i v jícnu, v okolí konečníku – známé hemoroidy, nebo v okolí varlat – varikokéla).

Choroba způsobuje menší či větší zdravotní komplikace – počínaje nepříjemnými otoky, pocitem těžkých nohou či nadměrnou únavou nohou až po bércový vřed a hlubokou žilní trombózu, která může zapříčinit život ohrožující plicní embolii.

Vzhled dolních končetin přitom může být zavádějící – spousta pacientů s rozsáhlými varixy nemá vůbec žádné obtíže, naopak lidé s minimálně viditelnými žilami mohou mít potíže významné.

Ve valné části případů s tímto onemocněním příliš nenaděláme – je důsledkem vrozené žilní nedostatečnosti, kterou jsme zdědili po rodičích. Pokud jí trpěli oba, existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že u nás nemoc propukne.

Zajímavý je přitom na této nezvratné statistice fakt, že ačkoliv křečovými žilami trpí více ženy než muži, rozhodující je vliv otce: Pokud měl „křečáky“ jen tatínek, mají jeho potomci 70% nezáviděníhodnou jistotu, že je budou mít také!

Jak křečovým žílám předcházet

Na vzniku onemocnění mají kromě dědičných sklonů negativní podíl ještě další faktory:

  • nadváha,
  • nedostatek pohybu,
  • dlouhodobé stání nebo sezení.

Jelikož genetické dispozice neovlivníme, je vcelku nasnadě, že prevence vzniku křečových žil bude spočívat v úpravě životního stylu.

Co tedy můžeme proti křečovým žilám podniknout?

  • Máme-li nadváhu, měli bychom zhubnout. Výmluvy na těžké kosti nebo rodinné dispozice neobstojí – většina lidí zkrátka hodně jí a málo se pohybuje. Mělo by to být obráceně.
  • Pohyb není důležitý pouze pro zhubnutí, ale také proto, že podporuje krevní oběh a tzv. svalovou pumpu, která žene krev žílami zpět k srdci. Nejlepšími sporty jsou v tomto případě rychlá chůze či běh, jízda na kole nebo plavání.
  • Důležité je správné oblékání: Měli bychom nosit pohodlnou obuv s podpatky maximálně 5 cm vysokými, oblečení by nemělo být příliš těsné a nikde by nás nemělo škrtit, jinak zbytečně zamezuje průtoku krve. Někdy je vhodné správný tok krve podpořit nošením zdravotních kompresivních punčoch, v těžších případech speciálních obinadel – obojí by nám ovšem měl doporučit odborný lékař.
  • Priessnitzův zábal na křečové žíly Nohu potřeme bylinným gelem(například z jírovce maďalu, řepíku nebo dubové kůry), na něj přiložíme zábal: ručník namočený do vlažné vody a vyždímaný. Navrch přijde suchý ručník nebo slabá přikrývka, zábal ponecháme asi 1 hodinu. Při každé vhodné příležitosti bychom si měli dát nohy do zvýšené polohy – to usnadňuje odtok krve z nohou a napomáhá správnému krevnímu oběhu.
  • Při ranní či večerní koupeli je dobré dolní končetiny střídavě sprchovat teplou a studenou vodou, vhodné jsou také krátké koupele lýtek ve studené (ne ledové!) vodě.
  • Máme-li sklony k tvorbě křečových žil, měli bychom se vyhýbat dlouhodobému slunění nebo saunování, které roztahuje žíly.
  • Velmi přínosné je cvičení, které můžeme provádět i během práce – s patami na podlaze zdviháme opakovaně špičky, další možností je kroužení nohou v kotníku. Žilní pumpu v lýtkách rozproudí i jednoduché stání na špičkách – můžeme si tak stoupnout například při každém čištění zubů...
  • Ohromně důležitá je úprava stravy – měla by obsahovat
    • dostatek vlákniny,
    • vitaminů a minerálů (především vitamin C, E a zinek),
    • lecitinu a také rutinu.
    • Proto bychom měli zvýšit konzumaci pohanky, bobulovitého ovoce, citrusových plodů, česneku, jablek, otrub, luštěnin, rýže Natural, celozrnných těstovin, celozrnného chleba, ořechů, semínek, listové zeleniny a také oleje ze semen hroznů, lisovaného za studena.

    V mnoha případech mohou pomoci léky – venofarmaka (například Glyvenol 400 g nebo Venoruton), a také speciální potravinové doplňky (například Varixinal nebo Valoven), obsahující výtažky z osvědčených léčivých rostlin.

    Když prevence nestačí

    Podobně jako u všech nemocí, i u křečových žil platí, že by se proti nim mělo zasáhnout včas. Včasná léčba dokáže postup nemoci zastavit nebo oddálit a pomůže tak předejít případným závažnějším onemocněním (bércovému vředu či trombóze).

    S počínajícími potížemi bychom měli co nejdříve navštívit odborného lékaře, který zjistí rozsah onemocnění a doporučí vhodnou léčbu – sklerotizaci, uzavření menších varixů laserem nebo chirurgické odstranění postižených žil.

    Jelikož se ovšem jedná o onemocnění chronické, musíme se smířit s tím, že operací nic nekončí – předcházet vzniku křečových žil a pečovat o své cévy musíme neustále.