Kvalitní med uložený v temnu a chladu vydrží dlouho. Tím spíš je důležité, abychom tuhle cennou potravinu kupovali v co nejvyšší kvalitě.

O tom, jak poznat dobrý med a nač si naopak při nákupu dávat pozor, jsme si povídali s Ing. Daliborem Titěrou, CSc. z Výzkumného ústavu včelařského v Dolu u Libčic nad Vltavou.

Může obyčejný smrtelník vůbec poznat, že med není kvalitní?

Ne s jistotou, ale s velkou pravděpodobností. Například pokud je med levný, pak bych se obával, že kvalitní není. A základním kritériem je jistě i to, aby chuť medu odpovídala tomu, na co jsme zvyklí.

Co by med neměl obsahovat? Které z nepatřičných látek v něm kontroloři nejčastěji objevují?

V prvé řadě má nekvalitní med vyšší obsah vody, což můžete poznat i v zavřené sklenici – když ji nakloníte, med uvnitř by se neměl přelévat příliš rychle.

Když sklenici doma otevřete a naberete med na lžičku, stékající hmota by měla na hladině vytvářet zřetelné záhyby − „mašličkovat“.

Pokud med teče jako voda, kvalitní není. Dále v medu nesmějí být cizorodé látky, tedy nic, co samy včely do něj nedaly. Nesmí v žádném případě obsahovat antibiotika a jiné chemikálie, ale ani řepný cukr a různé tovární fruktózové sirupy nebo barviva. Kontroloři státní zemědělské a potravinářské inspekce také sledují, zda se do obchodu nedostal med, který je přehřátý nebo starý.

Dost často lidé považují za vadu, když med ztuhne, zcukernatí. Je to opravdu na závadu?

Obliba tekutého medu je u nás určitý zvyk. Například ve Švédsku nebo v Kanadě je naopak oblíbenější med takzvaně zcukernatělý, přesně řečeno krystalický. Krystalizace (tuhnutí) medu je zcela přirozený jev, žádná závada to není. Naopak je známkou, že med výrobce neošidil. Některé medy krystalizují rychle a jiné až po čase.

Stánkaři v tržnicích o této oblibě vědí a nabízejí med, který „vydrží dlouho tekutý“. Nepřidávají do něj nějakou přísadu zabraňující jeho krystalizaci, která tam nepatří?

Tři medové rady

Med je velmi trvanlivá potravina, na kvalitě mu ubírá jen světlo a přílišné teplo – mráz mu nevadí. Také mu neprospívá vlhkost. Velmi snadno ji váže ze vzduchu – takto naředěný med má tendenci se kazit.

Jak uchovat med?

  • Sklenice pečlivě uzavřeme a skladujeme na suchém, tmavém a chladném (do 15 °C) místě − med nám pak vydrží i několik let.Nelze jej však skladovat neomezeně – příliš starý med ztrácí biologickou hodnotu, mizí jeho aroma, rozkládají se v něm cukry, tmavne a ztrácí dobrou chuť.

Jak zkrystalizovaný med vrátit do tekutého stavu?

  • Nádobu s medem šetrně nahřejeme ve vodní lázni na teplotu 50 °C (co vydrží lidská ruka). Napravíme jen menší množství zkrystalizovaného medu, aby med nestačil znovu zkrystalizovat.

Jak si vyrobit pastový med?

  • K přípravě pastového medu je nejvhodnější řepkový med nebo květové smíšené medy. Do sklenice tekutého medu (asi 1 kg) důkladně vmícháme jako „zákvas“ kávovou lžičku zakoupeného kvalitního pastového medu. Med pak dvakrát denně promícháme – přibližně za týden získá obsah sklenice kýženou konzistenci.

Trhovci mohou mít pravdu, pokud nabízejí čistý akátový med. Ten je velmi světlý, má lehounký nádech do zelené barvy, typicky voní a skutečně vydrží tekutý skoro celý rok. Je to jeho přirozená vlastnost. Dlouho zůstává tekutý i med ze svazenky nebo z jedlého kaštanu, ale pro ten kaštanový byste museli na trh někam na Slovensko nebo do Chorvatska. Krystalizaci medu způsobují mikročástice (zejména pyl a různé krystalky), které působí jako krystalizační jádra, jakési zárodky, na kterých cukerné krystaly rostou.

Někteří zpracovatelé medu tedy tyto mikročástice z medu filtrací nebo vysokým zahřátím odstraňují, aby tekutost medu prodloužili.

Ani vysoký ohřev, ani filtrace se však provádět nemají, protože významně snižují biologickou hodnotu medu. I určité přísady, například ovocný cukr, fruktóza, zpomalují přirozenou krystalizaci medu. Ani to není přípustné. Do medu se nesmí přidávat nic!

Prodejci nabízejí pastový med. Jak se liší od normálního medu?

Pastový nebo také krémový med je vlastně rychle zkrystalizovaný med. Čím rychleji krystalizace proběhla, tím jsou cukerné krystalky menší. Výsledná konzistence medu připomíná Nugetu. Snadno se maže na chleba či pečivo a nestéká.

Je zdravější tmavý nebo světlý med?

Barva medu není podstatná. Látky zdraví prospěšné nebo přímo léčivé jsou ve světlých i tmavých medech. Pořiďte si celou sbírku medů a jezte střídavě od každého lžičku − s jednou léčivou bylinkou také nevystačíte! Nejzdravější je med, který je čerstvý, byl dobře skladován a nebyl moc zahříván.

Jak takový med poznat? Na etikety se asi nelze stoprocentně spolehnout, do redakce například napsala čtenářka, že koupila med, na kterém bylo uvedeno, že zemí původu je Česká republika, Slovenská republika, Čína a Argentina. Přitom nebyl k jídlu.

Na to je jen jedna rada: Tak jako mají ženy svou kadeřnici, muži svého automechanika nebo právníka, vyberte si nějakého seriózního včelaře, vyzkoušejte jeho med, a pokud vám chutná, staňte se jeho stálým zákazníkem.

Členové Českého svazu včelařů, pokud dodrží přísnou normu kvality, mohou svůj produkt označit ochrannou známkou Český med. Spolehlivé zboží nabízejí také specializované včelařské prodejny. Užitečné kontakty můžete získat na různých zemědělských výstavách – například na výstavě Náš chov v Lysé nad Labem.

Foto Shutterstock