Jedním z důvodů oné „lidové tvořivosti“ byla skutečnost, že nabízeným mastičkám a náplastem moc nedůvěřovali. A také se jim za ně nechtělo utrácet. „Obyčejně stojí mnoho peněz a poměrně málo jsou platny,“ čteme ve Vlastenském kalendáři na obyčejný rok 1897.

Lůj, chlebová kůrka i česnek

K nejčastěji doporučovaným radám jak se zbavit kuřích ok patřilo v minulosti napaření nohou a vyškrábnutí oka nožíkem (dobře dezinfikovaným) nebo speciální rašpličkou. Z obav, aby nedošlo k otravě krve či jiným komplikacím, zkoušeli lidé další, více či méně úspěšné postupy. Rady jsme ponechali tak, jak byly zveřejněné v dobovém tisku, tedy včetně tehdejšího pravopisu a slovosledu, který může působit poněkud úsměvným dojmem. Nicméně se domníváme, že i rady staré často půl druhého století jsou srozumitelné:

  • Nejlepším prostředkem je kousek loje, který se dá na bavlnku a na kuří oko přiloží, načež bolest i sebe větší přestane… Lůj ponechá se asi 2-3 dny na oku, načež po koupeli se kuří oko pozorně ořízne, a dá se nový obkladek.
  • Nechá se noha hodinu v teplé vodě, pak pilníkem ze školního papíru uškrábe se co možno s oka kuřího oškrábati, pak se přiváže na noc kouskem citronu a nechá se to tak přes noc, třeba i déle (24 hodin). Také lze přiložiti cupaninu namočenou v kyselině octové.
  • Rozkrojí se malá cibule na dvě polovice, které se vloží do octa. Před spaním položí se jedna polovice na kuří oko a pokryje se kouskem papíru natřeným arabskou gummou, načež se noha ováže kouskem šatu. Do rána kůže změkne a lze ji snadno seškrábnout. Tento pokus se může opakovati tolikráte, až celé kuří oko zmizí.
  • Máš-li kuří oko, vypař řádně nohu a na kousek plátna dej lžičku rozestřeného česneku; přilož na oko a zavaž to šátkem neb kusem plátna. Česnek vypaluje zdatně, snad tě to bude i pálit, ale trp, abys brzo ozdravěl.
  • Jako obklad na změkčení kuřího oka se používala také kůrka chleba v dobrém, pravém vinném octě namočená, která voskovaným plátnem dobře se uváže. Dobré jest i koupání nohou v teplé vodě, zvláště v odvaru ovesné slámy, as 15—20 minut, pak chladné polévání. Změklé kuří oko se pak opatrně vytáhne. Nejde-li to ještě, oškrábeme pouze tvrdou kůži a opakujeme udané prostředky znovu.
  • Neomylným prostředkem proti kuřím okám je prý smrková pryskyřice, jak ze stromu aneb z poraženého dřeva vyvěrá. Takovou pryskyřici namažme na klůcek, asi v tom rozměru, jak velké jest kuří oko, ohřejme nad sirkou a přilepme; nenamazaný zbytek klůcku oviňme kolem dotyčného prstu. Za 24 hodin můžeme kuří oko vyloupnout prstem.
  • Obyčejný žlutý vosk bez přísad rozetře se na proužek papíru, přitlačí se na kuří oko a za několik dní už je možno vyloupnouti.
  • Flastr z vosku, loje a rezi měděné.
  • Břečťanový list v octě máčený.
  • Netřesk
  • Kuří noha (portulák)
  • Listy rozchodníku obecného (Sedum telephium). V Neapoli se této rostliny vůbec užívá a nazývá se proto též erba de calli (koření pro kuří oka).

Univerzální prostředek proti kuřím okům

Zároveň naši předci moc dobře věděli, že nestačí odstranit kuří oko, ale že je velmi důležité odstranit jeho příčinu. Pokud vzniklo nošením nevhodné (např. velmi špičaté) obuvi, pak by se velmi brzy vytvořilo po odstranění nové. Zmiňovány byly také praktiky z Anglie, kde si lidé dělali pohodlí tak, že vyřízli díru v botě v místě kuřího oka.

Kuřím okům se často věnoval na svých stránkách také první český odborný časopis Český obuvník. Ve svém vydání z července 1899 radí: „Vyřezávájí kuřích ok může si uspořiti obecenstvo za následujících podmínek:

  1. Když si objedná obuv na míru,
  2. Když poslechne rady dovedného mistra anebude mermomocí chtít obuv, jež jeho chodidlům není přiměřená…

Universálním prostředkem proti kuřím okám jest pouze správná obuv.“

Zdroj:

  • Domácí lékař: učení o člověku ve stavu zdravém i chorobném, 1870
  • Vlastenský kalendář na obyčejný rok 1889
  • Zlatá pokladnice domácí, 1880
  • Amerikán: národní kalendář na rok 1904
  • Prostonárodní léky a jednoduché, nelékárnické prostředky proti nemocem člověka, 1865