Léčivý lipový květ je poklad z přírody
Zdroj: SunCity / Shutterstock.com

Léčivý lipový květ: Ze kterých lip ho sbírat a jak užívat?

Lahodný šálek lipového čaje má mimořádné účinky nejen při infekcích a horečce. Lipový květ je třeba nasbírat včas, a lípy ho v červnu poskytují hojnost pro nás, včely i čmeláky.

Voňavý nálev z lipového květu tradičně užíváme při nachlazení a pro podporu pocení. Zvláště pokud na nás něco „leze“, ale teplota se nám ještě nezvedla, má čaj z lípy velmi blahodárné účinky. Teplotu totiž mírně zvýší, vyburcuje tak imunitu k vyšší aktivitě a tělo k pocení. Máme proto šanci překonat infekci hned v počátku. Ovšem květy lípy pomáhají i při řadě dalších obtíží. Uvolňují křeče, tiší bolest, rozpouštějí hleny, harmonizují trávicí systém, pročišťují močové cesty, působí celkově protizánětlivě a mírně uklidňují. Při horečce jej můžeme zkombinovat s tužebníkem jilmovým či bezovým květem, při křečích s heřmánkem, pro uklidnění a vyladění trávení s dobromyslí, při infekci močových cest s vřesem.

Léčivý lipový čaj připravíme z květů čerstvých i sušených

Voňavý lipový čaj

Lipové květy obsahují bohatý komplex účinných látek od flavonoidů a silic přes fytosteroly po třísloviny. Nálev připravíme ze lžíce květů na šálek vody o teplotě kolem 80-90 oC. Luhujeme zakryté deset minut, můžeme užívat až čtyřikrát denně dokud obtíže neustoupí, případně jako týdenní kůru, dle potřeby nejvýše třítýdenní.

Které druhy lip jsou léčivé?

Lípa srdčitá čili malolistá (Tilia cordata) má listy obvykle 7-8 cm dlouhé, široké, lesklé, s rezavými chloupky v paždích žilek, na rubu modrozelené. Její květenství tvoří 5-15 květů, dozrálé plody lze v prstech snadno zmáčknout. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) má listy až 12 cm dlouhé, velmi široké, s bělavými chomáčky chloupků v úžlabí nervů, na rubu jemně pýřité. Květenství tvoří 3-9 květů, vzniklé plody jsou velmi tvrdé. Oba druhy u nás přirozeně rostou v lužních lesích, na suťovištích, ve vlhkých roklinách, v bučinách a doubravách, v pahorkatinách a podhůří. Takových přirozených lesů už zbývá velmi málo, lípy jsou však hojně pěstovány v parcích, alejích i na zahradách. Svědčí jim humózní, na živiny bohaté půdy.

Lípa srdčitá neboli malolistá, Tilia cordata

Z těchto dvou našich původní druhů přirozeně vzniknul i kříženec, nazývaný lípa evropská (Tillia x euroapea). Má listy přibližně 10 cm dlouhé a široké.

Květenství obou druhů i jejich křížence je léčivé a můžeme ho sbírat. To však neplatí o nepůvodních druzích lip, které mohou růst v parcích – lípa americká a plstnatá. Lípu americkou (Tilia americana) poznáme podle oválnějších, nesouměrných, na rubu světlejších listů. Dalším rozdílem je, že květy jsou uspořádány ve vidlanu, nikoli ve vijanu jako u lípy srdčité a velkolisté, což je ovšem rozpoznávací znak vyžadující zálibu v rostlinné morfologii. Jihoevropská lípa plstnatá (Tilia tomentosa) se vyznačuje na rubu bělavými, stříbřitými listy.

Sběr a sušení lipového květu

Lípy rozkvétají obvykle v červnu, lípa velkolistá o něco dříve nežli srdčitá, ale vzhledem k teplým jarům si mohou pospíšit, záleží také na poloze. Lipový květ trháme i s přilehlým blanitým listenem v době, kdy je polovina kvítků v květenství již rozvitá. Nemusíme čekat na to, až budou rozvitá všechna, protože pak by se nám mohlo snadno stát, že vhodnou chvíli promeškáme, kvítka budou opadávat a začnou se tvořit plody. Sklízíme za slunného, suchého počasí, nejlépe v časně odpoledních hodinách.

Květenství sušíme na sítu na vzdušném stinném místě, nebo v sušičce při teplotě do 35 oC. Je třeba ho usušit rychle a důkladně, by si uchovalo barvu, vůni i léčivé látky. Poté ho skladujeme v temnu, na suchém místě nebo v dokonale těsnící nádobě.

Akční letáky