Většina z nás dříve či později kvůli svým očím vyhledá lékaře. Postupem času klesá schopnost zrakové akomodace – doostřování na určitou vzdálenost. A při čtení se již neobejdeme bez brýlí.

„Obvykle se to stává kolem čtyřicítky, po 45. roce jen málokdo brýle na blízko nepotřebuje,“ říká MUDr. Silvie Zapletalová z refrakční kliniky nemocnice Lexum.

Nejprve oddalujeme předměty dále od očí, když už ruce nestačí, přicházíme do ordinace oftalmologa. To je ten lepší případ. Horší varianta nastane, když zajdeme do supermarketu a zakoupíme si brýle, se kterými tzv. vidíme lépe.

MUDr. Zapletalová před podobným jednáním varuje, podle ní není dobré obcházet cestu odborného vyšetření. Pokud jsou oči zdravé, mohly by takové brýle k jejich korekci stačit. Důležité však je, aby oční lékař včas zachytil případné oční onemocnění.

Laciné výrobky navíc opomíjejí důležité detaily, jako jsou vzájemná vzdálenost očí nebo drobné rozdíly obou očí.

Dioptrické vady oka

Představte si oko jako fotografický přístroj. Světlo do něj proniká skrze průhlednou rohovku, která tvoří přední plochu oka. Ta je hlavní lomivou součástí tohoto optického systému.

Další částí soustavy je čočka uvnitř oka, jejím úkolem je zaostřovat paprsky přicházející do oka tak, aby dopadaly na sítnici. Změnou svého tvaru umožňuje čočka u mladších lidí jemné doostřování při pohledu do různých vzdáleností.

Aby paprsky světla dopadaly po průchodu optickou soustavou oka přesně do místa nejostřejšího vidění na sítnici, musí být v oku zachován správný poměr jeho délky a síly optické soustavy. Je–li oko příliš dlouhé nebo krátké, dopadají zaostřené sbíhající se paprsky mimo sítnici. Tato nevyváženost se může projevovat v podobě tří základních dioptrických vad:

  • myopie (krátkozrakost),
  • hypermetropie (dalekozrakost),
  • astigmatismus (neschopnost vidět ostře na jakoukoli vzdálenost).

Postačí brýle, nebo je třeba léčit onemocnění?

Kdo si od lékaře odnáší pouze předpis na brýle, máme oči prakticky v pořádku. Jiná situace nastává, když oftalmolog diagnostikuje onemocnění, která jsou ve středním a vyšším věku poměrně častá. Patří mezi ně zvláště

  • šedý zákal,
  • glaukom,
  • některá onemocnění sítnice a sklivce.

Oční choroby často souvisejí s věkem. Ve čtyřiceti letech života trpí vetchozrakostí přibližně polovina lidí a ve 45 letech již skoro každý.

S věkem totiž ubývá pružnosti čočky a pomalu ztrácíme schopnost zaostřit na blízko. Naše vidění na dálku se většinou nemění, ale začneme mít potíže právě se čtením.

Vetchozrakost (presbyopie)

Počet dioptrií se s přibývajícím věkem nadále zvyšuje – obvykle to zpočátku bývá jedna, kolem padesátky to jsou dvě a k šedesátce tři dioptrie.

Krátkozrací lidé při čtení odkládají brýle, které nosí na dálku, a dalekozrací zase potřebují ke svým dioptriím přidat ještě další na čtení.

Tato vada se obvykle řeší předpisem brýlí na čtení. Relativně novou možností je chirurgická úprava vetchozrakosti technikou monovision. Zákrok je bezbolestný a provádí se pouze na jednom oku, a to na tom, které lékař vybere za vhodnější pro vidění na blízko. Pomocí radiofrekvenčních vln dojde k mírnému vyklenutí rohovky, zhruba 2–3 mm okolo centra. Tím se presbyopie koriguje a centrální vidění do dálky je oslabeno jen minimálně.

Vidění na blízko se zlepší hned první den po operaci, ke stabilizaci dochází za dva až tři týdny. Po několika letech je ovšem obvykle nutné korekci kvůli stárnutí oka opakovat. Cena zákroku, který zdravotní pojišťovna nehradí, je asi 11 000 korun.

Šedý zákal (katarakta)

V celosvětovém měřítku je katarakta nejběžnější příčinou slepoty. „To se především týká rozvojových zemí, u nás je to choroba relativně dobře léčitelná a zdaleka nemusí končit takto fatálně,“ vysvětluje MUDr. Zapletalová.

Jasná příčina vzniku zatím není prokázaná, ale jedná se o chorobu multifaktoriální, tzn. že tu hraje roli zcela jistě dědičnost, věk, pohlaví (vyšší je výskyt u žen), celková onemocnění, obezita, dlouhodobé užívání některých léků a životospráva, zvláště kouření.

Šedý zákal znamená zakalení normálně čiré oční čočky. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici, takže zraková ostrost klesá.

Nejčastěji se setkáváme se stařeckým šedým zákalem – senilní kataraktou. U populace ve věku 65–74 let se šedý zákal vyskytuje až u 60 procent osob.

Dalším druhem je tzv. vrozená katarakta, která vzniká u dětí většinou jako důsledek virového onemocnění (zarděnky) matky v průběhu těhotenství.

Mezi nejčastější projevy šedého zákalu patří

  • zamlžené vidění,
  • zhoršené vidění za slunečního svitu a při řízení auta,
  • přechodné dvojité vidění,
  • defekty barevného vidění.

Rychlost kalení čočky je individuální, většinou trvá měsíce až roky.

Při každé poruše vidění bychom samozřejmě měli vyhledat odborného lékaře, rozhodně nepomohou žádné léky, kapky, speciální brýle, oční gymnastika apod. Prakticky jedinou účinnou léčbou je operace. Dříve se obvykle čekalo, až čočka tzv. uzraje, dnes se operuje v okamžiku, kdy potíže začnou pacienta obtěžovat.

Operace se provádí v lokálním znecitlivění – tzn. po nakapání kapek, a zvládne ji i starší člověk. „Úspěšně jsme operovali i pacientku, které bylo 100 let,“ dodává MUDr. Zapletalová.

Volbou dioptrické síly umělé čočky se dá korigovat i případná refrakční vada – krátkozrakost či dalekozrakost. Operace katarakty jsou většinou hrazené zdravotními pojišťovnami.

Do oka se udělá malý řez rohovkou, ultrazvukem se rozmělní čočkové hmoty, které se následně odsají. Do průhledného čočkového pouzdra, které v oku zůstává, se pak vloží umělá nitrooční čočka.

Onemocnění sítnice

Sítnice je vlastním orgánem zraku. Ve formě tenké blanky pokrývá vnitřní stěnu oka, obsahuje světločivné buňky a nervová vlákna.

Sítnice funguje jako film ve fotoaparátu – zachycuje obraz a zrakovým nervem ho posílá do zrakových center v mozku. Pro ostré vidění je nejdůležitější centrální část sítnice – makula (žlutá skvrna). Periferní sítnice slouží k perifernímu vidění. Nejčastějším onemocněním sítnice je věkem podmíněná makulární degenerace, která postihuje zhruba třetinu lidí ve věku 75–84 let.

Tato nemoc se vyskytuje ve dvou formách, v takzvané suché, která tvoří 90 procent případů, a mokré, u níž existuje určitá možnost léčby. Útěchou může být, že při makulární degeneraci je zachováno aspoň periferní vidění, takže zůstává schopnost orientace v prostoru, kvalita života je ale výrazně zhoršená.

Choroba se nedá vyléčit, ale při včasném zachycení lze dosáhnout alespoň záchrany zbytku zraku. Možnosti léčení jsou zatím omezené. Je nutno zachytit onemocnění v časnějších fázích, kdy jako první krok se užívají speciální preparáty tzv. vitaminoterapie, mezi další možnosti patří ošetření laserem, případně chirurgické řešení.

Velmi nadějně vypadá léčba injekcemi Avastinu. Tato látka se aplikuje přímo do sklivcové dutiny a zabraňuje zhoršování choroby tím, že brání krvácení, otokům a ukládání škodlivých látek. Dokáže zlepšit zrakovou ostrost až o 6 řádků vyšetřovacích tabulek.

Avastin se aplikuje ambulantně po předchozím dokonalém znecitlivění oka. Nitrooční injekce Avastinu bohužel nejsou hrazené zdravotními pojišťovnami, jedna injekce stojí zhruba 3500 korun.

Onemocnění sklivce

Sklivec si můžete představit jako polotekutý rosolovitý balon, který vyplňuje asi 2/3 objemu oční koule a zevnitř naléhá na oční sítnici. Z 99 procent je složen z vody, s postupujícím věkem se jeho složení mění.

Sklivec zkapalňuje a může zkolabovat a odtrhnout se od sítnice. Přitom vznikají různé zrakové vjemy.

Mušky

Mezi nejčastější poruchy sklivce patří známé „poletující mušky“, tmavší skvrnky, pozorované při pohybu oka proti světlému pozadí. Nejsou nebezpečné, znamenají pouze přítomnost drobných sraženin, vláken či dutinek ve sklivci. Někdy však obtěžují natolik, že je nutné jejich chirurgické odstranění.

Zákrok zvaný vitrektomie se provádí v lokálním znecitlivění a je hrazen většinou zdravotních pojišťoven.

Blesky a jiskry

Složitějším problémem jsou „blesky“ nebo „jiskry“. Ty vznikají, když odlučující se sklivec tahá za sítnici. Může se přitom od sítnice odloučit a ta tak může být poraněna nebo dokonce roztržena.

Saze

Hustě padající černé tečky – „saze“ – znamenají krvácení do sklivce, které nejčastěji vzniká při roztržení sítnice. Po vzniku trhliny v sítnici hrozí její odchlípení, což je závažný stav, který může skončit slepotou.

Vadí vám brýle?

„Dnešní možnosti medicíny umožňují, zvolit si to nejlepší řešení svého dioptrického problému v podstatě v jakémkoliv věku,“ vysvětluje MUDr. Zapletalová. Refrakční mikrochirurgie řeší odstraňování refrakčních vad oka (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a vetchozrakost) nejčastěji pomocí laserové chirurgie. Nitrooční chirurgické operace (implantovatelné nitrooční čočky) nejsou problémem ani pro starší pacienty.

Dnes si pacienti mohou vybírat mezi různými očními čočkami:

  • Torické nitrooční čočky korigují astigmatismus.
  • Čočky multifokální umožňují vidět do blízka i na dálku.
  • K dispozici jsou i akomodační čočky.
  • Existují též čočky, které korigují astigmatismus.

Častou otázkou bývá, na kdy si operaci naplánovat? Je vhodná spíš časnější operace, nebo je lepší počkat, až budou problémy opravdu hodně obtěžující? MUDr. Zatloukalová radí neváhat a absolvovat operaci ihned, jakmile získáme tu správnou motivaci a dospějeme k rozhodnutí.

Mýty a pověry kolem očí

  • Lze oční gymnastikou upravit počet dioptrií?
  • Kazí se oči dlouhým zíráním na televizi?
  • Mají se nosit o něco slabší brýle, aby oko nezpohodlnělo?
  • Dají se oči otužovat díváním do slunce?

Odpovídá lékařka:

„Co se týká trénování očí speciálními brýlemi, vzpomínám si na pacienta, který málem oslepl, protože si pět let ‚trénoval‘ zrak nošením černých brýlí s malými průhlednými otvůrky. Po indikované operaci katarakty opět prohlédl a brýle navždy odložil,“ vypráví MUDr. Zapletalová.

Rozhodně nemá smysl ani jakkoliv tzv. šetřit zrak. Oči jsou stvořeny k tomu, abychom je používali, takže je zbytečné omezovat se v dívání na televizi nebo ve čtení.

Dokonce ani dobré svícení zrak nijak neušetří. Špatné podmínky mohou aktuálně způsobit únavu, bolest nebo podráždění očí, ale nemohou žádným způsobem trvale oči ovlivnit, ani v dobrém, ani ve zlém. A tudíž se nedá ani předejít nebo zabránit vetchozrakosti.

Ani oční gymnastikou, čili posílením nějakých svalů uvnitř oka, ničeho nedosáhneme. Například zmíněná vetchozrakost není způsobena tím, že by ochabovaly oční svaly, ale tím, že klesá pružnost čočky uvnitř oka. Totéž platí i pro trénování oka slabšími brýlemi.

Co byste rozhodně měli podniknout pro své oči?

Neodbývejte preventivní prohlídky.

Najděte si svého očního lékaře a nebojte se změnit toho, ke kterému nemáte důvěru.

Pokud nemáte jiné problémy, na preventivní prohlídku si zajděte nejpozději v 45 letech, další četnost návštěv určí lékař podle vaší diagnózy.

Na jaké vyšetření máte nárok?

Oftalmolog by vám při preventivní prohlídce měl

  • vyšetřit nitrooční tlak,
  • změřit refrakci autorefraktorem,
  • stanovit zrakovou ostrost,
  • prohlédnout oči štěrbinovou lampou, která vyšetřuje jednotlivé struktury oka po vrstvách,
  • zkontrolovat zadní segment oka – sítnice, terče zrakového nervu apod.

Další specializovaná vyšetření pak lékař indikuje podle nalezených problémů.

Foto Lexum a Shutterstock