Ačkoli deště na jedné straně dokážou nastartovat skvělou houbařskou sezonu, na straně druhé nám mohou úrodu i ohrozit. Přílišná vlhkost vede k rozvoji plísní, kterým se nevyhnou ani houby. Ohroženy jsou zejména starší hřibovité druhy, jejichž klobouky bývají doslova nasáklé vodou. Mykologové proto doporučují nesbírat přestárlé mokré babky, kozáky ani jiné hříbky, v nichž je výskyt plísně více než pravděpodobný.
Konzumace hub zasažených plísní
Konzumace hub zasažených plísní může vést k zažívacím obtížím, které by nám radost z houbařských úlovků dozajista zkazily. Navíc hrozí, že takové houby nakazí i zdravé kousky v košíku. Pokud už starší mokrou houbu seberete, měli byste ji neprodleně tepelně zpracovat. K sušení nebo mražení takový exemplář rozhodně vhodný není. Za vlhkého a deštivého počasí je rovněž mimořádně důležité dodržovat základní houbařské pravidlo a úlovky nikdy neskládat do igelitové nebo obecně neprodyšné tašky. Po příchodu domů houby očistěte nožem, nikdy je neoplachujte vodou. Nevzhledné, nahnilé či červivé kusy rovnou vyhoďte.
Babky se k sušení obecně nehodí.
K rozvoji plísňové infekce je nejméně náchylný klouzek, jehož kluzká hlavička slouží jako efektivní impregnace; naopak nejvíce vodou nasakují hřiby žlutomasé, lidově zvané babky. Tento druh nijak nevyniká ani chutí a k sušení se obecně nehodí, i když poctivě sbíráte jen mladé kousky. Pokud byste se rozhodli babky sušit, riskovali byste, že se v nich rozšíří parazit nedohub (Verticillium), který po požití napadá slezinu.
Sušení hub
Sušení ale není vhodným způsobem zpracování ani v případě růžovek, pýchavek, chorošů či ryzců. Pozor bychom měli dát i u ostatních druhů, pokud jsme je sebrali za mokra. V tuto roční dobu se například hojně sbírají májovky a houbaři je s oblibou suší nebo nakládají do octa. Není to žádný problém, jestliže jsme je sebrali za suchého počasí. V případě, že je přineseme domů mokré, bude lepší z nich vyrobit chutnou polévku nebo smetanovou omáčku ke knedlíkům či těstovinám.
Zdroje:
