Například trvalé přetěžování svalstva horní končetiny přivodí tzv. tenisový loket. Jde o mikroskopická poranění v úponech svalů. S nimi se rozvíjí úporná, dlouhotrvající bolest, jejíž odstranění není jednoduché. Vyžaduje pohybový klid (fixaci ortézou), lokální aplikaci protizánětlivých a protibolestivých mastí nebo gelů a pozvolné zatěžování postižené končetiny.

  • Takové poškození pohybového aparátu však dokáže zapříčinit i jednostranná dlouhodobá pracovní zátěž, ať už doma, či v zaměstnání.

Adrenalinové sporty (například motocyklový sport, motokros, horský cyklokros) bývají spojeny s velkou rychlostí, vibracemi, hrozí u nich zvýšené riziko pádů a tím i úrazů.

Jako nezdravé pro páteř a klouby dolních končetin lze označit i parašutismus, létání na rogalu, skoky na lyžích a lyžování na boulích s prudkými dopady na zem, které na páteři způsobují rychlejší opotřebení kloubních ploch. To vede ke vzniku předčasných degenerativních změn (artróza) anebo k výhřezu meziobratlových plotének.

Jaké sporty jsou tedy přínosné pro naše zdraví?

„Doporučuji volit sporty rekreačního charakteru a provozovat střídavě různé druhy těchto sportů,“ říká primářka MUDr. Hana Jarošová z Revmatologického ústavu a dodává: „Důležité je rozcvičení před sportovním výkonem, zahřátí organismu a následné protažení svalových skupin. Při provozování sportů bychom neměli zapomínat na pitný režim a na relaxaci.“


Zvláště doporučeníhodné jsou sporty, které aktivizují hluboký stabilizační systém trupu a dolních končetin, který civilizačními nešvary ochabuje, vede ke svalové dysbalanci a vzniku bolesti a nepříjemných pocitů v pohybovém aparátu:

  • chůze v rychlém tempu 30 minut denně (působí i jako prevence osteoporózy),
  • tzv. indiánská chůze,
  • lehký běh na měkkém terénu,
  • nordic walking,
  • Máme–li ovšem již nějakou dobu potíže s pohybovým aparátem, měli bychom se o vhodném sportu poradit se svým lékařem nebo s fyzioterapeutem.

    plavání,
  • cyklistika (pouze kratší trasy, při dlouhodobé zátěži při jízdě na kole ochabuje pánevní dno),
  • lyžování (sjezd na upravených sjezdovkách, běžky),
  • jízda na koni,
  • bruslení na inlinech (pozor na úrazy),
  • míčové hry včetně stolního tenisu,
  • golf,
  • rekreační tenis a další.

A co oblíbený běh?

Na otázky týkající se oblíbené aktivity odpovídá ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

Říká se, že běh člověku dříve či později nenapravitelně zničí klouby. Je na tom něco pravdy? Vždyť mnozí lidé běhají pravidelně do vysokého věku…

Otázka vlivu sportování a běhu na tzv. opotřebení kloubu a vznik degenerativního onemocnění nazývaného osteoartrózou není do dneška zcela jasná. Zdá se pravděpodobné, že některé kontaktní sporty a těžká atletika mohou vést k jejímu vzniku. Při kontaktních sportech (například fotbal, ragby, hokej atd.) mohou vznikat často drobná poranění menisků či jiných měkkých tkání a zvláště ta, která nejsou řádně a včas ošetřena, mohou vést i po letech ke vzniku osteoartrózy.

Nejasné je to u běhu. První otázkou již je, jak definovat běh či zátěž při běhu. Problematika je asi odlišná u maratonců či naopak sprinterů. Rozdíl asi také představuje vrcholová atletika oproti výkonnostní či rekreační. Nebezpečné může být zvláště provozování vrcholové atletiky například při i lehké tvarové abnormalitě kloubů.

Obecně řečeno však není prokázáno, že by například maratonský běh byl rizikovým faktorem. Nicméně doporučení pro praxi zní: Platí podobná poučka jako u zatížení kardiovaskulárního aparátu — tzn. důležité je, najít vhodnou míru sportovní zátěže. Žádná nebo příliš malá zátěž prospěšná není, ale přetěžování, zvláště nepravidelné či jednorázové může být také škodlivé.

Domnívám se, že optimální je běh 3x týdně do 1 hodiny, provozovaný pravidelně v adekvátním prostředí a v adekvátním obutí. Vhodnější je samozřejmě měkčí povrch, např. na specializovaném hřišti nebo v lese. Za nevhodné lze považovat dláždění a beton ve městě.

Jak důležitá je pro běžce obuv s tlumením?

Poslední výzkumy ukazují, že vhodná obuv pro běh má naprosto zásadní význam. Při jejím výběru by proto každý měl navštívit specializovaný obchod a poradit se. Důležité jsou především vhodné podrážky, absorbující nárazy. U části pacientů s artrózou je pak někdy vhodné například i podložení části chodidla.

Co bychom měli udělat proto, aby k poškození kloubů vůbec nedošlo? Existuje nějaká prevence?

Prevence je všeobecně velmi obtížná, ale některé aspekty lze vysledovat.

  1. Základním preventivním opatřením je již vyšetření novorozenců, nemají–li některé, třeba i drobné vývojové vady — například tzv. dysplazii kyčlí.
  2. Udržování optimální váhy a redukce váhy v případě nadváhy či obezity.
  3. Pokud se vyskytnou byť i drobné úrazy při sportu či koníčcích, je nutné nechat se řádně vyšetřit, případně ošetřit.
  4. Pokud existuje nějaký drobný mechanický problém, např. nestejná délka končetin, je nutné ho včas korigovat.
  5. Běžecké a jiné sportovní disciplíny by měly být kompenzovány například plaváním, které šetří váhonosné klouby a pomáhá udržovat či zvyšovat rozsah pohybu.
  6. Vyhnout se jednorázové velké zátěži bez tréninku.
  7. Nesportovat ani netrénovat při bolestech a jejich krytí nesteroidními antirevmatiky.

Foto Shutterstock a archiv