Teplý bylinkový čaj a med, příjemná pomoc při nachlazení

Přírodní léčba nachlazení - co zvládnou bylinky a nač si dát pozor?

V zimním období se nachlazení vyhne málokomu z nás. A právě infekce dýchacích cest, rýma a kašel jsou obtíže, kterých se můžeme úspěšně zbavit přírodní cestou.

Prevencí onemocnění je kvalitní strava, dostatek spánku, dostatek fyzické aktivity na čerstvém vzduchu, ale také relaxace. Prospěšné je otužování. Když ovšem cítíme, že „na nás něco leze“, měli bychom odpočinek zvýšit, aby se tělo mohlo soustředit na boj s infekcí. A zda je pravda, že prevencí nachlazení je neprochladnout? Záleží na typu člověka – někdo odstůně každé prochladnutí nohou, ledvin či krku, jinému ofouknutí tolik nevadí, zato mu imunitu může zhoršit psychické vyčerpání či nedostatečný spánek.

Teplota je užitečná

„Zvýšená teplota, tedy 37 °C a více, je pro tělo signálem, že se potýká s infekcí, proto ji zbytečně nesrážíme. S vyšší teplotou se kromě imunitního systému aktivuje i naše ,lenost´ a větší potřeba odpočinku. Pokud si při prvním náznaku zvýšené teploty vezmeme lék na její snížení (paralen, ibalgin, aspirin…), uleví se nám od příznaků a cítíme se dobře, ale svému tělu tím neprospějeme. Dali jsem tím imunitě falešný signál, že je vše v pořádku. Navíc nás tělo nenutí k odpočinku a infekce je proto může zasáhnout ve větší míře. Následkem může být závažnější onemocnění s delší dobou rekonvalescence. Pozor: dlouhodobé přecházení infekce může vést k rozvoji chronického onemocnění, například poškození srdce.

Při zvýšené teplotě je nejlepší zalehnout do postele, dopřát si tolik potřebný odpočinek a pořádně se vypotit. K tomu nám může pomoci teplý čaj z bezového či lipového květu, ale také tužebník, vřes či echinacea. Příliš vysoká teplota je však pro tělo škodlivá. Pokud překročí 38 až 38,5 °C, srážíme ji intenzivněji pomocí studených zábalů. Horní mez, při které je teplotu třeba snížit, se odvíjí od zdravotního stavu každého člověka. Lidé, kteří při zvýšené teplotě trpí křečemi, potřebují ochlazení dříve,“ vysvětluje bylinářka a lékárnice Jana Zadražilová.

Lipový květ je vynikající první pomocí při nachlazeníLipový květ je vynikající první pomocí při nachlazeníAutor: art kitchen / Shutterstock.com

Bylinky uleví i vyléčí

Byliny mají tu zázračnou moc, že mohou ulevit od příznaků i pomoci s vyléčením. Každá bylina obsahuje desítky až stovky látek, z nichž každá má svoji funkci: na snížení zánětu, podporu pocení, v boji proti virové, bakteriální či mykotické infekci, opravu sliznic, podpoře vykašlávání nebo naopak tlumení dráždivého kašle. Existují i látky, které pomáhají s prostupem ostatních látek dál do tkání a místa účinku. Podle toho, v jakém poměru jsou tyto látky obsažené v rostlině, vnímáme její výsledný efekt.

K posílení imunitního systému můžeme využít šťávu z rakytníku nebo čaje z šípků či kořene třapatky. V poslední době se stávají velice oblíbenou a účinnou pomocí tzv. medicinální houby, například reishi - lesklokorka lesklá a hlíva ústřičná. Pokud na nás něco „leze“, ale teplota se nám ještě nezvedla, pomůže čaj z bezu a lípy. Teplotu mírně zvýší, vyburcuje imunitu k vyšší aktivitě a tělo k pocení. Na prohřátí i k boji s infekcí poslouží voňavý čaj z čerstvého zázvoru se skořicí a lékořicí. Proti množení infekce v těle pomůže například výtažek z grepového semene, tinktura z lichořeřišnice, nálev ze šalvěje, tymiánu, islandského lišejníku, mateřídoušky či odvar z kůry lapacha a česnek. Naše sliznice chrání a hojí macerát z lišejníku, květů slézu či kořene proskurníku. Připravíme ho tak, že rostliny louhujeme ve vlažné vodě přibližně 2 až 4 hodiny, kořen vyžaduje delší maceraci než květy. Výsledný produkt popíjíme během dne mezi jídly. S kašlem a zahleněním dýchacích cest pomohou například květy divizny, listy jitrocele, nať yzopu, tymiánu či kořen lékořice. Prospěšné a chutné jsou i domácí sirupy nejen z výše jmenovaných rostlin, ale třeba i z mladého borového jehličí. Čajovou směs při nachlazení dále můžeme obohatit o účinky heřmánku, okvětních plátků růží, o prvosenku, meduňku, kozinec, mátu, jablečník, jahodník, ostružiník, řepík či zlatobýl.

Pozor na kombinace léčivých rostlin a léků

Při užívání bylin je potřeba zvážit všechny současně užívané léčivé přípravky. „Co se týče bylin často užívaných při nachlazení, ráda bych upozornila na výtažek grepových jader či grep jako takový. Pozor by si na něj měli dát lidé dlouhodobě užívající některé léky na tlak či cholesterol, antiepileptika, ale také antibiotika či antivirotika. Grep ovlivňuje množství těchto léčiv v těle, dochází k jejich kumulaci a hrozí tak výskyt nebo dokonce znásobení jejich nežádoucích účinků. Podle typu léku se tak setkáváme nejen s nevolností, nespavostí a otoky dolních končetin, ale v nejhorším případě může dojít až k rhabdomyolýze, tedy rozkladu svalů. Velice obezřetní musíme být v případě, že užíváme léky na ředění krve. Obecně doporučuji vyhýbat se bylinám, které srážlivost krve ovlivňují také. Z bylin na nachlazení jsou to především vrba, tužebník, vřes a řebříček,“ upozorňuje Jana Zadražilová. Varuje také, že ani zvyšování imunity nemusí být pro každého a za všech okolností prospěšné. Léčivé rostliny, které posilují obranyschopnost, jsou samozřejmě zapovězeny pro pacienty po transplantacích. Nežádoucí efekt ovšem mohou pocítit i lidé s autoimunitními onemocněními, či při alergiích a atopiích. Neznamená to, že by byly imunitní byliny pro alergiky zapovězené. Je třeba zvážit, čeho chceme dosáhnout, a podle toho zvolit vhodnou bylinu i délku působení.

Co ještě může pomoci?

Při bolesti v krku doporučuje Jana Zadražilová kloktat propolisovou tinkturou nebo nálevem z řepíku, šalvěje, mateřídoušky, lišejníku, jitrocele či heřmánku. Velmi prospěšný je Priessnitzův zábal: studený mokrý šátek přiložíme na krk, obalíme teplým suchým šátkem či šálou a odpočíváme v teple, nejlépe pod peřinou. Po 20 minutách zábal sundáme a ponecháme si jen suchý šátek. Při rýmě jsou prospěšné výplachy nosu speciální konvičkou – použijeme vodu s mořskou či himálajskou solí, přidat lze i byliny dle typu rýmy. Pokud pěstujeme rýmovník, srolujeme jeho lístek a vložíme ho na chvíli do nosní dírky. Ucpaný nos uvolní napařování loktů v horké vodě se solí či silicemi. Pro správnou funkci imunitního systému potřebujeme dostatek vitaminu C, proto je vhodné zvýšit jeho denní příjem právě při nemoci. I tady platí, že všeho s mírou. Lidé, kteří mají zhoršenou funkci ledvin, ledvinové kameny či písek, by se měli vyvarovat vysokých dávek syntetického vitaminu. Doplnit lze z výše zmíněného rakytníku či šípku, ze zeleniny, rybízu či generacemi osvědčeného kysaného zelí. Doplníme rovněž zásoby zinku, velmi bohatým zdrojem jsou dýňová semínka nebo olej z nich vylisovaný. Tělu velice prospějí teplé zeleninové i masové vývary – kromě toho, že zahřejí, dodají výživné látky a vitaminy, a přitom méně zatěžují trávení. Velmi důležitý je i dostatečný pitný režim, nápoje popíjíme vlažné či teplé, studené by pro tělo znamenaly zátěž navíc. 

Pokoj si můžeme provonět vonnými silicemi, které pročistí vzduch – například eukalyptem, borovicí či ravintsarou. Pár kapek zahříváme v aromalampě nebo rozprašujeme pomocí difuzéru. Při kašli pomáhá i promazání hrudi vhodnou mastí, případně olejem s vonným silicemi. Ty je ovšem třeba dostatečně naředit, aby nedráždily pokožku.

Bylinný nálev poslouží nejen k pití, ale i k napařování, které pročistí dýchací cesty a uvolňuje dutinyBylinný nálev poslouží nejen k pití, ale i k napařování, které pročistí dýchací cesty a uvolňuje dutinyAutor: napocska / Shutterstock.com

Kdy stačí samoléčba, a kdy jít k lékaři?

„Vše záleží na aktuálním i dlouhodobém stavu každého z nás. Pokud ulehneme do postele, odpočíváme, užíváme vhodné byliny a dodržujeme i ostatní režimová opatření, měla by nemoc ustoupit nejpozději do týdne. V případě, že se stav zhorší nebo se vyskytnou varovné příznaky v podobě vysoké teploty, silných bolestí, nemožnosti dýchat nebo polykat, je samozřejmě na místě neodkladná návštěva lékaře. Toho doporučuji navštívit, i pokud se nemoc vleče delší dobu nebo se podezřele často opakuje. Zvýšené opatrnosti je třeba především u dětí a starších nebo chronicky nemocných lidí,“ uzavírá Jana Zadražilová.

Tip na léčivý šálek

Když na vás „něco leze“ nebo již propuká nachlazení, dejte do hrnku špetku lípy, ostružiníku a mateřídoušky. Směs zalijte vodou o teplotě přibližně 80 °C a luhujte pod pokličkou 10-15 minut. Po scezení vlažné popíjejte, nejlépe zachumlaní v posteli.

Mgr. Jana Zadražilová vystudovala Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové a posléze Školu klinické naturopatie, dvojobor západní fytoterapie a nutriční medicína. Kromě práce v lékárně poskytuje rovněž poradenství na míru, při kterém hojně využívá i sílu léčivých bylin. Více na www.fytafit.cz

Akční letáky