Zdroje: medicalnewstoday.com, betterafter50.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
Demence, Alzheimer a kognitivní funkce
Jak je to možné, že popíjení vína a pár kilo na víc jsou najednou vhodné? Nic není černobílé a platí to nejen o takových onemocněních jako je Alzheimer. S tímto onemocněním si vědci nevěděli rady dlouhá léta. Klasickým příznakem onemocnění je demence, která je z absolutní většiny symptomem právě Alzheimerovy choroby. Mezi těmito problémy je proto téměř rovnítko, stejně tak jako by mohlo být k poklesu kognitivních funkcí. Tyto problémy jednoduše jdou ruku v ruce.
Odborníci se zabývají různými typy léčiv již dlouhá léta a samozřejmě neustále studují rozdíly mezi populací. Z informací o pacientech selektují společné znaky, aby rozpoznali míru rizika ohrožení lidí s konkrétními návyky či jinými charakteristikami.
Jak spolu souvisí demence a červené víno?
Červené víno je obecně považováno za alkohol s poměrně zajímavými zdravotními účinky. Také profesor Šamánek si to myslí a na toto téma hovořil i s Markem Ebenem:
Na co se přišlo? Například se zdá, že i přes obecnou škodlivost alkoholu, konzumace mírného množství je skutečně prospěšná a oddaluje nástup nemoci o 23 %. Nicméně množství je v tomto případě klíčové.
Pokud jde o druh nápoje, doporučuje se především červené víno, které je už léta považované za nezdravější typ alkoholického nápoje, a to především díky obsahu resveratrolu. Ten podporuje zdraví nejen mozku, ale i srdce a cév, působí proti bolesti, má také protirakovinné účinky.
obezita
Nadváha jako riziko Alzhemerovy choroby
Jak je to s nadváhou a Alzheimerovou chorobou? Některé zdroje uvádějí, že mírná nadváha je skutečně k něčemu dobrá. Ti, kteří měli ve věku mezi 20 a 60 lety spíš vyšší váhu, respektive okolo BMI 40, také měli v porovnání s lidmi s ideálním BMI o 29 % nižší riziko výskytu Alzheimera. Vyloženě hubení lidé na tom byly nejhůř. Bylo zjištěno, že u příliš hubených dospělých, kteří měli BMI nižší než mezi 20. až 60. rokem života, bylo riziko výskytu demence vyšší o více než 30 %.
Jenže výsledky různých studií jsou smíšené a vzájemně si odporují. Proto pozor! Existuje celá řada dalších studií, které tvrdí přesný opak nebo vypichují, že riziko vzniku demence nelze spojovat pouze s BMI, ale mnoha dalšími faktory, které mohou rapidně zamíchat kartami.
To je také závěr studie „Vliv indexu tělesné hmotnosti v dospělosti na riziko demence v závislosti na věku: kohortová studie s genetickým přístupem“ uveřejněné v odborném časpopise BMC medicine v roce 2020. Zatím tedy víme jistě jen to, že je to problém mnohem složitější, který bude třeba dále intenzivně zkoumat.
Jak se pozná les, kde zaručeně rostou houby? „Stoprocentní jistotu nemáte nikdy,“ říká v novém podcastu iReceptář do ucha Markéta Vlčková. Pusťte si ho ZDE:
