Fatální následky přisátí infikovaných klíšťat by pro nás měly být varováním, že není radno klíšťata podceňovat. Důležitá je celá řada preventivních opatření, která nás mohou před klíšťaty chránit. Myslete na prevenci včas a nenechejte se těmito nebezpečnými tvory vyřadit z běžného života.
Klíště na nás často přeleze z našich domácích mazlíčků.
Co je potřeba dodat k prozkoumání
Není to tak dávno, co některé naše laboratoře začaly provádět testy infikovanosti klíšťat. K provedení takového testu je důležité zaslat do laboratoře klíště, tedy alespoň jeho tělo. Zůstanou-li v ráně po vyndání klíštěte kusadla, není to velký problém. I tak můžete klíště zaslat k prozkoumání. K provedení testu není potřeba ani vzorek vaší krve, ani vzorek tkáně, do níž se klíště zakouslo. Došlo-li při vyndávání klíštěte k jeho přetržení, měli byste do laboratoře poslat všechny kousky klíštěte.
Důležité je klíště správně uschovat, zabalit a odeslat
Vždy je nejlepší zaslat klíště k vyšetření co nejdříve po jeho vytažení. Pro vyšetření na klíšťovou encefalitidu je nutné provést analýzu do týdne po vyjmutí. Na ostatní nemoci přenášené klíšťaty stačí klíště analyzovat do 14 dnů. Není-li možné vyjmuté klíště předat osobně, zašlete jej poštou. Do té doby jej skladujte v chladu.
Když při odstraňování klíštěte zůstanou kusadla v kůži, obvykle později vypadnou sama.
Jak klíště zabalit a odeslat
Před odesláním klíštěte k analýze vyberte jeden ze tří způsobů, jak klíště zabalit. Využít lze plastový sáček dobře uzavřený, případně zalepený lepenkou. Rozhodně nejsou vhodné potravinové fólie. Druhou možností je využít zkumavku, do ní vložit klíště a zkumavku pak zabalit do bublinkové fólie či pěnové obálky. Třetím způsobem je zabalení klíštěte do malé krabičky, kterou zabalíte do pěnové obálky nebo do bublinkové fólie. Příliš malá klíšťata vkládejte do sáčku na kousku papírového kapesníčku, nebo na vatovém kolečku určeném k čištění pleti.
4 druhy testů dostupných v ČR
Nejpřesnější metodou je RealTime PCR metoda. Jedná se o nejmodernější metodu detekce borélií v klíšťatech. Tato metoda zjišťuje počet borélií v klíštěti, tedy jeho promořenost. Další přesná metoda je metoda nested PCR, která přesně zjistí, zda jsou v klíštěti přítomné borélie, neurčí však jejich množství. Výsledek je ovšem dostačující v tom směru, že budeme vědět, zda je klíště na borélie pozitivní, či nikoli. Existuje také třetí metoda takzvaných rychlých domácích testů na pozitivitu výskytu borélií. Tento test je však nepřesný, neboť má nízkou analytickou citlivost. Nejméně přesnou metodou zjišťování borélií je zkoumání klíštěte pod mikroskopem. Musí ji vykonávat zkušený odborník a navíc se jedná o zastaralou metodu. Vysokou vypovídající hodnotu mají testy, za nimiž stojí analýza DNA. Analýza trvá několik hodin, zachytí všechna vývojová stádia borélií a ze stejného vzorku dokáže určit také přítomnost ehrlichií a virů klíšťové encefalitidy.
Červená skvrna (erythema migrans)
Diagnóza pomocí přístroje EAV
Včasnou diagnostikou pro zjištění přítomnosti borélií v těle člověk je metoda EAV. Analýzu provádí kupříkladu Institut přírodní medicíny v Praze. Pomocí speciálního přístroje EAV je možné přibližně po dvou týdnech po přisátí klíštěte zjistit již za malou chvilku a navíc šetrně, zda se ve vašem těle ji borélie vyskytuje, nebo ne.
Na výsledky analýzy klíštěte obvykle nečekáte déle než tři dny. Hlavní podmínkou je však včasné zaslání a kvalitní zabalení vzorku. I když analýza potvrdí výskyt viru v klíštěti, nemusí to automaticky znamenat nákazu u člověka. Záleží totiž hlavně na dvou faktorech. Tím prvním je doba, po kterou bylo klíště přisáto na člověku a v druhé řadě svou roli sehraje i imunitní systém člověka.
