Co všechno zahrnuje, vysvětluje MUDr. Anna Jungwirthová, primářka gastroenterologického oddělení privátního zdravotnického pracoviště EGK Praha:
trávicí trakt začíná ústní dutinou
„Představte si dlouhou trubici, která vede od dutiny ústní až po konečník. Tato trubice je na některých místech rovná, jinde je zahnutá, někde má funkci rezervoáru, ústí do ní větší a menší žlázy, její výstelka je tvořena sliznicí, která produkuje hodně hlenů a dalších působků (například trávicích šťáv).
Trávicí trakt má funkci resorpční (vstřebávací) i evakuační (vyprazdňovací) a díky peristaltice je neustále v pohybu.
Fungování trávicího traktu nemůžeme ovlivnit vůlí. Řídí ho tzv. vegetativní nervový systém.
Trávicí trakt je složitý a dlouhý orgán, který zasahuje do obou polovin těla.
Podle toho také dělíme jeho poruchy na horní a dolní dyspeptické potíže.“
- Mezi horní se počítají nemoci ústní dutiny, jícnu, žaludku, slinivky, jater, dvanáctníku, žlučníku a žlučových cest.
- K dolnímu dyspeptickému syndromu se řadí nemoci tenkého a tlustého střeva a konečníku.
Zastavme se na některých úsecích trávicího traktu, kde mohou vznikat (a také často bývají) problémy, a povězme si, jak jim předcházet a jak je léčit.
Ústní dutina a jícen
V ústní dutině se potrava rozmělní, promíchá se slinami a posune se do jícnu. Jícen je hladká trubice s vlastní peristaltikou, která posouvá potravu dále do žaludku.
Při konzumaci jídla ve stresu mohou být peristaltické stahy příliš silné, takže můžeme cítit tlak na hrudi.
Už v této části traktu se můžeme setkat s nepříjemnými problémy.
U starších lidí se peristaltické vlny zpomalují a tvoří se méně hlenu a slin, takže se doba transportu potravin prodlužuje. Starší lidé tak mohou mít pocit váznutí sousta nebo dojde k jeho opravdovému uvíznutí.
„Tomuto stařeckému typu jícnu odborně říkáme presbyesofagus,“ vysvětluje gastroenteroložka Jungwirthová. Žádné déletrvající bolesti či tlaky na hrudi se samozřejmě nesmějí podceňovat — vždy je nutné navštívit lékaře! Tyto bolesti sice mohou být jícnového původu, ale je nutno vyšetřit, zda se nejedná o srdeční, případně plicní onemocnění.
Častým onemocněním jícnu je refluxní nemoc, jež souvisí s životním stylem a jeho uspěchaností. To vše stimuluje produkci žaludečních šťáv, které jsou velmi kyselé (pH žaludečního obsahu je méně než 3). Žaludek má ovšem účinnou ochrannou bariéru a také oboustranný uzávěr – svěrač v horní i dolní části. Pokud ovšem jícnový svěrač nefunguje, jak má (je buď povolený nebo je příliš široký), může dojít ke vklouznutí části žaludku nad bránici do hrudní dutiny — vzniká tzv. brániční kýla.
V důsledku této anatomické abnormality se kyselý žaludeční obsah dostává do jícnu. Ten ovšem nemá takové ochranné mechanismy k neutralizaci žaludeční kyseliny. Jejím působením se naruší výstelka jícnu a obnaží se jemná nervová vlákénka.
pálení žáhy
Dalšími příznaky komplexu těchto problémů mohou být bolesti na hrudi, říhání, někdy i kašel, bolesti zubů vystřelující až do uší a další.
To pak vnímáme jako pálení žáhy — pyrhózu.
Pokud vás zmíněné problémy trápí jen krátkodobě, můžete je zvládnout sami.
V lékárnách najdete velké množství tišicích prostředků, nebo můžete zkusit tradiční rady:
- napít se mléka,
- zakousnout jablko či mandle a podobně.
Trvají-li potíže delší dobu a mění svoji intenzitu, měli byste navštívit praktického lékaře. Ten může provést tzv. terapeutický pokus — postupně vám bude nabízet léky na snížení kyselosti, zlepšení evakuace, urychlení trávení nebo na uklidnění.
Pokud žádný z nich nezabere a potíže budou přetrvávat, neváhejte s odborným vyšetřením. To se dnes provádí většinou endoskopicky, lékař při něm nejen vidí postiženou oblast, ale může také ihned odebrat vzorky a zaslat je na rozbor.
Žaludek
Tento rezervoár trávicího traktu má důležitou funkci v nastavení začátku trávení a štěpí se v něm potrava na jednotlivé složky. Proto má dvojí svalovinu — podélnou a šikmou.
Nejčastějšími problémy žaludku jsou různé typy gastritidy čili zánět. Nejběžnější jsou krátkodobé nevolnosti, bolesti nebo zvracení, které poměrně rychle odezní. Přetrvávají-li bolesti, měli byste zajít na vyšetření ke gastroenterologovi. Najde-li zánět sliznice žaludku, zkoumá, čím je způsoben. Příčiny mohou být různé:
- vlivy chemické (léčiva),
- bakteriální (Helicobacter pylori),
- autoimunitní (atrofická gastritida),
- nesnášenlivost určitých potravin či alergie.
Další příčinou bolestí žaludku bývá peptický vřed. Zánět se v tomto případě šíří do větší hloubky a narušuje sliznici. Může se dostat až ke svalovině, nahlodat cévu a způsobit krvácení a pokud projde celou stěnou žaludku, může dojít i k jeho perforaci.
peptické vředy
Velké problémy způsobují i funkční poruchy — například jde o tzv. chabý žaludek u diabetiků, kdy se žaludek roztáhne a peristaltické kontrakce se natolik zpomalí, že trávenina vázne a nemocným je špatně. Stejně nepříjemný je opačný případ – překotná evakuace.
Na každý žaludek se najde lék
U nemocí žaludku, zejména u různých gastritid, peptických vředů, drobných erozí, překyselení a podobně se užívají léky na snížení kyselosti — tzv. inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů.
Další skupinou jsou léky na snížení kyselosti s krátkodobým účinkem — antacida.
Pro urychlení trávení lze užít léky, které obsahují pankreatické fermenty – enzymy, které začínají štěpit potravu v žaludku.
Na léčbu funkčních poruch žaludku existují léky, tzv. prokinetika, která způsobí, že se svalovina žaludku lépe stahuje. Činnost žaludku se tak dá urychlit i zpomalit.
Na trhu existuje několik kategorií přípravků na žaludeční a střevní potíže, které se zaměřují vždy na jednu příčinu potíží.
Mezi nejdůležitější patří
- antiflatulencia na nadýmání (například Espumisan),
- spasmolytika na křeče žaludku (jsou k dostání pouze na lékařský předpis),
- digestiva na podporu trávení (Kreon, Pangrol),
- zmíněná prokinetika na porušenou hybnost střev (Motilium),
- antacida na pálení žáhy (Rennie, Gaviscon, Tums a další).
Jako jediný volně prodejný lék působí komplexně na všechny žaludeční a střevní obtíže Iberogast, který přináší úlevu při nadýmání, křečích, bolestech břicha, pocitu plnosti nebo nevolnosti a je k dostání v lékárnách bez lékařského předpisu.
Jednou z hlavních součástí Iberogastu je heřmánek pravý
Peristaltika v grafech
Žaludek má svoji elektrickou aktivitu, podobně jako srdce: Jsou v něm dvě zóny, které vydávají nervové impulsy, aby peristaltická vlna postupně přecházela od vyšších míst k nižším a dále do tenkého střeva. Tyto impulsy se dají zaznamenat i na přístrojích.
Podobně jako kardiologové používají vyšetření elektrokardiografie (EKG), znají gastroenterologové elektrogastrografii (EGG), kde se zaznamenávají křivky peristaltických vln. Normální jsou 2—3 cykly za minutu.
Je-li tzv. evakuace zpomalená, hovoříme o bradygastrii, když je urychlená, jedná se o tachygastrii.
Podle délky střeva je člověk býložravec, ale...
Jak poznat fungující trávení?
Jednou z možností je sledovat pravidelné vyprazdňování. Kdo má méně než dvě stolice do týdne, trpí zácpou. Při více než 3—4 stolicích denně lze mluvit o průjmu.
Vždy je však důležitý kontext: Pokud trávicí trakt funguje určitým způsobem a najednou se frekvence vyprazdňování změní, je třeba informovat lékaře. Krátkodobé změny nejsou důvodem k panice. Na vině mohou být různé potraviny, cestování a podobně.
Frekvence vyprazdňování navíc odpovídá i délce a „klikatostí“ střeva, která vůbec nemusí souviset s tělesnou výškou a konstitucí.
Tlusté střevo
Poté, co potrava prošla tenkým střevem, dorazila do tlustého a postupně se zahušťuje, vstřebá se v něm nejvíce vody.
V pravé části tračníku je obsah ještě tekutý, proto se různá onemocnění (i závažná nádorová) projevují velice pomalu. Není tady totiž žádná mechanická překážka, která by na nemoc upozornila.
Častější jsou onemocnění levé části tračníku (různé polypy, divertikly a další), ale co do vážnosti postižení vede pravá část. Je hůře diagnosticky a terapeuticky přístupná a tak se na chorobu přijde většinou až v pozdním stadiu.
V levé části tračníku už je situace jiná: Dojde-li k zúžení (v důsledku zánětu nebo nádoru), projeví se to tzv. obstrukcí. Důsledkem je, že nemocný vyhledá kvůli problémům pomoc dříve.
Česká specialita
V Evropě je kolorektální karcinom (nádor tlustého střeva a konečníku) druhým nejčastějším typem rakoviny, na který se umírá. Česká republika v jeho výskytu bohužel vede celosvětový žebříček už od počátku 90. let.
Každým rokem přibývá více než 8000 nových pacientů a více než 4000 pacientů s touto nemocí u nás ročně umírá.
rakovina tlustého střeva
Karcinom tlustého střeva vzniká v naprosté většině zhoubnou přeměnou polypu — vzniká tak 98 % nádorů tlustého střeva. Bohužel v naší populaci je více než polovina případů rakoviny tlustého střeva a konečníku diagnostikována pozdě — ve 3. a 4. stadiu nemoci.
Přitom kolorektální karcinom roste z polypů pomalu, často se vyvíjí několik let. „Právě u tohoto onemocnění se dají dobře zachytit stadia, která rakovině předcházejí. Střevní polypy se mohou snadno preventivně odstranit,“ konstatuje MUDr. Jungwirthová.
I vlastní nádory tlustého střeva a konečníku jsou poměrně dobře léčitelné. Úspěch léčby ovšem závisí na tom, v jaké fázi onemocnění je lékař odhalí a zahájí léčbu. Pokud je zhoubným bujením postižena pouze sliznice nebo podslizniční vrstvy, jsou nádory z 90 % léčitelné. Horší prognóza se dá očekávat v okamžiku, kdy nádor prostoupil i do hlubších vrstev střevní stěny. Bohužel, mnoho pacientů přichází k lékaři tak pozdě, že jejich šance na vyléčení je už velmi malá.
Co vás čeká na kolonoskopii?
Vyšetření se nemusíte obávat, i když asi existují příjemnější činnosti. Předem připravíte střevo dietou a vypitím projímavého roztoku, v ordinaci dostanete zklidňující injekci a lékař vám zavede kolonoskop — vyšetření můžete sledovat na monitoru.
Zřídkakdy je výrazněji bolestivé — v tom případě se aplikují do žíly léky proti bolesti.
Kolonoskop je ohebný přístroj se zabudovanou videokamerou, kterým se mohou odebírat vzorky (tzv. biopsie) a odstraňovat případné polypy. Vyšetření při dobrém vyprázdnění trvá zhruba 10—15 minut, při odstraňování polypu nebo při srůstech o něco déle.
Co pomáhá předcházet rakovině tlustého střeva?
- zvýšení vlákniny ve stravě, vláknina zkracuje čas postupu tráveniny střevem
- úprava střevní mikroflóry, která má veliký význam pro zvýšení imunity (laktobacily apod.)
- snížení příjmu živočišných tuků, menší spotřeba červeného masa a uzenin, při jejichž trávení vznikají rakovinotvorné heterocyklické aminy
- úprava životosprávy — především snížení nadváhy (velmi rizikový faktor) a pohybová aktivita
- doplnění vápníku, vitaminů A,C, E a selenu, které mají ochranné antioxidační působení
zdravá strava je rozhodně prevence
- odstranění dlouhodobé zácpy (lze dobře korigovat zvýšenou konzumací vlákniny, tekutin, pohybem, prokinetickými a probiotickými přípravky)
- pravidelně prováděný test na tzv. okultní krvácení — přítomnost krve ve stolici (od 50 let věku je každé dva roky zdarma, nabídnout by vám jej měl praktický lékař) nebo preventivní kolonoskopie u osob starších 50 let jedenkrát za 8—10 let (u pacientů s rodinnou zátěží a nemocných s některými nemocemi se kolonoskopická vyšetření provádějí častěji)
- u rizikových osob důsledné sledování a odstraňování polypů (tím se dá snížit riziko vzniku kolorektálního karcinomu o 76—90 %!)
Nebezpečné bakterie
Počínaje narozením žije člověk v intimním vztahu v obrovským kvantem mikroorganismů osídlujících kožní a slizniční povrch. Množství mikroorganismů střevní mikroflóry tvoří až 1014 bakterií (číslovka se čtrnácti nulami).
Nevhodná bakteriální flóra ovlivňuje zřejmě do značné míry i vývoj kolorektálního karcinomu.
Počet bakteriálních buněk střevní mikroflóry je dokonce vyšší než počet buněk lidského těla!
Bakterie tvoří až 40—55 % pevného obsahu tlustého střeva a hrají významnou úlohu v metabolických pochodech, aktivaci i destrukci mutagenních metabolitů.
Užitečné adresy
Občanské sdružení Onkomaják připravilo kampaň zaměřenou na zvýšení povědomí o prevenci a včasném odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku. více na www.onkomajak.cz.
Praktické a podrobné informace o nádorech tlustého střeva a konečníku najdete i na www.kolorektum.cz.
