obrázek z archivu ireceptar.cz

Nespavost je nemoc

Řečeno s pány Grossmannem a Šimkem za to tak trochu může Tomáš Alva Edison, protože vynalezl žárovku. Od noční práce za umělého osvětlení a ponocování bývá už jen krok k poruše spánku.

Pravidelné střídání spánku a bdění si organismus zajišťuje prostřednictvím látky zvané melatonin. Vzniká v mozku po setmění a navozuje přirozenou tendenci ke spánku. Produkce melatoninu naopak vyhasíná s denním světlem.

Je-li všechno, jak má být, ranní světlo rychle sníží hladinu této látky a současně velmi přesně nastaví naše vnitřní biologické hodiny. Melatonin tedy velice citlivě reaguje na světlo.

Kdo usíná u blikající televize nebo dlouho ponocuje, omezi tím noční vylučování melatoninu a nespavost je na cestě.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Tvorba melatoninu ovšem také poměrně rychle klesá s věkem: Kolem čtyřicítky se ho vytvoří téměř o pětinu méně než ve věku kolem třicítky, ve věku nad padesát let již téměř o polovinu méně. Výskyt nespavosti je kvůli tomu se stoupajícím věkem častější.

Nevyspalý snáze onemocní

Z nedávného průzkumu vyplynulo , že tři čtvrtiny dospělých obyvatel České republiky měly v průběhu 12 měsíců problémy se spánkem.

Jiné statistiky uvádějí, že ve vyspělých zemích 10 % populace trpí závažnou nespavostí.

Bezprostředními důsledky probdělých nocí jsou

  • snížená výkonnost,
  • nesoustředěnost,
  • denní ospalost.

Neméně závažné jsou však následky, které se objevují až v delším časovém horizontu – nedostatek spánku vede k poruchám imunity a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, duševních nemocí a také nádorových onemocnění.

nespavostnespavost je nemocAutor: Archiv ireceptar.cz

 

I proto by se na chronickou nespavost mělo pohlížet nikoli jako na nutnou daň současnému způsobu života, ale jako na nemoc, kterou by měl za pacientovy aktivní spolupráce léčit lékař. Pomoci by měl praktický lékař, při závažnějších problémech se doporučuje navštívit neurologa nebo psychiatra.

Spánek má pro zdraví ohromný význam, také z toho důvodu vznikla Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Spojuje lékaře z různých oborů, zejména neurology, psychiatry a pneumology.

Postupně se rozšiřuje síť center pro léčbu poruch spánku a bdění, kde se však zaměřují především na velmi závažné či vzácné stavy. Objednací doby se ovšem pohybují v řádu několika měsíců.

Pro člověka, kterého trápí nespavost, je klíčové najít lékaře, který problémy se spánkem nebagatelizuje, nebo nehledá snadná řešení. Mnozí lékaři pacientovi předepíší léky na spaní, aniž by se podrobněji zajímali o původ jeho obtíží. Je třeba pátrat po příčinách nespavosti a hledat takové postupy, které nemocnému cíleně a účinně pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Při mírné nespavosti pomohou i byliny – uklidňující účinky má například kozlík lékařský, chmel otáčivý, meduňka nebo třezalka tečkovaná.

 

Může to být například důsledné a dlouhodobé dodržování tzv. spánkové hygieny nebo terapie pod dohledem psychologa či psychiatra. Léčba nespavosti by měla být každému pacientovi ušita na míru.

Rizika léků na spaní

Občas nemůžete usnout, a tak čím dál častěji saháte po pilulce na spaní? Pak možná pozorujete také to, že spánek se nedostavuje čím dál častěji a že se bez tablety vlastně neobejdete.

Otupělost

Spánek navozený dosud běžnými léky na spaní není zcela totožný s fyziologickým spánkem. Tyto léky způsobují otupělost, která může přetrvávat i ráno, člověk se pak cítí nevyspalý, přestože strávil celou noc v posteli. Někdy tato ospalost přetrvává během dne, což vede k nízké výkonnosti, ale třeba také k dopravním nehodám.

léky na spaní způsobují otupělostléky na spaní způsobují otupělostAutor: Archiv ireceptar.cz

Poruchy paměti

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Podle odborníků by měl člověk usnout do půl hodiny po ulehnutí, spánek by při tom neměl trvat déle než 9 hodin – jinak hrozí zvyšování hmotnosti, únava a podle statistik i kratší život.

Léky také někdy způsobují poruchy paměti, pacienti si tak občas neuvědomují, co dělali v noci. Někdo nevědomky vyjídá ledničku, ale jsou i případy, že pod vlivem prášků na spaní řídili auto! Z těchto i dalších důvodů se až na výjimky nedoporučuje podávat tyto přípravky déle než čtyři týdny. 

Závislost

Zhruba po měsíci užívání se vytváří závislost na těchto lécích. Ta může vypadat jen tak, že pacientovi na noc nestačí pouze jedna tableta, ale musí si jich vzít několik. Závislost může dojít tak daleko, že lék už pak neužívá k tomu, aby usnul, ale aby vůbec byl schopen fungovat ve dne.

Výpadek dechu

Benzodiazepiny zvláště u seniorů vyvolávají stavy zmatenosti, které s sebou přinášejí i nebezpečí úrazu při nočním probuzení. Takřka všechny léky na spaní zesilují účinek alkoholu, značná část z nich v kombinaci s alkoholem nebezpečně tlumí dýchání.

Poměrně častým, a v praxi stále opomíjeným problémem, je tzv. spánková apnoe – stav, kdy ve spánku člověk až na několik desítek sekund přestává dýchat. Ani zde by léky na spaní neměly používat, protože zvyšují frekvenci těchto pauz a prohlubují jejich intenzitu.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Historie léků na spaní

První generaci tvořily tzv. barbituráty, jež se začaly v praxi používat už ve 20. letech minulého století. Snadno a rychle na nich vznikala závislost, velmi těžko se u nich určovala léčebná dávka, ve vysokých dávkách byly nebezpečné. Kromě mnoha dalších nežádoucích účinků tyto látky silně tlumily dechové centrum a jejich podávání mohlo vyústit v hluboké bezvědomí.

Benzodiazepiny jsou hypnotiky druhé generace. Stále ještě se používají, jejich přínos je ovšem menší než jejich rizika. Hrozí u nich rozvoj závislosti, pokud se tyto léky vysadí, mnoho pacientů pociťuje příznaky z odnětí, odborně označované jako rebound insomnie (znovuvzplanutí nespavosti) – nespavost se může objevit ve stejné, nebo dokonce ještě větší míře, než před léčbou.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Klasické léky na spaní by měly být používány skutečně jen krátkodobě, hlavním cílem léčby nespavosti by mělo být obnovení přirozeného spánkového rytmu.

 

Třetí generací léků na spaní jsou tzv. Z–hypnotika, určená především k léčbě špatného usínání nebo k usnadnění usnutí po nočním probuzení. Od Z–hypnotik odborníci očekávali, že nebudou mít nevýhody benzodiazepinů, a zejména že nebudou způsobovat závislost.

Praxe ukázala, že sice jde o léky bezpečnější, nicméně zmíněná rizika u nich nezmizela, jen jejich výskyt se o něco snížil.

Novou volbou jsou tzv. hypnotika čtvrté generace, na něž závislost nevzniká. Díky modernímu výzkumu léčiv vstupuje do praxe zmíněný melatonin. Nové léky na spaní (tzv. melatoninová hypnotika) mohou narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu. Navíc jsou bezpečnější než dosud používaná hypnotika z předchozích skupin.

Foto Shutterstock

Akční letáky