Spousta z nás se možná na zahradě pyšní atraktivní skalkou, jejíž součástí je netřesk. Tato sukulentní rostlina je ovšem nejen ozdobou, ale také oplývá mnoha léčivými účinky, které z ní mezi znalci činí zdatnou konkurenci mnohem proslavenější aloe vera. Zároveň se jedná o velmi odolnou, vytrvalou rostlinu, jejíž pěstování zvládne doslova každý s minimální námahou. Dá se snadno pěstovat i doma, stačí nádoba, kde zajistíme dobrou drenáž, aby nedošlo k přemokření, a slunné místo.

Netřesk není jenom ozdoba

A čím vám dužnaté lístky netřesku poslouží? Kromě zahrádkaření ho můžete využít i v kuchyni, například v Nizozemsku se mladé lístky používají do salátů. Nikoliv ale se smetanovou nebo majonézovou zálivkou, s octem a olejem budou mnohem chutnější. Ovšem pozor, ke konzumaci i léčení se hodí pouze netřesk střešní, někdy také nazývaný zední, neboli Sempervivum tectorum. V domácí lékárničce ho můžete využít jak zevně, tak vnitřně. Rozmačkaná dužnina z listů působí příznivě na drobná poranění a popáleniny, bodnutí hmyzem, otoky, rodiče malých dětí ocení jeho účinky na zánět středního ucha – stačí nakapat 2–3x denně čerstvou šťávu do bolavého ucha.

Vnitřně můžete vyzkoušet třeba netřeskový med. Tento na přípravu velmi jednoduchý přírodní léčivý produkt skvěle zabírá na cysty a myomy, stimuluje metabolismus, ale také detoxikuje organismus a působí příznivě při srdečních chorobách. Potřebujete na něj pouze dvě ingredience: med a mladé lístky netřesku v poměru 500 g medu na 300 g netřesku. Omyté lístky netřesku pokrájejte nadrobno a vložte do medu. Směs nechte odležet 2–3 dny. Po této době už můžete tuhle léčivou dobrotu konzumovat. Nejlepší způsob užití je následující: 1 polévková lžíce denně ráno nalačno, poté je potřeba ještě dvě hodiny nejíst a nepít. Odměnou vám bude detoxikovaný, zregenerovaný organismus. Mějte jen na paměti, že vnitřní užití netřesku není vhodné pro děti a těhotné ženy. Ostatní ale mohou z jeho benefitů čerpat bez obav.

Horská rostlina, která chránila před ohněm a bleskem

Oblast výskytu těchto převážně horských víceletých rostlin se rozprostírá od Íránu přes Balkán, Maroko až po Pyreneje. Netřesky byly pěstovány již ve starověku a v raném středověku vydal císař Karel Veliký předpis doporučující jejich vysazování na střechy domů. Důvodem měla být ochrana budov před bleskem. Není sice známo, že by netřesk měl takovou moc, ale racionální jádro může toto nařízení mít. Dužnaté, vodnaté rostliny měly zřejmě alespoň trochu zabránit rychlému přeskakování ohně ze střechy na střechu při ničivých středověkých požárech.

Ale v lidovém podání měl netřesk opravdu zázračnou moc, jak ostatně dokládá dnes již pozapomenutý etnograf Josef Košťál, který o netřesku uváděl: „Netřesk prý chrání stavení před hromem a ohněm; věřiť se, že tam boží posel neuhodí, kde mají na střeše netřesk.“ A že tato víra byla skutečně silná, o tom svědčí i samotný název rostliny, který pochází z jadrného českého „netřísknout“.

Dneska už se netřesky sice nepěstují na ochranu před třísknutím blesku, ale jsou velmi oblíbené pro svoji dekorativnost a zároveň nenáročnost. Nepotřebují příliš prostoru, zálivky ani hnojení, to jim naopak škodí, odolají skvěle zimě i úpalu. Může si na ně proto troufnout i úplný začátečník nebo hodně roztržitý pěstitel. Ostatně jejich latinský název Sempervivum doslova znamená „věčně živý“. A za minimální péči se vám odmění i léčivými účinky – o důvod víc, proč si tuto doslova zázračnou rostlinku pořídit.

Zdroj:

ceskozdrave.cz, recepty.chytrazena.cz, nase-rec.ujc.cas.cz, www.pestujemedoma.cz