Není sporu o tom, že si na jablku pochutnávali lidé již od dávnověku. Ale dodnes není s jistotou objasněno, odkud toto skvělé ovoce pochází. Patrně ze svahů Kavkazu, Íránu, či Turkmenistánu. Odtud se postupně šířilo již 2000 let před naším letopočtem přes Malou Asii do zemí Středomoří, stejně jako mnoho jiných ovocných druhů).

Svou vítěznou pouť jablka završila ve starém Řecku. Zmiňuje se o nich filosof Theofrastos a rozlišuje je na planá a pěstovaná - odrůd raných, pozdních, sladkých. Jablka byla každoročně obětována Bakchovi - bohu rozkoše.

V antickém Římě už znali a záměrně pěstovali na 17 odrůd jablek a dokonce je uměli i roubovat.

Jablka nám přinesli Římané

Na sever od Alp, do zemí povodí Rýna a Dunaje, šířily pěstování jabloní ve třetím století našeho letopočtu římské legie, dokonce to dostali za příkaz od svého císaře Probuse, který sám byl synem zahradníka. Mírné klimatické pásmo těchto zemí s dostatkem srážek mělo na kvalitu jablek příznivý vliv.

I někteří další osvícení panovníci vysazování jabloní přáli. V 9. století to byl Karel Veliký v říši francké, u nás pak Karel IV. O úctě k jablku svědčí i jedna z královských a císařských insignií, tzv. říšské zlaté jablko, které panovníci na trůně drželi v ruce spolu se žezlem a mečem.

Uhádnete, kolik je dnes odrůd jabloní?

V další staletích již obliba jablek jen stále strmě stoupala. Dnes jablka patří k třetímu nejrozšířenějšímu ovocnému druhu, hned za citrusy a banány. Celosvětová roční sklizeň již dávno přesáhla 50 milionů tun. Jablka se pěstují ve všech světadílech v neuvěřitelné variabilitě, existuje jich kolem 35 tisíců odrůd!

Zdraví roste na stromě

Roční spotřeba jablek přepočítaná na jednoho obyvatele planety činí více než 9 kg. Pro zajímavost největšími jedlíky jablek jsou Holaňďané s 50 kg, následují Rakušané 47 kg, Maďaři 45 kg a Švýcaři 44 kg. Češi s 24 kg se řadí v pořadníku až daleko za ně, což je škoda.

Dietetický a zdravotní význam jablek je u nás stále nedoceněn.

  • Jablko je ta nejzdravější, nízkokalorická a přitom lahodná svačina Obsahují přitom více než 20 cenných minerálních látek, vitaminů, enzymů, lehce stravitelných jednoduchých cukrů, pektinu, hrubé vlákniny.
  • Minerální látky vápník, fosfor, železo či hořčík jsou nezbytné pro stavbu kostí.
  • Pektin obsažený ve slupce působí blahodárně na odvodnění organizmu.
  • Jablka ovlivňují činnost zažívacího ústrojí vysokým obsahem vlákniny.
  • Enzymy a aromatické látky působí příznivně při zažívání, žaludečních a střevních potížích.
  • Fruktóza, obsažená v plodech, se vstřebává pomaleji než sacharóza )řepný cukr) a proto udržuje stabilnější hladinu krevního cukru.

Jabloně v Čechách a na Moravě

V našich zemích se pěstování jabloní těšilo odedávna velké úctě a oblibě. V průběhu staletí vedlo k vyšlechtění neuvěřitelného množství chuťově, vzhledem i trvanlivostí rozličných odrůd.

Již v polovině 18. století osvícený děkan Matěj Rossler založil v Poděbradech proslulou zahradu Sans pareil, kde kromě ostatních ovocných druhů soustředil i 266 odrůd jabloní, z toho asi 137 původně českých. Tuto rozsáhlou odrůdovou rozmanitost, často pouze místního významu, důkladně prověřily strašné mrazy v roce 1929. Také módní obliba hrála vždy značnou roli. Kdysi velmi populární odrůdy jako Panenské, České, Strýmka, Jeptiška, Jadernička moravská,obří Peasgoodovo, Míšeňské, Řehtáč soudkovitý, Vejlímek a mnohé jiné dnes známe (pokud je vůbec známe) pouze ze starých pomologií.

Staré, odolné odrůdy slouží jako nová krev

Současným požadavkům již staré odrůdy většinou příliš nevyhovují, přesto je např. Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích znovu vyhledává a soustřeďuje jako významný genofond pro další šlechtění odrůd odolnějších k nejobávanějším chorobám jabloní - strupovitosti a padlí.

Světově proslulé odrůdy jako Golden Delicious, Idared, Mc.Intosh, Jonatan, Coxova reneta a mnohé jiné, chuťově jedničkové odrůdy, jsou totiž bohužel často náchylné k chorobám a tedy náročné na chemickou ochranu. Líbivost krásných a naprosto bezvadných plodů trochu kalí skutečnost, že prošly mnohonásobným chemickým ošetřením účinnými fungicidy a dalšími látkami. Cíl současných šlechtitelů je vyšlechtit chuťově stejné dobrých, či lepších odrůd, ale rezistentních, nebo alespoň tolerantních k chorobám.

V Listině povolených odrůd jsou takové odrůdy již zapsány. Patří k nim například tyto odrůdy:

  • Letní: Diskovery, Hana, Julia, Primula
  • Podzimní: Prima
  • Zimní: Aneta, Angold, Florina, Goldstar, Jonagold, Jonalord, Karmína, Lotos, Melodie, Nabella, Otava, Produkta, Rajka, Rezista, Rubinola, Selena, Sir Prize, Svatava, Topaz, Vanda, Zuzana, Zvonkové