O tom, že vitamíny, které si naše tělo neumí vyrobit, jsou nezbytné pro zdraví, vitalitu a imunitu, asi nikdo nepochybuje. Zrovna tak je stále zřejmější, že ačkoli vitamíny v tabletkách mohou v některých situacích pomoci (tedy být lepší, nežli nic), přirozené zdroje, kde jsou cenné látky v účinných a dokonalých komplexech, nenahradí. Přesto málokdo sní tolik ovoce a zeleniny během každého dne, kolik si jeho tělo žádá. Navíc ovoce, které je utrženo ještě zelené, aby přestálo dlouho cestu z jednoho konce Země na druhý, a barvu získá až v dozrávárnách, bohužel mnohdy vysoký obsah vitamínů neobsahuje. Jejich obsah se ztrácí i skladováním až překvapivou rychlostí. Vyplatí se objevovat skutečně silné zdroje a nejlépe je doma pěstovat. Čerstvě utržené, nebo zmrazené ihned po utržení, budou jejich plody skutečnými vitamínovými bombami.

Nejlepší zdroj vitamínu C jsou šípky

Šípky obsahují 200 až 500 mg vitaminu C ve 100 g dužniny! Pro srovnání: citrony mají 50 mg a jablka 20 mg.

Hodnotné šípky poskytují jak plané růžové keře, tak růže dužnoplodá (Rosa villosa pomifera) a růže svraskalá (Rosa rugosa). Obě působí velmi dekorativně i jako okrasné rostliny, ale jejich hodnota je skryta hlavně ve velkých, dužnatých plodech.

Ve šlechtitelském ústavu v Bojnicích vznikla růže dužnoplodá Karpatia s mnohem většími, hruškovitě protáhlými plody se silnější stěnou dužniny, které se snáze suší i zpracovávají jako čerstvé. Při šetrné úpravě si zachovají obsah cenných látek.

Růže svraskalá tvoří nižší, hustě větvené trnité keře. Je nenáročná, dobře roste i na zasolených půdách, proto se hodí k výsadbě okolo silnic. Kvete jednoduchými růžovými, červenými i bílými květy, působivé jsou velké, zploštělé, zářivě červené šípky. I z této růže se šlechtí nadějné odrůdy.

Rakytník, léčivé ovoce

Rakytníky patří mezi rostliny dvoudomé, to znamená, že samičí rostliny potřebují k opylení pyl samčích. Jen tehdy bohatě plodí.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je zároveň okrasná i velmi užitková dřevina. Rozložité, trnité keře s úzkými, stříbřitě zbarvenými listy a větvemi se na podzim obalí rukávci jasně oranžovožlutých kuliček plodů – nepravých nažek.

  • Keři postačí chudé písčité a štěrkovité půdy, zásobené vápníkem.
  • Snese znečištěné ovzduší, ne však velké mrazy.

Drobné, kuličkovité plody zrají od konce srpna, jsou mírně nakyslé a mají jemnou ananasovou příchuť. Obsahují některé vzácné rostlinné silice a vitaminy A, řady B, PP, E, vysoký je obsah vitaminu C. Látky obsažené v plodech se uplatňují při výrobě léků, ochranných mastí a olejů proti popáleninám.

Olej získaný z rakytníkových semen pomáhá při regeneraci tkání a účinný je zejména proti popáleninám.

Mošty, šťávy, želé, pasty...

Rakytník využívá i potravinářský průmysl, v domácnostech bývají z rakytníku připravovány výtečné mošty, šťávy, želé, pasty, plody se také kompotují, suší, zpracovávají na marmelády, zvláště vhodné je pro děti, rekonvalescenty a starší lidi.

Zimolez z Kamčatky aneb borůvky v květnu

Zajímavým ovocným druhem, zatím však málo známým, je keřovitá dřevina – zimolez kamčatský (Lonicera kamschatica, též L.ciliata var edulis), přezdívaný jako kamčatská borůvka. Podlouhlé, tmavomodré, silně voskově ojíněné šťavnaté plody – bobule − chutí opravdu připomínají borůvky.

  • Zimolez je nenáročný na půdní i klimatické podmínky, roste a plodí i ve vyšších polohách - brzy, hojně a pravidelně.
  • Je dokonale mrazuvzdorný i v květu, netrpí chorobami.
  • Plody chutnají nejlépe čerstvé, ale lze je i zmrazovat a připravovat podobně jako borůvky.

Ostatně pravé zahradní borůvky jsou rovněž skvělým zdrojem vitamínů.