Není to nemoc, ale…

Otok nohou sám o sobě není nemocí. Je však signálem, kterému bychom měli věnovat zvýšenou pozornost. V letních měsících může být reakcí na horké počasí či dlouhé stání nebo strnulé sezení. Otok však může signalizovat také řadu vážných onemocnění našeho organismu. Otoky nohou bychom neměli brát na lehkou váhu. Jejich podceňování se může krutě vymstít.

Co se děje při otoku v našem těle?

Edém (latinsky oedema), neboli otok, je stav, při kterém se v tkáni nebo orgánu vyskytuje více tekutiny, než za normálních okolností. Tekutina se hromadí v mezibuněčném prostoru, jde vlastně o místní poruchu krevního oběhu. Příčiny mohou být místní (zánět nebo úraz) nebo celkové (např. selhání srdce či ledvin).

Co může být příčinou otoků nohou?

Jak je patrné z následujícího výčtu, otoky nohou mohou vzniknout z mnoha příčin. Většina z nich může být velmi závažná. Masti, obklady či cviky mohou sice otékajícím nohám krátkodobě ulevit, ale situaci je vždy vhodné konzultovat s lékařem.

  • Těhotenství – otoky nohou a kotníků se často objevují v závěru těhotenství. Pokud se objeví náhle a jsou závažné, měli bychom situaci konzultovat s lékařem, který doporučí další vyšetření.
  • Životní styl – k příčinám oteklých nohou patří sedavé zaměstnání, nadváha i nošení nevhodné obuvi.
  • Nežádoucí účinky některých léků – léčiva, která zvyšují zadržování vody v těle, mohou způsobit otoky nohou. Potíže se mohou vyskytnout např. při užívání hormonů (estrogen, testosteron), některých léků na snižování krevního tlaků, steroidů, kortikosteroidů, antidepresiv, nesteroidní protizánětlivé léky, léky na cukrovku.
  • Alkohol také způsobuje zadržování vody v těle. Po jeho konzumaci může docházet k otokům nohou a kotníků. Pokud otoky trvají déle než 2 dny, je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
  • Teplé počasí – v létě jsou dolní končetiny k otékání náchylnější. Za horkého počasí se žíly naplněné krví roztáhnou.
  • Zánět, infekce – vyšší riziko zánětu je u diabetiků. Proto je důležité, aby o své nohy pečovali a snažili se předcházet puchýřům či otlakům.
  • Krevní sraženina – vzniká nejčastěji důsledkem porušení vnitřní stěny cév. Krev poraněným místem neprotéká správně. Často se mění směr a druh jejího proudění. Následkem toho dochází ke zvýšenému riziku vzniku sraženiny. Pokud vzniknou sraženiny v žilách dolních končetin, nemůže krev odtékat k srdci a tak dochází k otokům nohou a kotníků.
  • Lymfatický otok – mízní (lymfatický) systém pomáhá odvádět z těla škodlivé látky (bakterie, toxiny). Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému provází otok prstů a nártů. Lymfedém poznáme tak, že když na něj zatlačíme, zůstane v místě důlek. V takovém případě je důležité kontaktovat lékaře a začít problém řešit. Krajním případem této poruchy může být tzv. sloní noha (Elefantiáza). Naštěstí pro nás se jedná o parazitní infekční tropickou nemoc. Nejčastěji se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, Africe a Jižní Asii.
  • Onemocnění srdce - otoky dolních končetin mohou být také známkou kardiovaskulárních chorob nebo srdečního selhání.
  • Onemocnění ledvin - osoby, kterým špatně fungují ledviny mohou mít problémy s odstraňováním přebytečných tekutin a škodlivých látek z těla. Tyto škodliviny a voda se pak hromadí v těle a způsobují otoky.
  • Onemocnění jater - při onemocnění jater může dojít ke snížení tvorby bílkoviny (albuminu), která pomáhá zastavit únik vody z krevních cév. Nedostatek této bílkoviny vede k úniku vody z cév do okolních tkání a vzniku otoků nohou.