Dostatek zeleniny v jídelníčku je důležitý pro zdraví a prospívá tělu. Pokud nejste zapřísáhlí masožravci, určitě si v létě dopřáváte z široké nabídky zeleniny také cuketu. Její neutrální chuť se hodí na přípravu sladkých i slaných pokrmů, dají se z ní vykouzlit polévky, přílohy, dezerty i saláty. Stejně tak osvěžující okurka je v horkém počasí vítanou součástí jídel. Za určitých podmínek ale mohou jejich plody obsahovat jedovaté látky.

Rostliny se brání

Je naprosto běžné, že rostliny se různými způsoby brání proti rozmanitým hrozbám, například okusu býložravci. Mají tuhé listy, pichlavé trny, žahavé chlupy nebo nepříjemné aroma. Mnoho druhů rostlin produkuje také jedovaté látky, určitě znáte například digitalin z náprstníku nebo taxin z okrasného tisu. Nebezpečné toxiny ale neukrývají pouze okrasné rostliny, často je možné je nalézt i v částech rostlin užívaných pro potravinářské účely. Určitě si vzpomenete například na brambory, které mají hlavně pod slupkou a v okolí klíčků vysokou hladinu nebezpečného solaninu nebo amygdalin vyskytující se například v mandlích. Brambory stejně jako tabák, paprika či rajče patří do čeledi lilkovité (Solanaceae), náleží sem i volně rostoucí blín či rulík. Toxické látky produkují i některé rostliny tykvovité (Cucurbitaceae), kam spadají velmi oblíbené plodiny jako okurka, meloun, dýně či nejrůznější tykve.

Nebezpečné plody jsou hořké

V plodech těchto rostlin se vyskytují rostlinné toxiny nazývané kukurbitaciny. Dlouhodobým šlechtěním se podařilo razantně snížit množství jedovatých látek v zemědělských plodinách natolik, že nepředstavují vážnější nebezpečí. Za určitých podmínek je možné, že jejich koncentrace stoupne na nebezpečnou míru a může dojít k otravě. Většinou hraje roli více faktorů, stres rostliny a produkci jedovatých toxinů zvyšuje například sucho, vysoké teploty, přítomnost škůdců, možné je také sprášení okrasnou odrůdou tykve, která nemá hladinu kukurbitacinů pod bezpečnou hranicí. Toxické látky se vyskytují hlavně v okolí stopek u starších plodů a jejich přítomnost poznáte zcela jistě podle chuti, jsou to totiž extrémně hořké látky, které dělají pokrm nepoživatelným. Sklízejte mladé a nepřezrálé kusy, nahořklé plody nejezte. Látky způsobující hořkost jsou jedovaté, otravy v mírnější formě se projevují nevolností nebo průjmem, vážnější potíže či dokonce smrt nastanou pouze v extrémním případě.

Otrava má většinou mírný průběh

Hořká chuť zeleniny tedy často signalizuje vyšší hladinu kukurbitacinu a nedoporučuje se její konzumace. Přesto se v některých případech lidé nepřinutí takové plody vyhodit a snědí je. Nejčastěji se jedná o výpěstky z vlastní zahrádky, které s láskou opečovávali, zalévali a okopávali a mají k nim tedy větší vztah než ke kupované zelenině. Takovému plodu pak odpustí i nedokonalou chuť a snaží se ji v pokrmu zamaskovat. Žádné koření nebo tepelná úprava však situaci nezachrání.

Otrava v mírnější formě přejde často bez příznaků nebo jen s mírnou žaludeční nevolností, v horším případě prosedíte pár hodin na záchodě. Jsou však zaznamenány i průběhy otravy doprovázené zvracením a ztrátami vědomí, které skončily hospitalizací v nemocnici či dokonce smrtí. Pokud máte podezření na otravu jídlem, doplňujte dostatečně tekutiny a nasaďte šetřící dietu z netučných, převážně suchých jídel (pečivo, rýže, banány apod.). V případě, že jsou vaše potíže vážnější, neváhejte vyhledat odbornou lékařskou pomoc nebo se využijte poradnu Toxikologického informačního střediska na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402.