Kdouloně patrně pocházejí ze střední Asie a v Evropě se pěstují odnepaměti. Kdouloň se dožívá značně vysokého stáří a v dospělosti má velmi širokou korunu tvořenou dlouhými a pokřivenými větvemi. Kdouloně potřebují hodně místa. I v keřovité formě dorůstají 3–3,5 m výšky a 3 m šířky, zatímco vysokokmeny mají na výšku i šířku běžně 4,5 metru.

Pěstování

Kdouloň poroste v jakékoli dobré zahradní půdě, ale nejlépe se jí daří ve vlhké hlinitopísčité a na otevřeném, slunném stanovišti. V chladnějších oblastech potřebuje chráněné místo, například slunný kout zahrady obehnané zdí. Bez této ochrany hrozí, že na kdouloni neuzrají plody.

  • Na zapěstování keře si koupíme dvouletou sazenici, na strom tříletou.
  • Prostokořenné sazenice sázíme od konce podzimu do časného jara, kontejnerované kdykoli za příznivého počasí.
  • První tři nebo čtyři roky v zimě krátíme roční přírůsty asi na polovinu.
  • V následujících letech už výchovný řez není zapotřebí, odstraňujeme jen mrtvé či nemocné dřevo nebo špatně rostoucí větve.
  • Vždy v únoru hnojíme celý prostor pod větvemi kostní moučkou v poměru 120–150 g na metr čtvereční, nebo dřevěným popelem.
  • V květnu zamulčujeme stejnou plochu kompostem či kravským nebo koňským hnojem.

Sklizeň a uskladnění kdoulí

Kdoule sklízíme v polovině podzimu a uchováváme je na chladném, suchém a bezmrazém místě. Plody budou po sklizni ještě dál dozrávat asi 6–8 týdnů. Je vhodné skladovat je stranou od ostatního ovoce, například jablek a hrušek, protože by mohly od kdoulí nasáknout charakteristickým (i když velmi příjemným) aroma.

zapečená kdoule
info

zapečená kdoule

Použití kdoulí v kuchyni

Toto tvrdé ovoce není vhodné k jídlu zasyrova. Proto se z něj nejčastěji připravuje rosol, který se skvěle hodí jako příloha k tučnému masu nebo pečené zvěřině. Kdoule mají vysoký obsah pektinu, proto se z nich dobře připravuje džem.
Kdoule při výrobě džemu a rosolu dlouho a pomalu vaříme (asi 1 1/2 hodiny), před použitím do koláčů stačí asi polovina doby. Chuťově jdou dobře dohromady s jablky, ale musí se hodně osladit. Podobně jako jablka lze zralé kdoule i zapékat.

Kdoulový rosol

Kdoulový rosol je lahodný a voňavý
info

Kdoulový rosol je lahodný a voňavý

  1. Dva kilogramy kdoulí důkladně očistíme a nakrájíme na malé kousky.
  2. Vložíme do velkého hrnce, přidáme šťávu ze 2 citronů a asi 2 l vody.
  3. Přivedeme k varu a pomalu vaříme doměkka. Pak asi 15 minut důkladně cedíme a všechnu tekutinu dáme stranou.
  4. Hmotu vrátíme do hrnce, přidáme další litr vody a znovu vaříme asi 30 minut.
  5. Scedíme a tekutinu přidáme k té první. Změříme, kolik jsme jí celkem nachytali, nalijeme do hrnce, přivedeme k varu a přidáme do ní na každý litr 750 g cukru.
  6. Vaříme, dokud nezačne houstnout.

Kdoulový med, oblíbená pochoutka starověkých Řeků

  1. Nakrájené kdoule rozvaříme, propasírujeme přes síto a na každý kilogram kdoulového pyré přidáme 750 g cukru.
  2. Přivedeme k varu a necháme asi 15 minut mírně probublávat, aby hmota zhoustla.
  3. Směs nalijeme do ploché a navlhčené misky a necháme ji na teplém místě schnout asi týden. Pak hmotu nakrájíme na čtverce a ty obalíme v hnědém cukru.
  4. Uchováváme v neprodyšně uzavřených nádobách.

Přínos kdoulí pro zdraví

Kdoule je poměrně bohatá na vitamin C a E a na minerály draslík, železo a měď. Díky obsahu pektinu (rozpustné vlákniny) a taninů má kdoule na střeva stahující a protizánětlivý účinek – pektin střeva zklidňuje a ulehčuje jejich pohyby, taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její záněty. Pektin v kdoulích navíc pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, prospívá i osobám trpícím revmatem. Vařené kdoule ve formě kašovitého obkladu pomáhají zklidňovat a hojit zanícená místa a vředy. Semena kdoule obsahují slizové látky, macerát (vodní výluh) z nich se hodí k ošetření velmi citlivé kůže například kolem očí, na spáleniny, omrzliny, jizvy, či na léčení vysušené a popraskané pokožky.