Každá bylina roste, aby k něčemu byla, říká jedno lidové úsloví.
A opravdu, dokonce i mnohé byliny, které se v našich zahradách i ve volné přírodě velmi nepříjemně rozrůstají, až přemnožují a jsou proto považovány za plevel, lidé využívali a i dnes využívají ku prospěchu našeho zdraví jako léčivé rostliny, případně jako koření. Pojďme se stručně seznámit s využitím deseti známých plevelných rostlin.

Plané léčivky a koření

Kerblík třebule, kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
Lidově zvaný též mrkous se používá ve francouzské i naší kuchyni k dochucení omáček. Nasekaným kerblíkem se též zdobí vaječné a rybí pokrmy. Příbuzný kerblík třebule se pěstuje jako lahůdkové koření, nepostradatelné napříkald ve francouzské kuchyni.


Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
Zvaná též podagrová bylina je jedním z nejobávanějších plevelů, ale již od středověku se využívala také jako účinná bylina proti dně neboli podagře. Z mladých lístků připravíte výtečný salát.

Jitrocele (Plantago)
Lidově též zvané ránocely nebo koření babské. Patří sem například jitrocel kopinatý a jitrocel větší. Tyto byliny jsou tradičně používány proti kašli – jitrocelová šťáva rozpouští hleny. Jitrocelové listy se přikládají na mělké rány, aby je dezinfikovaly a urychlily jejich hojení.

Anděliky neboli děhely (Angelica)
Tyto obávané, mohutné invazivní plevele jsou zároveň cennými léčivkami. Mají antibakteriální a protiplísňové účinky, pomáhají při žaludečních obtížích. Také rozpouštějí hleny a dochucují se jimi likéry (např. chartreuse). Květ, mladé listy i semena této rostliny nacházejí ve fytoterapii i v kuchyni nejrůznější využití.

Svízel (Galium)

Tyto plevele většinou obtěžují svými přilnavými lodyhami a semeny. Čaje ze svízele (patří sem například mařinka vonná obsahující kumarin) mají však uklidňující účinky. Svízele byly rovněž užívány k barvení látek.

Hluchavky (Lamium)
Jejich bílé, žluté či červené, snadno uvolnitelné pyskaté květy se sbírají, suší a dávají do směsí, ze kterých se připravují lahodné a uklidňující čaje.

Pelyňky (Artermisium)
Připravují se z nich účinné léky při nedostatečné tvorbě žluči a při žaludečních problémech. Výtažek z pelyňku se též přidává do lihovin (absint) a vermutů.

Smetanka lékařská(Taraxacum officinale)

V lékařství se pampeliška používá odnepaměti – působí močopudně, proti revmatismu, aktivuje ledviny a pomáhá odvádět odpadní látky z těla. Z jejích květů se připravuje „pampeliškový med“ (sirup).

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Má celkem asi 35 dalších názvů, například bylina sv. Jana, koření Matky Boží, svatá bylina apod. Je velmi vyhledávaným přírodním antidepresivem, které lze užívat bez přerušení i několik měsíců. Také léčí rány a zjemňuje kůži.