Mírná porucha paměti je běžná, nijak výrazně neovlivňuje normální fungování a lze ji prokázat podrobným vyšetřením. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný, nebo se může i částečně zlepšit.
U části takto postižených lidí však může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence.
Mírná kognitivní porucha tedy může (ale nemusí) ohlašovat nastupující nemoc mozku
V České republice žije asi 1,5 milionu lidí starších 65 let (asi 15 % populace, údaj z roku 2010). Zhruba 100 000 z nich trpí demencí, tedy poruchou paměti a dalších mozkových funkcí takového stupně, že narušuje jejich běžné denní fungování.
Mírná kognitivní porucha tedy může (ale nemusí) ohlašovat nastupující nemoc mozku — většinou Alzheimerovu chorobu.
Kdy už je zapomínání nenormální?
Stárnutí a stáří bývá spojeno s určitým zhoršením paměti a schopnosti učení se novým věcem. Hranice mezi „normálním“ a „chorobným“ bývá neostrá a k odlišení je třeba vyšetření.
Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám a v malé míře, dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání či různé aktivity, jde o „normální“ stav. Je-li však takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují jeho blízcí, nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření. Kde?
Projekt Dny paměti byl spuštěn v červnu 2008 a slouží k včasnému záchytu poruch paměti. Zájemci mohou po předchozím objednání navštívit místní pobočku České alzheimerovské společnosti a nechat si zde bezplatně vyšetřit paměť, zkonzultovat zdravotní problémy související s pamětí nebo využít poradenských služeb společnosti.
Projekt Dny paměti byl spuštěn v červnu 2008 a slouží k včasnému záchytu poruch paměti.
Mohou také navštívit praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu, nebo rovnou odborníka na nemoci spojené s poruchami paměti (neurologa, psychiatra, geriatra), jenž zajistí odborné vyšetření a případně doporučí léčbu. Návštěva lékaře je důležitá — s poruchou paměti totiž mohou souviset nemoci, které se dají léčit, například deprese, důsledky chronického stresu, porucha štítné žlázy a další.
Komu hrozí Alzheimer?
Rizikovými faktory jsou vysoký věk, genetické predispozice, úraz hlavy v průběhu života, porucha funkce štítné žlázy, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka, nízké vzdělání, deprese a zmíněná mírná kognitivní porucha.
Některá rizika prakticky neovlivníme, jiná však máme šanci řešit. Základem jsou každoroční preventivní prohlídky: Praktický lékař zkontroluje krevní tlak, krev a moč a v případě potřeby zahájí účinnou léčbu.
Prokazatelný vliv na pamět má uživání standardizovaného extraktu z listů ginkgo biloba EGb 761.
Důležitá jsou také opatření, jež můžeme podniknout sami: pravidelná tělesná aktivita (stačí 30 až 45 minut rychlé chůze alespoň třikrát týdně). Vhodné jsou i protahovací cviky či lehké posilování, zdravá strava, přiměřená hmotnost, omezení užívání prášků na uklidnění a na spaní, které při dlouhodobém užívání mohou přivodit závislost i zhoršení paměti a dalších mozkových funkcí.
Prokazatelně pozitivní vliv má dlouhodobé uživání standardizovaného extraktu z listů ginkgo biloba EGb 761.
Velmi důležité je také trénování paměti a mozku, učení se novým věcem a také využivání rezervní kapacity mozku. Například tím, že obvyklé činnosti občas budeme dělat jinak — zuby si vyčistíme levou rukou, půjdeme do práce úplně jinou trasou, rutinní záležitost zkusíme dělat poslepu.
