Máte hlad? Je samozřejmé, že si například na nádraží koupíte raději párek v rohlíku než kefír a banán. Tato „rychlovka" vám ale ukradla 36 minut života. Jak je to možné? Studie publikovaná v časopise Nature Food je založena na Nutričním indexu zdraví (Health Nutritional Index), zdroji, jež měří zdravotní problémy po celém světě a sleduje jejich souvislost se stravovacími návyky jedinců. Vědci z Michiganské univerzity vyhodnotili více než 5800 potravin, které se běžně vyskytují v americké a evropské stravě a seřadili je podle jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí do tří zón. Červené, oranžové a zelené.

Potravinový semafor

Do červené zóny byly přiřazeny potraviny, které mají nežádoucí nutriční hodnoty, a zároveň mají velký dopad na životní prostředí. Mezi ně patří primárně zpracované hovězí, vepřové a jehněčí maso, krevety, ale i pod umělým světlem vypěstovaná zelenina. V zelené zóně jsou potraviny, které nabízejí nejvíce nutričních výhod a jsou šetrnější k planetě. Je to ovoce a zelenina pěstovaná na polích, luštěniny, ořechy a mořské plody pocházející z přirozeného prostředí. „Naléhavost dietních změn ke zlepšení lidského zdraví a životního prostředí je jasná,“ řekl Olivier Jolliet, profesor environmentálních zdravotních věd z Michiganského veřejného zdraví a hlavní autor článku. „Naše zjištění ukazují, že malé cílené náhrady nabízejí proveditelnou a silnou strategii k dosažení významných přínosů pro zdraví a životní prostředí, aniž by vyžadovaly dramatické změny ve stravování."

Související články

Potraviny, které zkracují život

Průmyslově zpracované potraviny ulehčují život. Ať jde o bílou mouku, kečup nebo třeba instantní polévky. Jenže tyto náhražky většinou obsahují velké množství tuku, cukru a prázdných kalorií, které sice dodávají energii, ale žádné živiny. Které potraviny jsou podle vědců, ty nejhorší? V červené zóně se, mimo výše zmíněného masa a uměle pěstované zeleniny, objevily nápoje slazené cukrem a sladkosti. Ty vám vezmou cca 15 minut života. Kupované sendviče, bagety a hamburgery 15 až 40 minut. Konzumací hotových jídel, jako jsou těstoviny, pizza, instantní polévky, nebo hlubokozmrazená hotová jídla všeho druhu, si zkrátíte život o 10 minut.

Co tedy jíst?

Nejznámějším progatátorem tzv. diety dlouhověkosti je italsko-americký biogerontolog a buněčný biolog Valter Longo. Ten navrhuje, aby lidé jedli převážně vegansky, ale přijímali dva až třikrát týdně ryby, korýše nebo měkkýše s nízkou úrovní rtuti. Podle něj by lidé mladší 65 let měli dodržovat nízký příjem bílkovin, cca 40 až 47 gramů bílkovin denně u člověka vážícího 58 kg. Minimalizovat by se měla také konzumace živočišných tuků a rafinovaného cukru. „Jezte celozrnné produkty a velké množství zeleniny (rajčata, brokolice, mrkev, luštěniny atd.) S velkým množstvím olivového oleje (3 polévkové lžíce denně) a ořechů (28 gramů denně), píše vědec na svém blogu.

Zdroj: www.sph.umich.edu, www.delicious.com.au, www.valterlongo.com, www.prostreno.cz