Poslouchat naše tělo je důležité, protože nejlépe ví, co je pro nás vhodné, a to v každém okamžiku. V letních dnech si většinou neřekne o omáčku a guláš „se šesti“, ale dá přednost lehkému salátu. A my bychom se tím měli řídit. Navíc v létě hrozí otrava jídlem víc než v zimě. Zejména některé potraviny jsou opravdu nebezpečné a měli bychom se jim vyhnout.
Zdroje: cs.kenkosokushin.com, www.novinky.cz, Meredith Carothers, specialistka pro bezpečnost a kontrolu potravin
V teplých letních dnech obecně stoupá riziko, že nám bude z jídla špatně. Příčinou je nejen to, že jsou potraviny dlouhou dobu mimo chladicí box, ale mohou být dokonce už zkažené před tím, než se s nimi začne manipulovat.
Všudypřítomné bakterie
Pokud nejsou potraviny správně skladovány, množí se v nich bakterie způsobující otravu. Pokud takovouto potravinu pozřeme, pravděpodobně to dříve nebo později pocítíme. Naše tělo se špatného jídla přirozeně zbavuje zvracením, a proto i odborníci radí zvracení vydržet a nesnažit se ho odvrátit. „Pokud je vám špatně, nejlépe z těla zkažená potrava vyjde zvracením, nebo stolicí. Nesnažte se zvracení oddálit, a hned, jak je to možné, doplňte tekutiny,“ radí dětská lékařka Hana Tichá.
Ztrátu tekutin, solí a cukru je pak třeba nahradit, zejména u dětí a nemocných, ale platí to pro každého.
V létě hrozí otrava jídlem nejvíce
V létě často vyrážíme k vodě, a ne vždycky tam máme k dispozici stánek nebo restauraci, proto si svačinku nebo i jídlo na celý den bereme s sebou A tady je už opatrnost na místě. I když naši pokožku mu rádi vystavujeme, nehledě na všechna nebezpečí, s jídlem je to jinak.
Odhalme společně, proč otrava jídlem vrcholí během letní sezóny a co můžeme udělat, abychom tomu zabránili.
V teple se bakterie množí
Meredith Carothers, specialistka na technické informace ve službě pro bezpečnost a kontrolu potravin USDA vysvětluje, že míra nemocí přenášených potravinami se v létě zvyšuje ze dvou konkrétních důvodů – a oba souvisejí samozřejmě s vysokými teplotami.
„Pamatujte, že bakteriím se daří v prostředí o teplotě už od 5 do 60 stupňů Celsia, přičemž jejich potenciál se zdvojnásobí za pouhých 20 minut. Bakterie jsou přítomné všude – v půdě, vzduchu, vodě a v našich tělech. Tyto mikroorganismy rostou rychleji během letních měsíců kvůli horkému a vlhkému podnebí," říká Carothers.
Letní akce a grilování
Jinými slovy, i naše zahrada se v létě hemží mikroorganismy, o kterých ani nevíme. V letních měsících je proto pečlivě omývat všechny čerstvé produkty, abychom se vyhnuli požití škodlivých bakterií.
Dalším důvodem – a pravděpodobně ještě nejvýznamnějším – je to, že se v létě zvyšuje počet venkovních akcí nabízejících rychlé občerstvení pro účastníky.
Aby se člověk vyhnul střevním potížím, měl by skladovat čerstvé jídlo v chladu a horká jídla udržovat dostatečně teplá. Bakterie jsou ve většině potravin.
„Více lidí vaří venku při pikniku, grilování a táboření. Právě v těchto podmínkách mají škodlivé bakterie mnoho příležitostí, jak se na jídle rychle množit a tím přivodit lidem onemocnění,“ říká Carothers.
Každé jídlo zůstane bezpečné a nic nám neudělá, pokud je na slunci dvě hodiny, a teplota nepřesáhne 32 stupňů Celsia. Pokud je však teplota vyšší, zvyšuje se pravděpodobnost růstu bakterií, takže „bezpečný“ čas je jen jedna hodina. To je i důvod, proč se otrava jídlem může v létě vyskytovat častěji – při vyšších letních teplotách si většina lidí tuto skutečnost neuvědomuje.
V létě si musíme dát pozor, jak skladujeme potraviny. Například pro grilování...
Jak se připravit?
Samozřejmě se můžeme tomuto nebezpečí vyhnout tím, že těsně před naším odchodem z domu zabalíme potraviny do přenosné chladničky se spoustou ledu, a sbalíme s sebou různé kuchyňské náčiní, abychom nepoužívali stejné nástroje pro vařená i nevařená jídla. Maso je lepší grilovat až „na objednávku“, ne všechno najednou, aby příliš dlouho neleželo hotové v horku.
Samozřejmě se snažíme v létě nekonzumovat ani těžké pokrmy, byť si je koupíme v obchodě. Je dobré vyhýbat se majonézovým salátům, těžkým vejcím a pomazánkám, stejně jako masu a uzeninám, jejichž původ neznáme a nevíme, jak dlouho v obchodně leží.
Zvláštní a v létě zvýšená opatrnost je nutná při zacházení s drůbeží, masem a nepasterovanými mléčnými výrobky. Rizikové jsou mořské plody z neznámých zdrojů, tučné ryby, syrová a nedovařená vejce, případně vejce s porušenou skořápkou.
Jaké jsou příznaky otravy jídlem?
Jsou některé příznaky diskrétnější, méně viditelné, než jiné?
„K projevu příznaků nemoci způsobené potravinami může dojít během několika minut až týdnů. Často se projevují jako příznaky podobné chřipce, protože u nemocného se může objevit nevolnost, křeče v břiše a žaludku, zvracení, průjem nebo horečka,“ říká Carothers. „Protože příznaky jsou často podobné chřipce, mnoho lidí si nemusí uvědomit, že nemoc je způsobena škodlivými bakteriemi nebo jinými patogeny v potravinách.“
Závažnějším případem nemoci přenášené potravinami může být krvavý průjem, nadměrné zvracení a vysoká horečka. V každém případě je vždy lepší vyhledat lékaře.
První pomoc doma
Dokud příznaky trvají, je dobré pít zředěný roztok cukru, glukózy nebo medu, případně i osolenou převařenou vodu. Pro žaludek je dobrý heřmánkový čaj, který má i celkově tišící účinky.
Po otravě jídlem obvykle na nějakou dobu ztratíte chuť k jídlu celkově. Ale i jak se trochu uleví, je lepší začít žaludek zatěžovat postupně, nejlepší je kousek banánu, živý jogurt, který dodá tělu prospěšné bakterie. Nové síly dodá tělu i tzv. nedráždivá dieta – po dobu 24 až 48 hodin se stanete dítětem a držíte tzv. kojeneckou dietu: skládá se z banánů, rýže a jablek.
