Namáčení, kvašení a nakličování
Už Hippokratés říkal, že: „Všechny choroby vycházejí z našeho střeva." A i dnes s ním souhlasí mnozí gastroenterologové. Proto nikoho nepřekvapí, že naši předci upravovali luštěniny, obiloviny a zeleninu namáčením, nakličovali je a nechali kvasit. Zajistili si tak lepší stravitelnost daných ingrediencí. Kvašené neboli fermentované potraviny jsou pro naše zdraví neuvěřitelně prospěšné. „Když se podíváme na to, co se děje ve džbánu plném kysaného zelí, tak zjistíme, že je v něm doslova mikrokosmos, který je podobný tomu, jaký máme v našich střevech. Při kvašení zelí se totiž jedná o stejný proces a stejný koncept," píše gastroenterolog Ladislav Kužela.
Kysané zelí
Kysané zelí tvořilo základ jídelníčku našich předků. Jedli ho především v zimním období, kdy neměli přístup k čestvé zelenině a ovoci. A udělali dobře. Kysané zelí má sice málo kalorií, obsahuje ale spoustu živin. Mezi ně patří vláknina, vitamín C a glukosinolát, který se řadí k protirakovinným fytochemikáliím. Kysané zelí byste měli konzumovat nejlépe denně, od září do března.
Dušené zelí je chutné i zdravé
Cibule a česnek
Bez těchto dvou aromatických potravin si českou kuchyni nedokážeme představit. Obsahují spoustu vitamínů a látek, které posilují imunitu. Mají antibakteriální a antimykotické účinky, jež působí proti nachlazení, chřipce a dalším druhům bakterií. Cibule je bohatá na vitamíny B a C, bílkoviny, cukry, draslík, vápník, fosfor, železo, fluór, síru, kyselinu pantothenovou a nikotinovou. Podporuje činnost žlučníku, jater a slinivky. Česnek zase snižuje krevní tlak, působí proti střevním parazitům a uvolňuje křeče v zažívacím traktu. Dodá nám vitamíny C, B, A, D, síru, jód, bílkoviny, cukry, glykosidy a kyselinu nikotinovou.
Související články
Křen
Křen většinou konzumujeme pouze o Velikonocích. I po zbytek roku bychom na něj neměli zapomínat. Obsahuje antioxidanty, které mají příznivé účinky na obranyschopnost organismu. Má také antibiotické a dezinfekční schopnosti. Uvolňuje hleny a podporuje činnost žaludku a střev. Při prochladnutí nebo začínajících virózách si dejte směs křenu a medu. Rozhodně vás to postaví na nohy.
Hřebíček
Voňavý hřebíček patří mezi přírodní antioxidanty, které tělu dodávají mangan, draslík a rostlinné steroidy. Obsahuje silice, které mají anestetické a antiseptické účinky. Proto ho naši předci využívali při problémech se zuby. Navíc, po jeho rozkousání budete mít svěží dech.
Hřebíček je bohatý na vitamín C, vlákninu, mangan, antioxidanty a vitamín K.
Mák
Pro zdravé a silné kosti a zuby jsou klíčové dvě živiny. Vápník a vitamín D. Možná vás překvapí, že nejvíce vápníku není v mléčných výrobcích, ale v semínkách. Zejména v máku. Ten ho obsahuje až 12 krát více než mléko. Jen 100 gramů mletého máku zaručí doporučenou denní dávku vápníku, přibližně 1 200 až 1 400 miligramů. Přidejte si ho tedy do kaše nebo smoothie. Zkombinovat ho můžete i se sezamovými semínky, která obsahují 670 mg vápníku na 100 gramů semen.
Brambory
Brambory se u nás začaly pěstovat v 18. století. Mohla za to zima v roce 1770. „Mrazy trvaly až do Velikonoc. Ozimy vymrzly. Na jaře se nedalo síti, pole byla podmáčena, někde vyrážely prameny. Dobytek padal hlady, lidé jedli otruby, lebedu i maso chcíplého dobytka. Řádily nemoci, mnoho lidí ve vsi zemřelo. Od té doby se začaly pěstovat brambory," píše se v kronice obce Čakovice. Ale jak se říká: „Všechno zlé je k něčemu dobré". Díky konzumaci brambor lidé netrpěli nejen hlady, ale také migrénami. Brambory totiž obsahují vysoký podíl draslíku, jehož nedostatek způsobuje nepříjemné bolesti hlavy. Středně velká pečená brambora se slupkou obsahuje asi 926 miligramů draslíku, což je dvakrát více než denní doporučená dávka.
Zdroj:
www.prozeny.blesk.cz, www.kuzela.sk, www.abecedazahrady.dama.cz, www.idnes.cz, www.czech-press.cz, www.idnes.cz
