Překyselení organismu je jedním z velkých strašáků, používaných některými zastánci zdravého stravování. Jako první s teorií, že přílišná kyselost našeho těla může způsobovat zdravotní potíže, přišel Kurt Tepperwein, autor knihy Omlazující odkyselení. Není to však lékař či nutriční terapeut, ale podnikatel a v tomto odvětví se mu velmi dařilo. Z překyselení organismu se stal velmi módní trend a na internetu najdete mnoho – často velmi drahých – přípravků, jak dostat své tělo do pohody.
Acidóza krve je cesta na hřbitov
V některých studiích se dočtete o tom, jak může kolísat pH vaší krve a co všechno překyselení způsobuje. V jistém směru je to pravda. Pokud by se náhodou pH vaší krve vychýlilo do kyselých hodnot, tedy směrem k pH nižšímu než 7, rozhodně by to znamenalo zdravotní problémy. Ovšem nepřišli byste na ně nějakým testem, dávno před tím se objeví vážné zdravotní potíže, které vás pošlou do nemocnice. Hodnoty pH krve se musí držet kolem 7,4. Vážný problém nastává už v okamžiku, kdy by dosáhlo 7,35. Pokles pod 7 je už pak fatální.
To, co jíme, je důležité
Nepodceňujte zdravý jídelníček
Přesto by nás měly zajímat potraviny v našem jídelníčku i způsob, jak se metabolizují, zda jsou kyselinotvorné, zásadité nebo neutrální. Konečnou hodnotu pH krve sice neovlivňují, konzumace některých potravin nám ale rozhodně neprospívá. A tak i když teorii překyselování organismu nemusíte plně podporovat, jednu zaručenou pravdu si z ní lze vzít– to co jíme a jak žijeme, velmi úzce souvisí s tím, jak se cítíme a přirozeně i s naším zdravím. Takže úprava jídelníčku podle pravidel kyselých a zásaditých potravin sice nebude mít vliv na pH krve, ale dost možná nás dostane do mnohem větší pohody a pomůže i odstranit některé zdravotní potíže. A o to vlastně jde.
Důležitá je rovnováha
Teorie překyseleného organismu říká, že pokud se vyvarujeme kyselinotvorných potravin a nahradíme je těmi zásadotvornými, dostane se náš organismus do rovnováhy. Navíc podle některých zastánců teorie stojí překyselení organismu za celou řadou nemocí, a dokonce může i za vznik rakoviny. Určitě lze říci, že vyrovnané vnitřní prostředí organismu (homeostáza) je pro zdraví člověka nepostradatelná. Potraviny považované za kyselinotvorné skutečně ve velkém množství škodit mohou. Rozhodně nepatří ani mezi ty zdravější a nadměrně zatěžují ledviny, játra i další vnitřní orgány. Takže pokud je uberete a naopak přidáte ty zásadotvorné, v žádném případě vám to neuškodí. I když samozřejmě platí, všeho s mírou.
Bez masa se budete cítit lépe
U masa a masných výrobků dáváme pozor především na vzhled a vůni
Vůbec nejproblematičtější potravinou je podle teorie překyselení organismu maso. Toho bychom se měli pokud možno úplně vzdát. Největší acidózu způsobuje zejména vepřové, hovězí a telecí, uzeniny, ale také ústřice a hamburgery. Na tom, že vepřové maso bychom měli konzumovat v co nejmenší míře se shodnou asi všichni odborníci na výživu. Totéž bude platit o uzeninách a nejspíše také o hamburgerem, na které se využívají zejména tučnější druhy mas. Maso má v jídelníčku noha lidí nepostradatelnou roli, přesto je jeho konzumace často nadbytečná. Bílkoviny (proteiny) jsou sice důležité pro fungování našeho těla, a třeba hubnutí jde bez nich opravdu špatně. Zároveň jich ale většina lidí konzumuje mnohem více, než je nezbytné.
Cukr pryč
Cukr je obsažený v mnoha potravinách, i v těch, kde bychom to vůbec nečekali
Vlastně i u druhého největšího strašáka se teoretici překyselení s většinou výživových odborníků shodnout – cukr, zejména ten bílý, údajně pošle pH našeho organismu strmě dolů. Jenže pravdou je, že snad v každé publikaci o zdravém stravování se dočteme o bílém jedu. Sacharidy však mají pro naše tělo klíčový význam. Právě z něj si totiž bere energii a vlastně veškerou potravu, kterou sníme, se snaží rozštěpit tak, aby získalo cukry (sacharidy). Náš mozek v potravě vlastně nic jiného nezajímá. Jako energeticky nejnáročnější orgán v našem těle pro své fungování potřebuje jen cukry. To je podle některých teorií důvod, proč škodí nápoje s umělými sladidly – sladká chuť je pro mozek informací, že bude k dispozici energie z cukrů. Jenže ony v těch nápojích nejsou.
Oves špatně, ječmen dobře
Oves si nespletete
Asi nikoho nepřekvapí, že mezi kyselinotvorné potraviny patří také káva, všechny druhy octa (pozor, s výjimkou jablečného), černý čaj či mléko. Zároveň do nich bývají řazeny i ostatní druhy mas. Kuřecí, krůtí či mořští korýši působí kyselinotvorně trochu méně než vepřové, ale ani ty bychom jíst neměli ve větší míře. Tady už se zřejmě teorie překyselení organismu s výživovými odborníky tak úplně neshodne. Zajímavé je, že podobně problematický, jako bílé maso je udáván i oves. Ten je údajně velmi kyselinotvorný, stejně jako klasický ječmen. Na druhou stranu nás ovšem zelený mladý ječmen, dokáže překyselení organismu téměř úplně zbavit. Když už něco kyselého chceme jíst, měly by to být tvarohy a měkké sýry, případně smetana a máslo.
Čím podpořit rovnováhu
A co může kromě mladého ječmene pomoci? Určitě vsaďte na ovoce a zeleninu. Dobře funguje zejména cibule, česnek, zázvor, rajčata, překvapivě také citron a okurky. Dobré je zařadit do jídelníčku více ředkviček, ředkve, hub, květáku nebo celer či řepu. Takovou změnu v jídelníčku si mohou dopřát zastánci i odpůrci překyselení organismu. Dostatečná konzumace přirozených potravin, hlavně kvalitního ovoce a zeleninu bude v každém případě velkým bonusem pro vaše zdraví. Nezapomeňte také na přísun neperlivé vody, zeleninových šťáv a bylinkových čajů, přidejte pohyb a omezte škodlivé návyky jako je kouření či holdování alkoholu.
Zdroj: www.healthline.com, www.ncbi.nlm.nih.gov, www.celostnimedicina.cz
