Po dlouhých měsících chladného počasí se nemůžete dočkat jara, těšíte se na první hřejivé paprsky slunce, zpěv ptáků a vůni jarních květin. Bohužel, už od března se v přírodě setkáváme i s aktivními klíšťaty, která pátrají po vhodném hostiteli. Přisátí klíštěte je nejen nepříjemné, ale i rizikové kvůli přenosu infekčních onemocnění, lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy.

Klíšťata jsou už aktivní

Přestože je po celém světě popsáno přes 700 druhů klíšťat, největšímu zájmu se u nás těší náš nejhojnější druh, klíště obecné (Ixodes ricinus). Jde o parazita, který se živí sáním krve větších živočichů, především ptáků, savců, ale i plazů. Vývojový cyklus parazitů obvykle střídá několik stádií a stejně je tomu i u klíštěte. Z nakladených vajíček se nejprve vylíhnou miniaturní šestinohé larvy, které napadají například malé hlodavce nebo plazy. Larvy se po prvním nasátí svlékají a přeměňují v osminohé nymfy, ty vyhledávají větší hostitele z řad ptáků či savců. Dalším vývojem se z nymf stávají dospělí jedinci, jejichž hostitelem jsou větší savci.

Celý tento cyklus trvá u jednoho jedince 2-3 roky. I když jsou hostiteli klíšťat většinou zvířata, na člověku mohou sát všechna uvedená vývojová stádia. Sezóna klíšťat začíná většinou v březnu až v dubnu, při teplotách přesahujících 5 °C začínají být klíšťata aktivní a vyhledávají si potenciálního hostitele. Největší aktivita klíšťat nastává během měsíce května a potom v srpnu až září, během léta se totiž klíšťata většinou „převlékají“ z jednoho vývojového stadia do druhého. Předpověď aktivity klíšťat na území České republiky najdete v období od dubna do října na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Dvě nejčastější onemocnění: lymská borelióza a klíšťová encefalitida

Setkání s infikovaným klíštětem nutně nemusí znamenat nákazu infekčním onemocněním. K přenosu infekce dochází zhruba ve 30 % případů. V porovnání s klíšťovou encefalitidou se lymská borelióza v Česku vyskytuje v daleko vyšším počtu. Loni se klíšťovou encefalitidou nakazilo přes 700 osob, pacientů s lymskou boreliózou je každoročně několik tisíc. Proti lymské borelióze neexistují v současné době žádné očkovací látky, onemocnění se léčí pomocí antibiotik.

Klíšťová encefalitida je způsobená viry (příbuzné viry jsou například původci žluté zimnice a horečky dengue v tropických oblastech). Po proniknutí patogenu do krve během sání klíštěte se virus dostane do mízních uzlin, kde se střetává s imunitním systémem našeho organismu. Tato první fáze infekce má stejné projevy jako lehká chřipka. Pokud náš obranný systém nezvládne virus zlikvidovat, šíří se dál a napadá centrální nervový systém. Pacient trpí nejrůznějšími neurologickými obtížemi, klíšťový zánět mozku může zanechat i trvalé následky v podobě obrn, chronických bolestí hlavy, poruch soustředění, poruch hybnosti, snížené výkonnosti a depresí. Člověk se může nakazit i od čerstvě vylíhnuté larvy, ve vzácných případech i alimentární cestou (z jídla, je znám případ nakažení po požití kozího mléka).

Důležitá je prevence

Obava před napadením klíšťaty je oprávněná. V různých místech světa přenášejí odlišné choroby. V našich končinách dominuje lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Onemocnění může vést k trvalému těžkému poškození zdraví, někdy dokonce i ke smrti. Infikovaná klíšťata, která mohou roznášet původce těchto nemocí, se vyskytují po celé České republice, v některých oblastech je riziko infekce vyšší. Klíšťata se nejčastěji vyskytují v listnatých a smíšených lesích s porosty křovin s bylinným patrem, potkáte je i na loukách nebo u vodních toků. Stále častěji se však objevují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.

Při pohybu v přírodě dbejte na preventivní opatření, která zvýší vaši ochranu před napadením klíšťaty. Noste světlé oblečení s dlouhými nohavicemi a rukávy, používejte vhodné repelenty. Po návratu z vycházky se pečlivě prohlédněte. Pokud najdete na svém těle přisáté klíště, ihned ho odstraňte, doba přisátí hraje u přenosu infekce důležitou roli. Podrobné informace o tom jak se chránit před napadením klíšťaty najdete na webových stránkách Státního zdravotního ústavu.

Očkování ještě stihnete

Proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat. Při aplikaci vakcíny se do těla vpraví mrtvé virové částice, náš imunitní systém si proti nim vytvoří protilátky. Ty pak zabrání uchycení a rozvoji případné reálné infekce. K očkování se přistupuje nejčastěji v zimních měsících, kdy nehrozí riziko nákazy chorobou. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene. Druhá dávka následuje 1–3 měsíce po první a za 5–12 měsíců je aplikována třetí dávka. Pokud zahájíte očkování ještě v březnu, můžete použít standardní očkovací schéma, protože pravděpodobnost nákazy do obdržení druhé dávky je poměrně malá. Jestliže se pro očkování rozhodnete až později, využijte raději zrychlené očkovací schéma, abyste potřebné hladiny protilátek dosáhli včas. V tomto případě se druhá dávka podá již za 14 dní po dávce první. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po 3 letech (poprvé), následně po 5 letech. Pozor, očkování nechrání proti přisátí klíštěte.

  • Kde se nechat očkovat: Očkovat se můžete nechat u svého praktického lékaře nebo v očkovacích centrech.
  • Kolik stojí očkování: Cena jedné dávky běžné vakcíny se pohybuje kolem 800 Kč. Přesnou cenu vám řekne váš praktický lékař nebo ji zjistíte na webových stránkách očkovacích center. Počítejte ještě s částkou za aplikaci injekce, kterou si účtuje většina lékařů. Na očkování můžete získat příspěvek od zdravotní pojišťovny.