Neustálý pocit sytosti je charakteristický až pro několik posledních desetiletí v té šťastnější (alespoň v tomto ohledu) části planety. Nikdy předtím nebylo tak snadné ládovat se doslova od rána do večera, aniž bychom pro to museli udělat jen trochu víc než skočit do nejbližšího obchodu. Důsledkem je enormní nárůst obezity a metabolických poruch, k nimž patří především cukrovka 2. typu. A nejde jen o nadměrné množství potravy, nevhodné bývá u značné části z nás i její složení: namísto skutečných základních potravin jíme průmyslově zpracované produkty se spoustou přídatných látek, cukru, barviv a konzervantů, které navíc obsahují i stopy chemických hnojiv a nejrůznějších postřiků proti chorobám a škůdcům. Není divu, že mnozí z nás trpí nadváhou nebo přímo obezitou, a přitom jsme na úrovni mikronutrientů vlastně podvyživení.

Jarní očista

Právě teď na jaře můžeme začít s očistou organismu tím, že přejdeme na lehčí a kvalitnější stravu a budeme popíjet příslušné bylinné čaje. Můžeme ale také začít zařazovat do svého programu alespoň jednou týdně jednodenní půst, při kterém pijeme pouze čistou vodu, případně čaje ze vhodných bylinek. Pravidelný půst uleví našemu trávicímu traktu, navíc se při něm výrazně zvyšuje tzv. autofagie, jakýsi buněčný úklid, který pomáhá předcházet vzniku velkého množství onemocnění.

Čtyřiadvacetihodinový půst je vhodné zařadit na den, kdy nemáme žádné pracovní a společenské závazky, a můžeme se věnovat pouze sami sobě a svému tělu. Pro někoho může být vhodná například celá sobota až do nedělního rána, někomu lépe vyhovuje držet půst například od pátečního oběda do oběda v sobotu.

Přerušované hladovění

Tento způsob půstu se stal v posledních letech velice populárním, někdy se ovšem vykládá nesprávně. V žádném případě nejde o hladovku prostřídanou s přejídáním. V zásadě jde o prodloužení přirozeného lačnění při spánku prostřídaného s fází příjmu potravy v různém poměru. Výhodou tohoto způsobu stravování je, že se při něm tolik nezvyšuje hladina inzulinu, která je považována za jednu z příčin vzniku tzv. civilizačních chorob.

Tři nejčastější schémata jsou 12:12 (12 hodin lačnění a 12 hodin na příjem potravy), 14:10 nebo 16:8. První schéma znamená, že mezi prvním a posledním jídlem uběhne 12 hodin (část z toho ovšem prospíte). Začnete například vydatnou snídaní v 7 hodin ráno a skončíte lehkou večeří v 19 hodin. Mezitím si dáte přiměřený oběd a maximálně jednu lehkou odpolední svačinu.

Druhé schéma už je trochu náročnější, obvykle se při něm jedno hlavní jídlo (snídaně nebo večeře, záleží na vašich zvycích) vynechává. Poslední schéma je nejnáročnější a je vhodné především pro ty, kdo nemají po ránu na jídlo ani pomyšlení. Jejich prvním jídlem pak bude vydatný oběd, doplněný odpolední svačinou a lehčí večeří (schéma se samozřejmě dá i otočit: začneme vydatnou snídaní, pokračujeme obědem a skončíme odpolední svačinou). Při posledních dvou schématech (14:10 a 16:8) vynecháváme jedno hlavní jídlo, měli bychom tedy následně hubnout. Podmínkou ovšem je, abychom jedli kvalitní přirozené potraviny (zvláště dbáme na přísun bílkovin a zeleniny) a nezvyšovali porce jídla oproti normálním zvyklostem.

Jednodenní půst nebo přerušované hladovění můžeme do svého životního programu zařadit natrvalo, nebo je využívat jen občas, záleží především na tom, zda nám tento způsob stravování vyhovuje. Snad nemusíme připomínat, že půst ani přerušované hladovění nejsou vhodné pro těhotné a kojící ženy, děti a pacienty s cukrovkou, poruchami imunity a dalšími chronickými chorobami.