Rozumným a pestrým jídelníčkem můžeme denně podpořit své zdraví

Prevence infarktu i mrtvice: jídelníček, který drží cholesterol na uzdě

Infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a chronická ischemická choroba srdeční jsou nejčastější příčinou úmrtí u nás – ročně si vyberou daň v podobě téměř 50 000 úmrtí. Jak riziko snížit?

Ke vzniku kardiovaskulárních a jiných chorob (např. diabetické dyslipidemie) negativně přispívá i zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Nedá se ovšem jednoduše říct, že cholesterol je jenom špatný – je totiž trochu jako Jekyll a Hyde. Na jedné straně je pro organismus nezbytný: podílí se na tvorbě buněčných membrán a je potřebný pro produkci steroidních hormonů, vitaminu D a dalších důležitých funkcí. Na straně druhé jeho nadměrné množství v krvi (zejména „zlého“ LDL cholesterolu) způsobuje aterosklerózu (kornatění tepen), které vede ke zužování cév a následným zdravotním komplikacím. Naštěstí se dá hladina cholesterolu v krvi ovlivnit – důsledným dodržováním preventivních opatření a později správnou léčbou. 

Vyvážená strava z kvalitních surovin je základem úspěchuVyvážená strava z kvalitních surovin je základem úspěchuAutor: Shutterstock.com / margouillat photo

Cholesterol v rovnováze

Jak najít správnou hranici mezi tím, kdy cholesterol tělu prospívá a kdy už je ho příliš? „Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Rizikovější skupiny, například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici, by měly mít hodnotu ještě o zhruba 1,00 mmol/l nižší. Obecně platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší,“ uvádí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Co můžeme udělat sami

Na vznik závažných onemocnění má vliv více faktorů: patří k nim genetické predispozice, věk, pohlaví, ale také životní styl. První tři jsou dané a nic s nimi nezmůžeme, vhodnější životní styl si ale můžeme nastavit sami. Kromě pohybu přispívá ke správné hladině cholesterolu zdravá životospráva – ta ovlivňuje hodnoty zhruba o 10 až 15 %. „Důležitou roli v jídelníčku hrají zejména tuky, které by měly tvořit maximálně 35 % z celkového energetického příjmu, tedy zhruba 70 g denně. Podstatné je jejich složení: přínosnější jsou tuky s převahou nenasycených mastných kyselin (jsou obsaženy v rostlinných tucích a olejích, s výjimkou těch tropických, rybách a ořeších). Omezit bychom měli naopak tuky plné nasycených mastných kyselin, ty najdeme v másle, sádle, uzeninách, tučném mase, tučných mléčných výrobcích a v jemném a trvanlivém pečivu, zejména druhů s polevou či náplní,“ vysvětluje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka a místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z.s.

Neměli bychom tedy sledovat pouze množství potravin přijatých v průběhu dne, ale především jejich složení a kvalitu. V neposlední řadě je třeba vědět, jak jednotlivé potraviny zpracovat. „Při vaření není potřeba používat nadbytečné a škodlivé ingredience. Příroda stvořila potraviny, které dodávají našemu tělu nejprospěšnější složky a zároveň samy o sobě dobře chutnají. Osobně preferuji při vaření jednoduchost, přirozenou chuť jednotlivých surovin a jídlo maximálně občas zlehka osolím,“ dodává šéfkuchař Tomáš Kalina.

Smažená jídla obsahují "zlý" LDL–cholesterolSmažená jídla obsahují "zlý" LDL–cholesterolAutor: Archiv ireceptar.cz

Správný jídelníček

Měli bychom jíst více: ovoce a zeleniny; ořechů a semínek; vody a čajů, méně tučných jogurtů, mléka a sýra; rostlinných olejů (olivového a řepkového); libového masa, ryb a luštěnin; celozrnného pečiva;, neslazených zakysaných mléčných výrobků; brambor jako přílohy

Méně: méně sušenek a dortů; bonbonů a čokolády; chipsů; slazených nápojů; smetanových jogurtů, tučného mléka a sýra, smetany;, másla;, uzenin, hamburgerů a tučného masa; bílého pečiva; smažených jídel; knedlíků

Kontrola je důležitá

Hladinu cholesterolu bychom si měli nechat průběžně kontrolovat při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře, na kterou má každý z nás nárok ze zákona jednou za dva roky. V rámci nich jsou do 40 let věku hladiny cholesterolu kontrolovány jednou za 10 let a poté jednou za 5 let.

Akční letáky