Pro dospělého člověka ani nadlimitní množství dusičnanů ve stravě nemusí nutně znamenat výrazné riziko, funkci trávicího traktu či srdce by mohly poškodit až ve výrazně vyšších dávkách a dokonce mají naopak i některé pozitivní účinky na zdraví. To však neplatí pro malé děti.

Co je to methemoglobinemie?

Dusičnany se v trávicím traktu mění na dusitany (ve vodě mohou být přítomny, jak dusičnany tak přímo dusitany). Pro dospělého nejsou nebezpečné, teprve za spolupůsobení dalších látek (cigaretový kouř, alkohol aj.) se mohou dále přeměnit na karcinogenní nitrosaminy. Krevní barvivo kojenců (zvláště mladších tří měsíců) je však jiného typu než u dospělého, dusitany se na ně váží a znemožňují tím přenos kyslíku. Vzniká nemoc zvaná methemoglobinemie.

Příjem vody obsahující dusičnany může být pro takto malé děti smrtelný především kvůli jinému typu krevního barviva, ale přispívá k tomu ještě pár dalších nepříznivých faktorů. Proměna dusičnanů na dusitany probíhá u kojenců snadno a rychle, protože v jejich trávicím traktu se díky vyššímu pH vyskytuje více mikroorganismů, které přemění dusičnany na dusitany. Ty mohou oxidovat krevní barvivo (z hemoglobinu činí methemoglobin, který už nedovede přenášet kyslík) i u dospělého, ovšem v míře, která není nebezpečná. Navíc jiné enzymy umí methemoglobin opět napravit zpět na hemoglobin. Kojenci však tyto ochranné mechanismy opět postrádají. (Do mateřského mléka dusičnany ze stravy matky naštěstí nepřecházejí).

Dusičnany ve vodě

Pro přípravu dětských příkrmů se proto používá zásadně voda kojenecká, v níž jsou limity obsahu dusičnanů ještě přísnější než u běžné pitné vody. Právě u kojenců po požití příkrmů připravených ze studniční vody bohaté na dusičnany byla nemoc v roce 1954 poprvé popsána. Ovšem děti, které již dávno kritický věk překročily, mohou klidně pít vodu z kohoutku – i limity v běžné pitné vodovodní vodě jsou přísné, voda balená vůbec nemusí být lepší.

U vlastních studní je na místě pravidelný rozbor. Doporučený interval pro jeho provádějí je 1x ročně, nejlépe po zimě. U příkrmů je sice stěžejní voda, ale i zeleninu je možné vybírat s ohledem na množství dusičnanů – roli hraje druh, způsob pěstování i zpracování.