Proč selže srdce? Kvůli ateroskleróze i vinou civilizačních chorob.

Vzato statisticky, srdečně–cévní choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech Evropy a Česká republika se bohužel drží na předních místech.

1. Ateroskleróza

Příčinou srdečně–cévních onemocnění většinou bývá ateroskleróza, kornatění cév. Je to degenerativní onemocnění, které se rozvíjí pomalu, nenápadně a spoustu let o něm vůbec nevíme. Způsobuje je zvýšená koncentrace tuků v krvi, tedy LDL–cholesterolu, celkového cholesterolu a triglyceridů.

Tukové látky se usazují v cévní stěně a vytvářejí aterosklerotické pláty. Cévy postupně tvrdnou, jejich stěny se zbytňují, průsvit se naopak zužuje. Zpomaluje se průtok krve cévou a tím se dostává k některým částem těla méně kyslíku.

Když dojde ke kritickému zúžení cévy nebo jejímu úplnému uzávěru, objeví se příznaky, které jsou velmi rozmanité a závisí na části těla, kterou postižená céva zásobuje.

Dojde–li k uzávěru některé hlavní tepny, mohou být projevy velmi dramatické — akutní infarkt myokardu, centrální mozková příhoda nebo uzávěr tepen dolních končetin.

Další viníci

Další příčinou srdečně–cévních onemocnění je vysoký krevní tlak, ten může být příčinou aterosklerózy, ale může ji dále zhoršovat.

Cukrovka 1. i 2. typu

zvyšuje riziko komplikací aterosklerózy 2—3x. Tři čtvrtiny všech diabetiků umírají na onemocnění srdce a cév.

Aktivní i pasivní kouření

škodí mnohem více srdci a cévám než plicím. Kouření zvyšuje koncentraci „špatného“ LDL–cholesterolu a snižuje koncentraci „hodného“ HDL–cholesterolu v krvi.

Nadváha

Čím víc vážíme, tím více riskujeme vznik závažných onemocnění srdce a cév. S obezitou je spojený vysoký krevní tlak i zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů v krvi. Nebezpečný je hlavně „centrální“ typ obezity, při které se tuk hromadí v oblasti břišních orgánů.

Vyšší věk

Riziko srdečně–cévních onemocnění se zvyšuje u mužů nad 45 let a u žen nad 55 let věku. Rizikový je i předčasný výskyt srdečně–cévního onemocnění u pokrevního příbuzného.

2. Cholesterol

I když se obecně považuje za největšího škůdce zdraví, je to látka, která je pro organismus životně důležitá. Cholesterol si tělo z větší části vyrábí samo v jaterních buňkách a jen menší díl přijímáme spolu s potravou. Na druhou stranu ho však nesmíme mít v krvi příliš mnoho. Zvýšenou hladinu cholesterolu má v Česku téměř 70 % dospělé populace.

Rozlišujeme dva druhy cholesterolu, pro které se ujalo označení „hodný“ a „zlý“. Druhý z nich, LDL–cholesterol, proniká do stěn cév, ukládá se v nich a poškozuje je. „Hodný“ HDL naopak odklízí nadbytečný cholesterol z krve do jater, kde se odbourává.

Vysoká hladina cholesterolu může být dědičná, může být ale také způsobena různými chorobami nebo nezdravým způsobem života. Pokud nám lékař naměří vysokou hladinu cholesterolu, nejprve nám zřejmě doporučí změnit životní styl, čili přestat kouřit, začít cvičit a změnit jídelníček. Ne každý je ovšem tak disciplinovaný, anebo může být příčina jinde. V tom případě nás čekají léky, které budeme užívat doživotně.

Za normální se považuje celková hladina cholesterolu v krvi do 5 mmol/l, přičemž hladina LDL–cholesterolu by měla být do 3 mmol/l, HDL pak u mužů nad 1 mmol/l a u žen nad 1,2 mmol/l.

Jaké máme riziko srdečních onemocnění?

Stačí se podívat na svůj BMI a změřit si obvod pasu. Pokud se BMI pohybuje mezi 25,0–29,9, máme nadváhu a zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Při BMI nad 30 už je riziko vysoké a se zvyšujícím se indexem významně stoupá. Varovným znamením je obvod pasu větší než 102 cm u mužů a 88 cm u žen.

Mýty a pravda o cholesterolu

Stačí zhubnout a cholesterol se automaticky sníží. Ne.

Shodíme–li několik kilogramů, na hladině našeho cholesterolu se to projeví jen minimálně. Pokud ovšem máme nadváhu, zhubnutí nás uchrání od mnoha dalších komplikací.

Vysoká hladina cholesterolu se týká vyššího věku. Ne.

Při jedné z lékařských studií u žen se zjistilo, že hraničních hodnot „špatného“ cholesterolu dosáhla čtvrtina třicetiletých, třetina čtyřicátnic a víc než polovina padesátiletých. Navíc třetina všech žen měla nízkou hladinu „dobrého“ cholesterolu.

Hladinu cholesterolu pomáhá snižovat vhodný jídelníček. Ano.

Neplatí to ale vždy a všude. Blahodárně působí mandle, lněná semínka, jablka, sója a „zdravé“ oleje.

Jedním z nejúčinnějších způsobů snižování cholesterolu je pohyb. Ano.

Klíčem k úspěchu je ale čas, který pohybu věnujeme – čím více, tím lépe. Intenzita pohybu nehraje tak velkou roli. Ideální jsou dlouhé svižnější procházky, alespoň půl hodiny denně.

3. Triglyceridy

Triglyceridy jsou zásobárnou tuků a fungují jako tepelný izolant. Část těchto látek proudí krevním oběhem a organismus je využívá pro funkci svalů, zbylá část se ukládá do tukové tkáně. Triglyceridy přijímáme potravou a jejich hodnoty také souvisejí s rizikem kardiovaskulárních chorob. Zvýšená hladina ukazuje na vyšší množství částic přenášejících cholesterol v krvi. V tomto případě mluvíme o hyperlipoproteinémii (zvýšený výskyt lipidů a lipoproteinů v krvi).

U snižování hladiny triglyceridů platí podobný režim jako u cholesterolu. Důležitými opatřeními jsou: snížit tělesnou váhu, pravidelně se hýbat (ideální je chůze 30 minut denně), skoncovat s kouřením, alkohol užívat jen v rozumné míře, upravit jídelníček (ovšem pozor – např. dieta s nízkým obsahem tuků a vysokým podílem sacharidů může paradoxně snižovat HDL a naopak zvyšovat triglyceridy, prokazatelné pozitivní výsledky mají polynenasycené omega–3 a omega–6 mastné kyseliny) a doplňovat potřebné antioxidanty (vitaminy A, C, E a další prvky).

4. Hypertenze

Arteriální hypertenze, tedy krevní tlak vyšší než 140/90, patří mezi nejčastější onemocnění srdce a cévního oběhu.

U většiny nemocných není příčina vysokého krevního tlaku známa, jedná se o tzv. primární hypertenzi. K jejímu vzniku je zapotřebí více vlivů, genetických dispozic a faktorů zevního prostředí (obezita, alkohol, stres, nadměrné solení a další).

U malé skupiny hypertoniků je zvýšený tlak důsledkem nějakého jiného onemocnění (tzv. sekundární hypertenze) – nemocí ledvin nebo jejich cév, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, některé neurologické nemoci nebo zúžení aorty.

Problémem arteriální hypertenze je, že nemá žádné charakteristické příznaky. Může (ale nemusí) nás bolet hlava, může se dostavit únava nebo poruchy spánku. S vysokým krevním tlakem bychom neměli žertovat, měli bychom dodržovat doporučenou léčbu, pravidelně chodit na kontroly a samozřejmě ctít zásady zdravého života – i tady platí prakticky stejná doporučení jako v případě vysokého cholesterolu.

5. Poruchy erekce

Ještě před dvaceti lety se poruchy erekce obvykle považovaly za psychogenní problém. Dnes víme, že ve většině případů je erektilní dysfunkce způsobena tzv. organickými příčinami, tedy postižením cév a nervů. Poruchy erekce se dnes dávají i do těsné souvislosti se srdečním infarktem — zjistilo se totiž, že mu u většiny mužů předchází problémy s erekcí. Porucha erekce a onemocnění srdečních tepen spolu překvapivě úzce souvisejí.

Stejně jako srdce i mužský pohlavní orgán potřebuje pro správnou funkci dobré prokrvení a tedy zdravé cévy. Jak už víme, nejčastější příčinou srdečního infarktu je ateroskleróza srdečních tepen. I tepny v penisu jsou náchylné k postižení aterosklerózou, podobně jako tepny srdeční. Jelikož jsou ale tenčí než ty srdeční, ateroskleróza je postihuje dříve, což se projeví poruchou prokrvení penisu, čili poruchou erekce. Proto je dobré při opakovaných příznacích poruchy navštívit lékaře a začít s léčbou příčin.

Obrátit se můžete na kteréhokoli lékaře, k němuž máte důvěru — může to být praktický lékař, urolog, sexuolog, androlog. Lékařské doporučení nepotřebujete. Rozhodně není proč váhat a za co se stydět. Někdy může paradoxně erektilní dysfunkce zachránit život!

Co znamená, když se řekne:

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je nejčastější formou srdečních onemocnění. Podstata choroby spočívá v aterosklerotickém zúžení věnčitých tepen, což vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce. Při náhlém uzávěru věnčité tepny dochází k srdečnímu infarktu. Příznaky ICHS se liší, většinou dominuje bolest na hrudi, pocit dušnosti a úzkosti. Do skupiny chorob společně nazývaných ICHS patří například angina pectoris.
Mozková mrtvice je další z forem srdečně–cévního onemocnění. Dochází při ní k náhlému uzávěru mozkové tepny a následné nedokrvenosti mozku za uzávěrou. Příznaky se liší podle toho, která oblast mozku je postižena. Mezi nejčastější patří ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin a poškození mimiky obličeje.
Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění tepen dolních končetin. Projevuje se bolestí při námaze (nejčastěji v lýtku), která trvá 1—2 minuty. Později se problémy zhoršují a bolest se objevuje i v klidu, zpočátku v noci, později i ve dne. Končetina je studená, mizí ochlupení a dochází ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. Dojde–li k úplnému uzávěru tepny, tkáň může odumřít a jediným řešením je pak částečná amputace končetiny.