Nekonzumujeme potraviny podezřelého vzhledu, chuti či vůně
Zdroj: Gorodenkoff / Shutterstock.com

Kdy se bát prošlých potravin: Co znamená doba spotřeby a kdy hrozí nebezpečí

Jednoduchá otázka, složitější odpověď… Nejasnosti totiž panují už okolo pojmu prošlá potravina, kterou mnozí mylně považují za potravinu zkaženou.

Asi nikdo z nás nebude konzumovat plesnivý chleba nebo zapáchající maso, které patří bez milosti do odpadkového koše. Jenže v onom odpadkovém koši se často ocitají i potraviny, které mají do zkaženosti daleko. Jak uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), každoročně se doslova vyhodí oknem třetina celosvětové produkce potravin – 1,3 miliardy tun jídla! Podle odhadů se pak jen v zemích Evropské unie každoročně vyplýtvá kolem 88 milionů tun potravin, takže na průměrného občana EU připadá zhruba 173 kilogramů vyhozeného jídla za rok. A ačkoliv v průzkumech většina z dotázaných uvádí, že skoro žádné jídlo nevyhodí, je pravdou opak – nejvíce se plýtvá v domácnostech, na které připadá zhruba 53 procent vyhozených potravin.

Důvodem, proč potraviny vyhazujeme, bývá nejčastěji to, že jednoduše nakoupíme nebo uvaříme přílišné množství jídla, které nestihneme zkonzumovat, nebo doma hromadíme zásoby, o kterých jsme už dávno ztratili přehled. Na plýtvání potravinami se ovšem podílí i fakt, na který se snaží upozorňovat iniciativa Zachraň jídlo: jako spotřebitelé se příliš neorientujeme v označeních na obalech, která udávají datum spotřeby nebo minimální trvanlivosti.

Průměrný občan EU vyhodí 173 kg jídla za jediný rok! Průměrný občan EU vyhodí 173 kg jídla za jediný rok! Zdroj: nito / Shutterstock.com

„V obchodech najdeme různá označení, která nám říkají, v jakém stavu se nachází potraviny. Na mase, mléčných výrobcích a jiných rychle se kazících surovinách najdeme označení ,Spotřebujte do´, po jehož uplynutí musí obchodníci zboží vyřadit z prodeje. Může totiž představovat zdravotní riziko. Pokud ovšem v ledničce najdete jogurt, který je dva dny po datu spotřeby, zkuste ho otevřít, očichat a ochutnat – je pravděpodobné, že mu nic nebude. Na trvanlivých výrobcích, jako jsou čaje, těstoviny či čokolády, najdeme označení ,Minimální trvanlivost do´. Toto datum značí pouze dobu, do které má potravina nejlepší kvalitu, po jejím uplynutí je však stále vhodná ke konzumaci. Supermarkety mohou takové prošlé výrobky stále prodávat, jen je musí viditelně označit a dát na speciální oddělené místo. No a samozřejmě se najde i zboží bez jakéhokoliv data – například čerstvé ovoce a zelenina, silný alkohol či ocet. U ovoce a zeleniny totiž poznáme zkázu na první pohled, silný alkohol se pak nemůže zkazit vůbec. Obchody mají velmi přísná pravidla na to, jakou trvanlivost by měly mít jejich produkty v regálech, často se stane, že zboží, které brzy projde, vyřazují, protože je zákazníci nebudou chtít. Pokud tedy víte, že nějaký produkt spotřebujete během pár dnů, vybírejte si z regálů cíleně zboží s blížícím se datem spotřeby či trvanlivosti, zamezíte tak plýtvání jídlem,“ apeluje na náš zdravý selský rozum Petra Čížková ze spolku Zachraň jídlo.

Biologický odpad lze kompostovat i doma Biologický odpad lze kompostovat i doma Zdroj: Luigi Bertello / Shutterstock.com

Správné skladování

Ovšem onen zdravý selský rozum jakoby se v současné době sešněrované nejrůznějšími nařízeními a předpisy maličko vytrácel. Možná až příliš dáváme na data uvedená na obalech a málo zapojujeme smysly, které nám byly dány do vínku přírodou – zrak, čich a chuť. Samozřejmě že konzervu s vypouklým víčkem nebo plesnivou zeleninu vyhodíme, pokud jsme ale trvanlivou potravinu skladovali správně, nemá porušený obal, nedali se do ní škůdci a vypadá i chutná dobře, není důvod se jí zbavovat. Pozor bychom si měli dávat jen u těch, které mohou podléhat žluknutí – například ovesné vločky nebo müsli je dobré zkonzumovat do dvou měsíců po konci minimální trvanlivosti. Naopak až jeden rok po expiraci můžeme za dodržení výše zmíněných podmínek bez obav konzumovat například mouku, těstoviny, rýži, kakao, kávu, med, hořčici či koření.

Velkou roli hraje i teplota při skladování: pokud potravinu uchováváme za vyšších teplot, než na obalu uvádí výrobce, její životnost bude kratší. Platí to ale i naopak – skladujeme-li ji v chladnějším prostředí, její trvanlivost se prodlouží (průměrně se udává, že o jeden stupeň Celsia méně oproti doporučení znamená jeden den trvanlivosti navíc). To samé platí i pro otevřené potraviny: pokud je budeme uchovávat v optimálních podmínkách v chladničce, bude jejich trvanlivost určitě delší než obvykle doporučované „Po otevření ihned spotřebujte“.

Že prošlé potraviny nemusejí být závadné, dokazuje i fakt, že je využívají potravinové banky. Tyto neziskové organizace shromažďují potraviny a distribuují je poté charitativním a dobročinným organizacím, které je předávají svým klientům – především seniorům, samoživitelkám, postiženým, lidem bez domova a v nouzi. Potraviny banky získávají od potravinových řetězců, z potravinových sbírek, evropského programu potravinové a materiální pomoci, od pěstitelů, producentů a jednotlivců. Minimálně ze tří čtvrtin se přitom jedná o potraviny určené k rychlé spotřebě, s uplynulou dobou minimální trvanlivosti, neprodejné potraviny s poškozeným obalem nebo například špatným označením, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně.

U masa a masných výrobků dáváme pozor především na vzhled a vůni U masa a masných výrobků dáváme pozor především na vzhled a vůni Zdroj: Tatjana Baibakova / Shutterstock.com

Na co si přece jen dát pozor

Přestože prošlé potraviny nemusejí představovat žádné zdravotní riziko, měli bychom si být vědomi nebezpečí, které se v potravinách (a to i v těch na první pohled nezávadných) může ukrývat – totiž znečištění v podobě bakterií, plísní a dalších mikroorganismů. 

Plísně. Jak uvádí v knize Doba jedová 2 prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., plísně mohou napadnout téměř kteroukoliv potravinu, která obsahuje dostatek vody a živin. Častěji jsou ovšem napadeny potraviny skladované za nevhodných podmínek, zejména v přílišném teple a vlhku. Pečivo (především čerstvé a teplé) a také sýry či salámy bychom neměli dlouho skladovat v mikrotenových sáčcích. Plísně rozkládají živiny v potravinách a způsobují tak jejich kažení. Produkují přitom mykotoxiny, jež pronikají hluboko do potraviny. Téměř všechny mykotoxiny poškozují ledviny a játra a některé mohou být karcinogenní. „Nestačí jen odstranit plíseň z povrchu potraviny. Každou zaplísněnou potravinu je třeba bez milosti vyhodit. Řešením zde není žádné vykrojení, odkrojení, seškrábnutí, odebrání nebo omytí. Mykotoxiny jsou totiž již dávno rozšířené v celém obsahu potraviny, navíc jsou to látky velmi odolné, nelze je zničit ani převařením či zmražením!“ varuje prof. Patočka.

Mezi nejrozšířenější mykotoxiny patří aflatoxiny, ochratoxiny a patulin. Nadměrný a dlouhodobý příjem aflatoxinů může způsobit chorobu zvanou akutní nebo chronická aflatoxikóza, která způsobuje poškození nebo selhání jater. Aflatoxiny jsou spojovány především se zaplísněnými burskými oříšky, v malé míře se ovšem objevují takřka ve všech potravinách.

Neméně rozšířené jsou ochratoxiny, jejichž zdroji jsou zejména obiloviny a výrobky z nich, vepřové maso, vnitřnosti, zelená káva a také vína a šťávy vyrobené z hroznů napadených plísněmi.

Především na povrchu jablek se vyskytuje několik druhů plísní, které při mechanickém poškození ovoce produkují mykotoxin patulin. Ten může napadnout jaterní buňky, poškodit nervový systém nebo způsobit deformace plodu v těle matky. Nejčastěji je jeho výskyt spojován s jablečným džusem, který se vyrábí ze spadaných jablek. Jelikož je patulin termostabilní, je ale obtížné se jej při výrobě zbavit. 

Botulotoxin. Tento prudký bakteriální jed vzniká za nepřístupu vzduchu a za vysoké teploty v málo kyselých potravinách – například v uzeninách v igelitu nebo masových konzervách. Jako u všech jedů i u botulotoxinu závisí na dávce – pokud ho sníme s potravinou hodně, můžeme mít silné zažívací potíže, ale můžeme na něj i zemřít. 

Rtuť a další těžké kovy. Čas od času se objeví zprávy o nadměrných dávkách rtuti a dalších těžkých kovů u mořských plodů nebo ryb. Jako u botulotoxinu, i tady závisí na množství pozřené potraviny. Většina z nás konzumuje mořské ryby a plody jen zřídka, proto nám otrava rtutí nejspíš nehrozí. Opatrní by ovšem měli být lidé s oslabenou imunitou a těhotné a kojící ženy.

Salmonela, kampylobakterie a listerie. Tyto bakterie se nejčastěji vyskytují ve vejcích, masných, rybích a mléčných výrobcích. Způsobují střevní potíže, urputné průjmy, vysoké horečky a nebezpečné jsou především pro děti, seniory, osoby se sníženou imunitou a těhotné a kojící ženy. Vyhnout se jim můžeme především důslednou hygienou a důkladnou tepelnou úpravou pokrmů.

Čeho se vyvarovat

  • Nekonzumujeme potraviny podezřelého vzhledu, chuti či vůně – například zhořklé mléko, uzeniny s lepkavým povrchem či vejce, která nemají oddělený žloutek a bílek.
  • Plesnivé části neodstraňujeme, vyhodíme celou potravinu.
  • Otevřené džemy, dětské přesnídávky nebo kompoty skladujeme v chladničce a zkonzumujeme je co nejdříve.

Zdroj: bezpecnostpotravin.czzachranjidlo.czpotravinovasbirka.cz

Akční letáky