Kromě zdravé výživy, sportu, pravidelného otužování a dobré psychické kondice můžeme naši imunitu posílit jednoduchými přírodními prostředky. Důležitý je přísun vitaminů a minerálů v ovoci a zelenině. Na prvním místě by vždy měly být plody z domácí produkce, pokud je nemáme v dostatečném množství a kvalitě, nahradíme je exotickými plody, zejména citrusy. Osvědčeným a zdravým lidovým receptem je domácí kysané zelí. Obsahuje velké množství vitaminu C a bakterie vzniklé mléčným kvašením současně příznivě působí na mikrofloru střev. Zelí posiluje trávení, čistí střeva a podporuje rozvoj důležitých střevních bakterií. Místo salátu ze zimních rajčat, zpravidla vodových, je určitě lepší si dát misku kysaného zelí.
Česnek
Bývá označován jako přírodní antibiotikum a antiseptikum. Je bohatý na vitaminy A, B a C, selen, vápník a jód. Podporuje obranyschopnost organismu a trávení, snižuje krevní tlak a reguluje hladinu cholesterolu v krvi. Hubí i střevní parazity, prospívá také srdci a cévám. Poctivá domácí česnečka s přídavkem prolisovaného syrového česneku jednou týdně výrazně prospěje nejen chuťovým buňkám, ale i našemu zdraví.
Zázvor
Výbornou chřipkovou prevencí je i zázvorový čaj nebo žvýkání kousku syrového kořene zázvoru, který se do našeho jídelníčku dostává v posledních letech stále častěji. Podle ájurvedské medicíny (nejstarší dochovaný, 5000 let starý systém léčby) zázvor zahřívá a urychluje trávení a metabolismus. Při propuknutí chřipky podpoříme zázvorovým čajem pocení. Zázvor je antibakteriální a protizánětlivý, obsahuje vitaminy A, B1, B2, C, E a řadu minerálů. Přisuzují se mu i afrodiziakální účinky.
Křen
Kořen křenu selského obsahuje především velké množství vitaminu C, mnohem více než citrusové plody, dále vitamin E, vitaminy skupiny B a provitamin A. Zahrnuje také hodně minerálních látek, především hořčíku a vápníku, dále draslík, železo, fosfor a také síru a sodík. Má silné dezinfekční a protiplísňové účinky. Působí rovněž proti bakteriím a virům. Jako prevence je nejvhodnější pravidelně zařazovat do jídelníčku strouhaný čerstvý křen, strouháme jej ale až těsně před konzumací. Křen se dobře kombinuje se zelnými, mrkvovými a řepnými saláty a strouhanými jablky.
Při rozvinutém nachlazení ordinujeme křenový sirup. Zalijeme 200 g nastrouhaného křenu 200 ml vlažné převařené vody a necháme půl hodiny vyluhovat. Pak přidáme trochu citronové šťávy a medu. Užíváme dvě polévkové lžíce 3x denně.
Cibule
Pokud se již chřipka rozjela a trápí nás kašel a průdušky, vyzkoušíme léčbu cibulovým medem. Recept sice příliš lahodně nevypadá, ale je účinný. Cibuli nakrájíme na kostičky, zalijeme medem a necháme v lednici do druhého dne. Cibule pustí šťávu, kterou užíváme po lžicích. Éterické oleje obsažené v cibuli působí protizánětlivě a rozpouštějí hlen. Cibule dále obsahuje hodně zinku, vitaminy B, C, A i E, alkaloidy a eterické oleje.
Naklíčená semena
Fazole mungo, čočka, slunečnice, vojtěška, řeřicha a mnohé další představují elixír zdraví. Množství vitaminů, enzymů, minerálů a řady dalších zdraví posilujících látek ocení naše tělo zejména na podzim a v zimě. Vlastní semena si můžeme naklíčit velmi jednoduše a rychle. Poslouží k tomu obyčejná PET láhev nebo nakličovací miska, která představuje komfortnější řešení. Důležité je, aby v průběhu klíčení semínka nezaschla, dvakrát denně bychom je proto měli propláchnout pod tekoucí vodou. Většinu semen konzumujeme hned poté, co začnou klíčit a objeví se kořínek, řeřichu a slunečnici můžeme nechat klíčit až do fáze, kdy se objeví první klíčky. Slunečnicové jsou výborné celé, jen musíme sloupnout tvrdou slupku, která kryje semínko. Řeřicha klíčí nejlépe na hlubokém talíři na vlhké vatě. Na chleba nebo do salátu pak nůžkami odstříháváme mladé rostlinky.