V Česku jsou nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév a rakovina. To se nemění, i když neustále vzrůstá věk dožití a snižuje se úmrtnost (ačkoliv letos možná statistikami zamíchá covid-19). Rakovina v roce 2018 stála za úmrtím čtvrtiny zemřelých z celkových 112 920 lidí. Co se týče typu nádoru, největším zabijákem je rakovina plic, tlustého střeva a konečníku a slinivky, u žen pak rakovina prsu a u mužů prostaty.

Přestože se možnosti medicíny stále zlepšují a pacienti s diagnózou zhoubného nádoru mají čím dál větší naději na vyléčení, stále platí jedno: čím dříve se na rakovinu přijde, tím jsou šance na uzdravení vyšší. S pokročilými metastazujícími nádory lékaři ani v dnešní době a přes veškerou snahu moc nezmohou, a pacientům často zbývá jen paliativní péče, která má zlepšit kvalitu jejich života, ale už je nemůže vyléčit.

Je proto dobré sledovat své tělo a vnímat signály, které vydává. U některých typů rakoviny, například u obávané rakoviny slinivky, není prakticky možné zjistit diagnózu včas, protože je dlouho téměř bezpříznaková, a ve chvíli, kdy se objeví nápadné symptomy, které pacienta dovedou k lékaři, už je často pozdě. Ovšem u jiných typů lze diagnózu stanovit v časnějších, a tedy mnohem nadějnějších stadiích.

Čemu věnovat pozornost?

V prvé řadě je potřeba nepodceňovat preventivní prohlídky. Ty mohou leccos odhalit, navíc lékař posílá pacienta na další preventivní vyšetření, na která má v určitých věkových kategoriích nárok – například u žen jde o mamografický screening prsu, u mužů o urologické vyšetření. V kategorii 50+ jde o test na přítomnost okultního krvácení do stolice, který může odhalit i běžným pohledem neviditelné krvácení. To hned nemusí znamenat rakovinu tlustého střeva a konečníku, ale pacient je odeslán na další vyšetření, které by už mělo dát odpověď. Preventivní prohlídky probíhají u praktického lékaře, ženy by měly alespoň jednou ročně navštívit gynekologa. Zapomínat bychom neměli ani na návštěvy zubaře.

Dále je dobré nepřecházet zjevné změny, které se dějí s naším tělem. Ano, všichni jsme ve spěchu, nemáme čas jít k doktorovi, říkáme si, že to přejde, případně že je to normální příznak našeho věku, a možná se také podvědomě bojíme, co bychom se dozvěděli. Tato pštrosí taktika se ale nemusí vyplatit. Zpozornět bychom měli, pokud výrazně bez příčiny hubneme, trápí nás časté bolesti břicha nebo zad, místo pravidelného vyprazdňování se potýkáme s déletrvajícím nebo opakujícím se průjmem či zácpou, jsme malátní a unavení a bez chuti k jídlu.

Muži by neměli zlehčovat problémy spočívající v častém močení, obtížném močení, případně v příměsi krve v moči. V takovém případě není dobré návštěvu lékaře odkládat. Stejně tak by si měly ženy samovyšetřením kontrolovat prsa a jakýkoliv podezřelý nález konzultovat s lékařem. Obě pohlaví by měla věnovat pozornost mateřským znaménkům, obzvlášť těm velkým a tmavým. Jakékoliv změny tvaru, barvy, případně krvácení je nutné rovněž zkonzultovat s odborníkem.

Jak zhoubným novotvarům předcházet?

U některých není příčina vzniku známá, svou roli také mohou hrát geny, například u rakoviny prsu. Pokud má žena rakovinu prsu „v rodině“, je nutné situaci více sledovat, případně podstoupit genetické vyšetření. Ale existují faktory, které ke vzniku rakoviny přispívají, přitom je můžeme ovlivnit. V prvé řadě je to kouření. Kouření má nejen zásadní podíl na rakovině plic, což je tak nějak jasné, ale je to také významný rizikový faktor například rakoviny slinivky, onoho tichého zabijáka, s kterým si dnešní medicína přes veškerou snahu neumí příliš poradit.

Kromě toho kouření negativně ovlivňuje i naše srdce a cévy, zkrátka přestat kouřit se vyplatí celému tělu (i naší peněžence). Dalším rizikovým faktorem je obezita a nedostatek pohybu, což spolu často souvisí. Měli bychom se snažit přijímat pestrou stravu s dostatkem vitaminů, minerálů a vlákniny, naopak omezit příjem živočišných tuků, uzenin, cukru a alkoholu, který je rizikovým faktorem rakoviny různých částí zažívacího traktu, ale také prsu. A zdravě se hýbat, nemusíme být vrcholoví sportovci, našemu tělu prospěje i svižná procházka pokud možno v neznečištěném prostředí.

Kdo toto všechno splňuje, a snaží se vyvarovat všudypřítomného stresu, což je možná to vůbec nejtěžší, ale zároveň velmi důležité, udělal pro své zdraví maximum. Stoprocentní jistotu, že neonemocní, nemá nikdo, ale tímto chováním lze riziko podstatně snížit.

Zdroj: www.irozhlas.cz