Cirhóza jater může vést až k nádorovému onemocnění jater.
Zdroj: RomarioIen / Shutterstock.com

Rakovina jater má velmi nenápadné příznaky. Na co byste si měli dát pozor?

Rakovina jater patří mezi méně časté typy rakoviny, ale počet případů bohužel stále narůstá. Lze se proti této zhoubné nemoci nějak chránit a jaké vyhlídky mají již diagnostikovaní pacienti?

V současnosti primárním nádorem jater onemocní v České republice 5–6 lidí na sto tisíc obyvatel, tedy zhruba 500–600 lidí ročně. Primárním nádorem se rozumí nádor vzniklý přímo z jaterních buněk, nikoliv metastázy v játrech pocházející z jiného onemocnění. Ze všech primárních nádorů jater je nejčastější hepatocelulární karcinom, který tvoří až 90 % případů.

Časné příznaky pacient prakticky nemůže postřehnout, zjistily by se pouze odborným vyšetřením, a to ultrazvukem, případně rozborem krve se zaměřením na nádorové markery nebo CT vyšetřením. Mezi příznaky, které už pacient zaznamená a neměl by je podceňovat, ale co nejdříve konzultovat s lékařem, patří schvácenost a velká únava, nechutenství a výrazné hubnutí, pocity plnosti a břišní nepohody, bolesti břicha, zvláště na pravé straně, také zvětšování břicha v důsledku výpotku a zežloutnutí kůže a očního bělma.

Příznaky, které bychom neměli podceňovat: zežloutnutí kůže a očního bělma.

Léčba je dlouhodobá a náročná a mnohdy nepřináší trvalé a uspokojivé výsledky. Nejjistější je chirurgické odstranění nádoru, což lze provést především v raném stadiu. U pacientů, kteří projdou přísnými kritérii transplantačního programu, může být volbou transplantace jater. V případě, že chirurgický zákrok už není možný, přistupují lékaři podle individuálních potřeb pacientů k chemoterapii, ozařování, biologické léčbě, chemoembolizaci, kdy se uzavře hlavní céva vedoucí k nádoru, či radiofrekvenční ablaci, která ničí tumor za pomoci tepelných účinků elektrického proudu. Tyto postupy už ale neslouží k vyléčení, spíš k prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Pokud je možná operace, až 75 % pacientů žije déle než 5 let a 30 % je trvale vyléčeno. Pokud již operace možná není, prognóza je mnohem horší a prodloužení přežití se pohybuje často jen v řádu desítek měsíců.

Je proto potřeba vědět, jaké jsou rizikové faktory této nemoci a jak se jí pokud možno vyhnout. Výrazným rizikovým faktorem je předchozí onemocnění jater, hlavně žloutenka typu B a C, cirhóza či chronické záněty. Rizikem je také poškození jater toxickými látkami, jako jsou například toxiny plísní (aflatoxin v oříškách). Žloutenka typu B se šíří tělesnými tekutinami (především krví, spermatem a poševním sekretem), mezi možné způsoby přenosu se proto řadí nechráněný pohlavní styk, přenos krevní cestou může proběhnout i v nekvalitních zdravotnických zařízeních, piercingových či tetovacích studiích, na pedikúře či manikúře, kde nedodržují hygienické standardy, například v zahraničí. Proti žloutence typu B je možné očkování. Žloutenka typu C se šíří krví, mezi rizikové faktory proto patří používání infikovaných injekčních jehel, nedostatečně vydezinfikovaného zdravotnického materiálu či transfuze infikované krve, což je problém především rozvojových zemí. I v tomto případě je vhodné vyhnout se nechráněnému pohlavnímu styku. Proti žloutence typu C očkování neexistuje. Cirhózu, lidově označovanou jako tvrdnutí jater, která údajně stojí až za 90 % případů rakoviny jater, může nastartovat nejenom chronická žloutenka typu B a C, ale také nemírné požívání alkoholu.

Pití alkoholu se musí držet pod kontrolou

Pro prevenci rakoviny jater je tedy nejdůležitější vyhýbat se alkoholu (nebo ho maximálně omezit, a to hlavně tvrdý alkohol) a rizikovému chování, jako je nitrožilní aplikace drog sdílenými jehlami a nechráněný pohlavní styk. Dále se nevyplácí navštěvovat pochybná zařízení, kde hrozí přenos krevní cestou. K minimalizaci rizika lze zvážit očkování proti žloutence typu B.

Zdroj: www.mou.cz, www.fnplzen.cz, www.ordinace.cz

Akční letáky