Velmi účinnou složkou mnoha kosmetických i léčivých přípravků je rakytníkový olej.

Rakytník řešetlákový - rostlina nadupaná vitamíny s velkou budoucností

Rakytník řešetlákový je trnitý keř s kyselými plody, který si získává stále větší oblibu. Zvlášť cenný je pro vysoký obsah vitamínů v plodech i léčivé schopnosti jeho olejových složek. Využít se dají nejen jeho plody, ale i listy, nebo dřevo. Uplatnění nachází rakytník také ve veterinární medicíně.

Pro své vlastnosti si vysloužil rakytník řešetlákový řadu přezdívek. Nejčastěji je uváděn jako citroník severu, vitamínová bomba, rostlina budoucnosti, zázračná rostlina, oranžový poklad. Pro specifickou chuť a vůni jeho plody nazývají obyvatelé Sibiře sibiřským ananasem. Naši předci jej v 19. století pro barvu bobulí znali jako žlutý zob, či zkráceně žlutozob. Anglické pojmenování (sea-buckthorn, seaberry) připomíná, že keř dobře snáší i přímořské podmínky. Pro mnohostranné využití se rakytník v současnosti řadí mezi významné kulturní plodiny. Hojně se využívá ve farmaceutickém, potravinářském i kosmetickém průmyslu.

Podle staré řecké legendy spásal plody a listy rakytníku bájný okřídlený kůž Pegasus. Rakytník mu dával sílu, aby mohl létat. Ve starověkém Řecku se listy a mladé větvičky podávaly jako léčivý doplněk krmiva závodním koním. To zvyšovalo kvalitu a lesklost jejich osrstění. I nám lidem rakytník dává sílu, podporuje naši imunitu, abychom zdárně odolávali nemocem. Ne náhodou se rakytník ocitl na palubách vesmírných lodí. Produkty z něj sloužily jako doplňky stravy sovětských kosmonautů, ale také jako krémy chránící jejich pokožku před kosmickým zářením. A využít se dá z rakytníku snad opravdu všechno: jeho dřevo má vysokou výhřevnost, ale díky svým kvalitám se dříve používalo k výrobě kulečníkových koulí, hůlek, držadel či dýmek.

Z historie výskytu divokého rakytníku  

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) patří do čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae). Jeho domovem je Asie. Největší část s původními divokými porosty rakytníku nalezneme v Číně. K nejsevernějším oblastem Evropy s původními rakytníkovými porosty patří Norsko a Švédsko, kde se rakytník objevil již po ústupu ledovce. Přirozeně se vyskytující keře či stromy rakytníku nalezneme i na pobřeží řek, moří anebo horských řek Itálie, Švýcarska, Francie, Rakouska, Německa, Polska, Ruska nebo Anglie, ale i Finska či Holandska.

Ačkoli u nás žádné přirozené výskyty rakytníku nemáme, v našich podmínkách se uměle vysazeným rakytníkům daří dobře. První rakytník se do Čech dostal kolem roku 1776 (Praha-Smíchov), v roce 1835 byl vysazen i v Královské oboře (dnešní Stromovka). U nás se rakytník vysazuje spíše jako okrasná dřevina. Počátkem 90. let založila rakytníkové sady zemědělská společnost LUKA z Vysoké Studnice na Vysočině. Rakytník zde nejen pěstují, ale také zpracovávají jeho plody (sirup, čaj, džem). Rakytník vždy nejlépe prospívá tam, kde má dostatek světla. Díky širokému kořenovému systému se dokáže udržet i na svazích poškozených erozí půdy. Různé podmínky v odlišných místech jeho výskytu daly vzniknout velkému množství různých geografických ras.

Rakytník řešetlákový - keř krásný i užitečný

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je dvoudomá opadavá dřevina keřovitého vzrůstu. Některé exempláře v ideálních podmínkách dorůstají výšky až 15 metrů, obvykle však bývají nižší (2-3 metry). Jednotlivé dřeviny mohou dosáhnout stáří 30-40 let a průměru kmene mezi 40-70 cm. Jedná se o trnité stromy, u nichž je množství trnů značně proměnlivé. Existují i rostliny, které jsou zcela bez trnů. Kůra rakytníků je hrubá, šedě zabarvená. Zbarvení se mění podle stáří stromů. Větve jsou husté. Povrch úzkých listů je stříbřitě zelený se spodní stranou posetou kožovitými šupinkami.

Plody rakytníku se ze stromů a keřů sklízejí, jakmile přejdou mrazem.Plody rakytníku se ze stromů a keřů sklízejí, jakmile přejdou mrazem.Autor: loskutnikov / Shutterstock.com

Plodem rakytníku jsou 6-8 mm velké vejčité žlutooranžové bobule. Na povrchu mají relativně tvrdou slupku obalující kašovitou dužinu, která obsahuje semeno (tvoří asi 5% hmotnosti bobule). Různé odrůdy mají odlišné zbarvení, tvar i hmotnost plodů. Bobule jsou významným a oblíbeným zdrojem potravy pro ptactvo. Pokud je nesklidíme, vydrží na keřích i přes zimu. Větve bývají plody velmi hustě obalené, odtud ruský název oblepicha (Облепиха).

Pěstování rakytníku je snadné

Nejlépe rakytníky prosperují v půdách bohatých na humus a minerální látky. K těm nejdůležitějším patří draslík a fosfor. Za optimální půdu vhodnou pro rakytník se považuje lehká písčitá půda s humusem a s pH 6,5–7. Měla by mít dost vláhy, aby kořeny čerstvě vysazené rostliny nezaschly. Jakmile rakytník dobře zakoření a uchytí se v půdě, v následujících letech je již schopen přežít i velké sucho. Rakytník vždy nejlépe prospívá tam, kde má dostatek světla. Díky širokému kořenovému systému se dokáže udržet i na svazích poškozených erozí půdy. Různé podmínky v odlišných místech jeho výskytu daly vzniknout velkému množství různých geografických ras.

Proto, aby rostliny dobře plodily, potřebujeme vysadit jak samčí, tak samičí rostliny.Proto, aby rostliny dobře plodily, potřebujeme vysadit jak samčí, tak samičí rostliny.Autor: SariMe / Shutterstock.com

Při nákupu bychom měli mít na pěmati, že rakytník je dvoudomá rostlina. To znamená, že musíme pěstovat jak samčí (prašníkové rostliny), tak samičí (pestíkové) rostliny, abychom se dočkali plodů. Na 4-5 samičích rostlin se vysazuje vždy jedna samčí rostlina a to na návětrnou stranu do sponů 2 x 3 metry. Rakytník je větrosnubná rostlina, opylování květů zajišťuje vítr. 

Nejčastěji prodávané odrůdy rakytníku

  • Samčí: ‘Alej‘ (univerzální opylovač pro ruské odrůdy), ‘Polmix‘ (opylovač pro pozdní odrůdy) a ‘K+‘ (Kaplus) – (univerzální opylovač pro všechny samičí odrůd).
  • Samičí: ‘Botanika‘ (nízká přídržnost plodů), ‘Leicora‘ (vysoký výnos), ‘Krasavice‘ (vysoký obsah rutinu), ‘Džemovaja‘ (vysoký obsah olejů), ‘Dorana‘ (vhodná do menších zahrad), ‘Hergo‘ (dobře regeneruje po sklizni řezem větévek), ‘Podruga‘ (téměř bez trnů), Sluníčko‘ (zdravý růst, dobré výnosy).

Sklizeň plodů rakytníku

Za nejnáročnější část celé pěstitelské technologie je považována sklizeň. Sklizeň komplikují dlouhé a pevné trny. Navíc plody některých odrůd rakytníku velmi pevně drží na větvích. Stopka plodů je přisedající, a není tedy možné plody setřást. Plody rakytníku dozrávají koncem srpna, vždy podle konkrétních odrůd. Sklízet je možné postupně, podle dozrávání, tedy v průběhu září a října. Stupeň zralosti odpovídá obvykle obsahu cukru v plodech. Čím je jejich cukernatost a obsah olejů vyšší, tím zralejší plody jsou. Pro sklizeň se rozlišuje spotřebitelská a sklizňová zralost plodů rakytníku. U mnohých druhů je totožná. Plody u všech odrůd rakytníku jsou v období botanické zralosti ještě natolik tuhé, že se dají z větviček odstranit, aniž by došlo k jejich rozmáčknutí.

Ruční obírání plodů rakytníku je nepraktické, použijte raději nůžky. Ruční obírání plodů rakytníku je nepraktické, použijte raději nůžky.Autor: ra3rn / Shutterstock.com

Na odstranění plodů z větviček můžete použít jak nůžky, tak nejrůznější škrabky, nebo vidličky. Některé ruské odrůdy jsou vyšlechtěny tak, aby se daly plody z jejich větví odtrhnout snadněji. U nových ruských odrůd jsou větve navíc méně trnité, a tak nedochází tak často k poranění. Další možností je odstřihnutí celých větévek i s plody a jejich dodatečné obrání. Dochází tak ovšem k poškození stromků a snížení plodnosti v následujícím roce. Proto tímto způsobem můžeme sklízet pouze část úrody. Celé větvičky i s plody můžeme vložit do mrazničky, kde se plody vlivem mrazu samy oddělí. Pokud nevystihnete správnou dobu sklizně, může se stát, že plody přezrají a jakmile je budete chtít sklízet, budou pukat a praskat již při mírném tlaku a jejich šťavnatá dužina se uvolní dříve, než je to žádoucí. Výnos z jednoho keře se v plné plodnosti pohybuje mezi 14-30 kg. 

Rakytník,  citroník severu

Již dlouho je rakytník znám jako léčivá rostlina. Je zcela výjimečný svým vysokým obsahem vitamínu C. S obsahem pohybujícím se v rozmezí 40-1300 mg ve 100 g čerstvých bobulí patří k jeho nejvýznaměnjším přírodním zdrojům. Pro pokrytí denní dávky vitamínu C postačí zkonzumovat denně 10 bobulí rakytníku. Dále rakytník obsahuje omega-7-mononenasycené mastné kyseliny, především kyselinu  palmitoolejovou, která se v přírodě vyskytuje pouze velmi vzácně. K dalším důležitým látkám vyskytujícím se v rakytníku patří kyselina listová, karotenoidy, vitamíny B komplexu a dále vitamíny D, E, A, K. Rakytník obsahuje také stopové prvky jako železo, bór, mangan, třísloviny, sacharidy a nesmíme opominout ani alkaloid hyppophein, který se v lidském těle přeměňuje na hormon serotonin. Ten účinně bojuje s depresí.

Rakytník - nejvýznamnější léčebné účinky

Rakytník oplývá celou řadou léčebných účinků na lidský organismus:

  • působí detoxikačně
  • má antioxidační účinek
  • vykazuje antimikrobiální a antibakteriální aktivitu
  • podporuje imunitu
  • pomáhá snižovat stres
  • pozitivně ovlivňuje funkce kardiovaskulárního systému
  • pomáhá snižovat krevní tlak a působí proti ischemické chorobě srdeční
  • snižuje hladinu cholesterolu
  • vylepšuje fyzickou aktivitu
  • zevně hojí poranění kůže
  • chrání kůži a potlačuje dermatitidy
  • má protinádorové účinky
  • má hepatoprotektivní účinky
  • má protizánětlivý účinek
  • ovlivňuje pozitivně funkce gastrointestinálního traktu
  • chrání buňky před radioaktivním zářením
  • pomáhá při podráždění očí

Pro uskladnění se plody rakytníku suší na vzdušném temném místě.Pro uskladnění se plody rakytníku suší na vzdušném temném místě.Autor: Malchus Kern / Shutterstock.com

Průmyslově zpracovaný rakytník má různou formu. Kromě rakytníkového oleje, rakytníkové šťávy, nebo smoothie s rakytníkem se můžeme setkat i s rakytníkem ve formě prášku nebo s lyofilizovaným rakytníkem. Jedná se o formu uchovávání plodů sušených mrazem. Ten na trh dodávají obchody se zdravou výživou. Rakytník v prášku je ve 100% BIO kvalitě a můžeme si ho přidávat do jogurtů, kaše, do nápojů nebo na dezerty.

Rakytníkový olej a jeho účinky

Olej z rakytníku je velmi ceněn pro schopnosti regenerovat pokožku i sliznice při popáleninách, a to dokonce i při radiačním záření. S tímto účinkem se dokonce počítalo kdysi v Rusku v období studené války. Proto byl tehdy rakytník považován za strategicky významnou rostlinu po případném jaderném útoku. Natírání olejem z rakytníku je tedy velmi účinné i v okolí tkáně, která byla na těle zasažena při radioterapii. Účinný je i při omrzlinách a ekzémech.

Dalším významným účinkem oleje z rakytníku jsou jeho baktericidní účinky. Užívá se proti mnoha chorobám a skvěle funguje i preventivně. Dokáže se poprat jak se zlatým stafylokokem, tak hemolytickým streptokokem a dalšími mikroorganismy. Kromě toho olej z rakytníku regeneruje také žaludeční sliznici a dokáže omezit vývoj bakterie Helicobacter pylori, které stojí za vznikem žaludečních vředů. Aby léčba fungovala spolehlivě, je třeba konzumace 1 lžičky rakytníkového oleje 3 x za den, a to na lačno. Další nemocí, před kterou nás může rakytník chránit, je ateroskleróza. Při ní se užívá olej z rakytníku 3 x denně po dobu jednoho měsíce v množství 15 g. Také pacienti se sklerózou koronárních cév, nebo lidé se stenokardií pociťovali úlevu při užívání oleje z rakytníku. Užívá se i při potřebě stabilizovat krevní tlak, tlumit závratě nebo jako prevence rakoviny. Rakytníkový olej upravuje množství pohlavních hormonů, brání dystrofii svalstva a má nezastupitelnou úlohu v kosmetice. Pamatujte, že ani rakytník není všelék a proto jen těžko dokáže nahradit předepsanou léčbu a nabídnout zázračné uzdravení.

Domácí zpracování rakytníku

Co nejdříve po sklizni je třeba vytřídit neporušené plody. Ty můžeme uchovávat v chladném a suchém skladu až do konečného zpracování. Další možností je jejich zmražení. Tak si zachovají původní obsah vitamínů i na několik měsíců. Při rychlém zmražení si zachová všechny cenné obsahové látky až půl roku, pokud je následně uložen při teplotě - 16 až - 18 °C. Až po roce skladování se obsah vitamínu C v rakytníku sníží o polovinu. Jestliže jsme při sklizni odřezávali celé větévky i s plody, můžeme je až 2 týdny uchovat takto ve vzdušném a chladném prostředí.

Plody rakytníku se ze stromů a keřů sklízejí, jakmile přejdou mrazem.Plody rakytníku se ze stromů a keřů sklízejí, jakmile přejdou mrazem.Autor: loskutnikov / Shutterstock.com

Při samotném zpracování plodů, ať už jsou čerstvé, nebo mražené, vždy začínáme jejich rozdrcením, nejlépe v mixéru na malé otáčky. Takto vzniklou drť cedíme přes síto a zbavujeme šťávu slupek a semen. Vhodnější je už jen zpracování plodů v odšťavňovači. Ten musí být v plastovém nebo nerezovém provedení. Zachycenou šťávu následně zpracováváme buďto samotnou, nebo ji můžeme kombinovat s dalšími ovocnými šťávami. Počítat musíme s velmi kyselou chutí rakytníkové šťávy. Ta může být doplněna nejen šťávami ovocnými, ale i zeleninovými.

Rakytníková mast

Pro přípravu rakytníkové masti je zapotřebí rozehřát vepřové sádlo a přidat do něj rakytníkový olej a malé množství včelího voští (odřezky včelích plástů nebo souši určené ke zpracování). Přidává se ještě kousek borovicové pryskyřice. Rozpuštěná směs se musí za tepla přefiltrovat přes bavlněné plátýnko a následně nalít do skleniček nebo kelímků na krémy. Mimo rakytníkového oleje se může přidat ještě propolisová tinktura anebo květy měsíčku lékařského.

Rakytníkový čaj

Čaj z listů rakytníku je považován za prostředek proti boji s rakovinou žaludku a prostaty. Chceme-li jej užívat, připravíme si čajovou směs ze sušených listů rakytníku, černého rybízu a brusinky v poměru 1 : 1 : 1. Na 2 dl vody použijeme 1 lžičku směsi a macerujeme 10 minut. Doporučuje se pít čaj oslazený medem.

Z listů rakytníku řešetlákového se připravuje zdravý čaj.Z listů rakytníku řešetlákového se připravuje zdravý čaj.Autor: iva / Shutterstock.com

Výbornou vitamínovou bombou je i šípkový čaj s rakytníkem. Na jeho přípravu budeme potřebovat 150 g rozdrcených šípků. Ty macerujeme v 1 litru vřelé vody po dobu 10 minut. K přecezenému výluhu nakonec přidáme 3 lžíce medem oslazené rakytníkové šťávy. 

Rakytníková šťáva

Právě šťáva z rakytníku je nejúčinnější formou využití rakytníku. Ihned, jakmile oddělíme plody rakytníku od větviček, zpracováváme je na šťávu. Probrané a zdravé plody oddělené od nemocných a zaschlých opereme a rozmixujeme v mixeru. Pouze šťáva uchovávaná v temnu neztrácí svou kvalitu a chuť, ani své léčivé látky. Sklenice na šťávu je třeba předem prolít vřelou vodou. Plníme je do výšky mírně pod okraj, abychom mohli zbytek dolít rakytníkovým olejem. Sklenice uzavřeme a skladujeme v lednici. Před použitím šťávu v lahvích důkladně protřepeme a dle potřeby dosladíme.

Rakytníková šťáva je velmi kyselá, pro přípravu sirupů džemů se výrazně doslazuje.Rakytníková šťáva je velmi kyselá, pro přípravu sirupů džemů se výrazně doslazuje.Autor: nanka / Shutterstock.com

Recepty z rakytníku

Tvarohovo-ořechový moučník s rakytníkem

Na přípravu moučníku je potřeba 1 kostka tvarohu, 50 g plodů rakytníku, 50 g vlašských ořechů, 2 žloutky, 3 lžíce másla, 1 vanilkový cukr, 1 dl cukru a 5 lžic 30% smetany.

Tvaroh nejprve společně se změklým máslem našleháme. Zvlášť utřeme žloutky s cukrem a na vodní lázni spojíme s tvarohem. Pak přidáme omyté plody rakytníku, najemno nasekané ořechy a vanilkový cukr. Poté necháme moučník v lednici uležet přes noc nebo několik hodin.

Rakytníkový likér

Pro milovníky ovocných likérů máme recept na přípravu rakytníkového likéru. Připravte si čistý demižon nebo velkou zavařovací sklenici a naplňte ji ze 2/3 omytými zralými plody rakytníku. K rakytníku přisypejte cukr v poměru 1 : 1. Na hrdlo sklenice nebo demižonu položte dvě vrstvy gázy a nechejte měsíc stát. Likér bývá hotov po měsíci kvašení. Část likéru pak můžeme slít a nádobu doplnit třicetiprocentním cukerným sirupem. Až po dvou, lépe ale po třech měsících slijeme podruhé. První frakce je vždy více nasycena aromatickými látkami, ale obě mají výtečnou chuť.

Rakytníkový sirup

Příprava rakytníkového sirupu je jednoduchá. Zdravé a dobře zralé plody rakytníku rozmixujte, nebo dokonale rozmačkejte. Následně je zalijte 2 litry vlažné vody a přisypejte lžičku kyseliny citronové. Nechejte stát do dalšího dne a směs přeceďte a vymačkejte. Na každý vzniklý litr šťávy přidejte 1 kg krystalového cukru. Ve vhodné nádobě směs zahřejte, ale nevařte. Míchejte až do úplného rozpuštění cukru. Ještě teplý sirup nalejte do sklenic, a ty pak uschovejte v temnu, suchu a chladu. Před použitím protřepejte.    

Rakytníková marmeláda

Šťávu z rakytníku smícháme s cukrem v poměru 1:1. V hrnci zahříváme při teplotě 80 °C tak dlouho, dokud se cukr zcela nerozpustí. Šťávu hned rozléváme do vymytých čistých sklenic a pasterizujeme přibližně 10 minut. Pevně uzavřené sklenice otřeme a obrátíme dnem vzhůru.

Pokud nechceme, aby rakytníková šťáva při výrobě marmelády prošla tepelnou úpravou, můžeme ji připravit i tak, že šťávu z rakytníku smícháme s cukrem v poměru 1 : 1. Nalijeme do mixéru a vždy na každý 1 litr směsi přidáme 1 až 2 sáčky Pektogelu. V mixeru vše důkladně homogenizujeme. Směs poté nalijeme do vyčištěných sklenic. Jakmile směs vytuhne, přisypeme ještě na povrch 1 – 2 polévkové lžíce cukru. Následně na sklenice dáme celofán a zavážeme je. Konzervování cukrem je běžné, a tak marmeláda vydrží celý rok. 

Marmeládu z rakytníku můžeme připravit jak ze tepla, tak za studena.Marmeládu z rakytníku můžeme připravit jak ze tepla, tak za studena.Autor: iva / Shutterstock.com

Další pochoutky z rakytníku a jeho využití v kuchyni

Z rakytníku se dá připravit celá škála zdravých a chutných pokrmů i nápojů, například rakytníkové želé, žemlovka s rakytníkem, omáčka k houbovým nebo zeleninovým pokrmům nebo boršč s rakytníkem. Rakytník se dá přidávat do ovocných i zeleninových salátů, hodí se i k rybám, kupříkladu pro přípravu dušeného rybího filé s křenem a rakytníkem. Z rakytníku se kromě jiného vyrábí i rakytníková mouka. Skvěle se hodí jako přídavek do koktejlů z rajské a rakytníkové šťávy, do kefíru, do syrovátky, nebo na přípravu rakytníkového fizzu. Rakytník se dá nakládat, kandovat, zavařovat, nebo třeba zpracovávat na chutné pomazánky.

Rakytník v těhotenství

Rakytník řešetlákový je vhodný i pro užívání v těhotenství. Často je právě on součástí takzvaných těhotenských čajů. Navíc obsahuje kyselinu listovou, která je důležitá pro vyvíjející se plod. Rakytník mohou užívat i kojící ženy. Pouze v období, kdy těhotné ženy trpí nauzeou, se nedoporučuje užívat čistou rakytníkovou šťávu. V těhotenství je zakázáno používat pouze tinkturu z rakytníku, v níž je obsaženo vysoké procento etanolu!

Vedlejší účinky a kontraindikace při užívání rakytníku

Stejně, jako u všech ostatních léčivých rostlin a přípravků je vhodné se o používání rakytníku předem poradit s lékařem. Rakytník se nemá užívat při zánětech žaludku, slinivky a jater. U velmi citlivých osob může vnitřně užitá šťáva i olej vyvolat zvracení nebo bolest žaludku. Při zevním použití olej z rakytníku nejprve vyzkoušejte na malé části kůže v oblasti předloktí.  Pokud kůže zůstane bez alergické reakce, je vše v pořádku a můžete olej aplikovat na větší plochu pokožky. Dětem podáváme vždy maximálně poloviční dávku, než je dávka doporučovaná dospělým. Doporučené dávkování u jednotlivých přípravků z rakytníku sledujte na obalech konkrétních výrobků, tak, jak to doporučují výrobci.

Budoucnost pěstování rakytníku

V pomalu se měnícím klimatu je rakytník považován za velmi perspektivní a v budoucnu možná i nepostradatelnou rostlinou. Díky své vysoké míře přizpůsobivosti rakytník prosperuje i v málo vhodných klimatických, ale i půdních podmínkách. Jistě se bude stále více využívat i v ekologických výsadbách, kdy se hodí i pro podhorské oblasti a může se tak stát v budoucnu významnou rostlinou po stránce zdravotního i ekonomického přínosu. Se vzrůstajícím zájmem o rakytník u nás přibývá také informací o této dřevině a jejím využití. Více se o něm dozvíte např. v knize Pavla Valíčka - Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti nebo Jiřího Bajera - Rakytník - Zázračná rostlina, oranžový poklad….

Akční letáky