Rezistentní škrob je nový pojem, o kterém toho zatím nebylo mnoho napsáno. Naše dosavadní poznatky vyplývají z množství různých studií, které na něj již zacílily, neboť se zdá, že jsme škrobům obsaženým v potravinách zatím neporozuměli dostatečně.
Jak spolu souvisejí cukry a škroby? K čemu jsou škroby rezistentní a je to dobře nebo ne? Co naše tělo potřebuje? Pojďme se na to podívat!
Dobré a špatné škroby
Škroby tvoří většinu cukrů, které přijímáme v potravě. Tak jak jsme se už doslechli o existenci dobrých a špatných tuků, i škroby jsou lepší a horší. Sladké jednoduché cukry jsou konzumovány naším tělem a vniknou do našeho systému během trávícího procesu. Složité cukry, nazývané polysacharidy nebo škroby, jsou většinou nerozpustné ve vodě a nesladké, takže označovat je za cukry není vlastně přesné.
Škroby tvoří většinu cukrů, které přijímáme v potravě.
Zdraví pramení v zažívacím traktu
Zatím co většinu škrobů během trávení naše tělo přijme, malá část projde žaludkem i tenkým střevem beze změn. Tato skupina škrobů je vůči našemu zažívání rezistentní. Nestane se naší potravou, místo toho ji zkonzumují bakterie přítomné v našem tlustém střevě.
Pokud jste již četli o významu těchto bakterií, dozvěděli jste se, že zdraví člověka je stále více spojováno s jeho zažíváním a zdravým mikrobiomem střev.
Zdraví se přímo odvíjí od stavu ve střevech přítomných přátelských bakterií, a pokud chceme potravou ovlivňovat stav naší tělesné schránky, mělo by nás zajímat, čím naše bakterie nakrmit.
Je vůbec možné, že bakterie v jedné specifické části střev mají takový vliv na naše těla? Určitě ano. Mají totiž obrovskou převahu. Stovek různých druhů bakterií tlustého střeva je desetinásobně více než celkového počtu buněk v našem těle.
Rezistentní škroby jsou různé
Rezistentní škroby nejsou stejné a můžeme je rozdělit do čtyř skupin. Nicméně potraviny obsahují různé množství různých škrobů, takže tyto potraviny nelze jednoznačně rozdělit na zdravé a nezdravé. Můžeme jen konstatovat, že obsahují více rezistentních škrobů než těch ostatních.
Rezistentní škroby jsou obsaženy v semenech, luštěninách a obilovinách. Další skupinou jsou potraviny obsahující velké množství škrobu, jako jsou syrové brambory a zelený, ještě nezralý banán. V některých škrobovitých potravinách se stravitelný škrob přetvoří na rezistentní až tepelným zpracováním a následným ochlazením. Rezistentní škrob také můžeme vytvořit lidským přičiněním, během chemické reakce.
Změny v našem těle
Po konzumaci potravy a její cestou téměř celým zažívacím traktem bakterie přetvoří nestrávený škrob na mastné kyseliny, konkrétně kyselinu máselnou, zvanou burytát. Tuto samy využijí i s tím, že její zbytek se dostane do naší krve, jater i dalších částí těla, kde působí pozitivně na jeho stav.
Zatím co většinu škrobů během trávení naše tělo přijme, malá část projde žaludkem i tenkým střevem beze změn
Konzumace resistentních škrobů se odráží na našem těle již za několik týdnů. Rezistentní škroby snižují riziko rakoviny tlustého střeva, zánětlivá onemocnění zažívacího traktu a schopnost normálně vyměšovat. Dále snižují hladinu cukru v krvi, a to i při konzumací jídla později během dne. Dramaticky ovlivňují citlivost na inzulín, což je dobrá zpráva pro diabetiky druhého typu. Pozitivní dopad je znatelný už po čtyřech týdnech pravidelné konzumace.
Denní dávka je ideální někde mezi 15 až 30 gramy, hraje významnou roli v navrácení citlivosti na inzulín, kterou zvýší o třetinu až polovinu. Takový výsledek je nečekaně vysoký v poměru k malému množství konzumovaného rezistentního škrobu.
Dále vás může zaujmout, že tento typ škrobu je o polovinu nižší energetické hodnoty, a tak jako vláknina, zasytí a sníží pocit hladu.
Zdroje:
