V tabákových výrobcích najdeme přes čtyři tisíce látek, nejznámější je ovšem nikotin. Tento alkaloid se nachází zejména v listech tabáku (Nicotiana). Nikotin je velmi silný a rychle působící jed, ovlivňuje mozkové pochody, vyvolává závislost na tabáku. Jak funguje v těle a jaká má jeho užívání zdravotní rizika?

Zneužívaný užitečný tabák

Rod tabák zahrnuje asi 65 druhů nejznámějšími rostlinami jsou tabák virginský (Nicotiana tabacum) a tabák selský (Nicotiana rustica, lidově machorka), který je na pěstování méně náročný. Tabák patří do čeledi lilkovité, která zahrnuje mnoho zemědělsky využívaných plodin (brambor, rajče, paprika), stejně tak jako nemálo druhů toxických, obsahující jedovaté látky (durman, blín, rulík). Vzhledem k obsahu rostlinných alkaloidů lze v této skupině nalézt celou řadu druhů ovlivňujících nervovou soustavou, nejvíce je v tomto ohledu využíván právě tabák. Latinské jméno rostliny i v ní obsaženého alkaloidu vzniklo na paměť Jeana Nicota de Villemaine, který v 16. století poslal tabáková semena Kateřině Medicejské, aby umožnil rostlinu pěstovat ve Francii jako léčivo. Ona samotná šňupací tabák užívala proti migrénám.

Výtažky z tabáku slouží jako ochrana proti rostlinným škůdcům, z tabákových semen se lisuje technický i potravinářský olej. Využití je mnoho, nejznámější je ovšem použití tabáku jako kuřiva. O pěstování tabáku a jeho historii se dočtete v článku Pěstování tabáku: výsev, sklizeň, sušení a fermentace tabákových listů

Velmi návyková látka

Nikotin je jednou z nejčastěji užívaných návykových látek. „Kouření může zabíjet,“ píše na krabičce oblíbeného kuřiva. Přestože čistý nikotin je skutečně účinným jedem, kouřením se nikotinem otrávit nemůžete. Jedna cigareta sice obsahuje kolem 10 mg nikotinu, naštěstí pro kuřáky se do těla dostane přibližně desetina z tohoto množství a zbytek shoří. Nikotin se z kouře vstřebává do krevního oběhu buď přímo přes sliznice v ústech nebo z plic. Slabě zásaditý kouř z dýmek nebo doutníku se dokáže vstřebávat v ústech, naopak kuřáci cigaret musí kouř šlukovat, protože je spíše kyselý a v tomto prostředí se nikotin vstřebává lépe v plicích. S krví putuje nikotin dále do těla a váže se na receptory v mozku, kde vyvolává pocit relaxace a působí stimulačně. Způsobuje i vylučování různých hormonů, od adrenalinu po endorfiny, zvyšuje aktivitu trávicího systému, zrychluje srdce nebo zvyšuje krevní tlak. Je nutné si uvědomit, že právě užívání nikotinu způsobuje silnou závislost.

Pomalá sebevražda

Zdravotní rizika plynoucí z kouření nejsou přesto spojena s nikotinem, ale s dalšími látkami, které tabákové výrobky obsahují. Nikotin vyvolává závislost, která uživatele nutí kouřit dále, hlavní příčinou onemocnění způsobených kouřením jsou především další látky obsažené ve vdechovaném kouři.

Nejčastější zdravotní komplikace u kuřáků jsou opakující se záněty horních cest dýchacích, kardiovaskulární onemocnění jako infarkt nebo mozková mrtvice, chronické plicní nemoci a zhoubné nádory, především rakovina plic. V tabákovém kouři bylo odhaleno přes šedesát látek s karcinogenními účinky, samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů I. třídy, tedy látek představující největší nebezpečí. Následky kouření se u dlouhodobých kuřáků objevují v podstatě po celém těle. Polovina kuřáků zemře na onemocnění způsobených tabákovým kouřem a život jim kouření zkracuje průměrně o patnáct let. V České republice denně umírá několik desítek lidí právě na následky kouření, k poškození přitom stačí jedna cigareta denně a hrozbu představuje i pasivní kouření.