ANÝZ

Semena anýzu vonného (Pimpinella anisum) vylaďují trávení, mírní žaludeční obtíže a nevolnosti, nadýmání a křeče, pomáhají při nachlazení a zahlenění. Lahodný, nasládlý a voňavý odvar připravíme ze lžíce semen, která krátce povaříme v půl litru vody a necháme ještě čtvrt hodiny luhovat. Formou odvaru semena využijeme lépe než nálevem, tedy zalitím vroucí vodou. Pokud však nelze jinak, i nálev poslouží – více účinných látek se do něj uvolní, pokud semena předem podrtíme. A užít je lze i samotná: Stačí pár semínek rozžvýkat, aby osvěžila a provoněla dech. Vonné silice v nich obsažené rovněž uvolňují dýchací cesty. Anýz působí spolehlivě, avšak mírně. Mohou ho užívat děti, těhotné i kojící ženy, u kterých navíc podporuje tvorbu mléka. Látky, které do něj přejdou, mohou kojencům ulevit při bolesti bříška. Anýzová semena jsou také oblíbeným kořením, především na sladké, ale i slané pečivo. Pokud při pečení chleba do těsta přidáme lžíci anýzových semen (místo obvyklejšího kmínu nebo spolu s ním), chléb bude lahodný, voňavý a lépe stravitelný. Poslouží také k aromatizaci likérů, místo koprových semen ochutí nálevy k nakládání zeleniny.

Semena lze zakoupit jako koření i léčivku. Můžeme je však i vypěstovat. Anýz je jednoletka, které svědčí lehká, propustná půda a plné slunce. Není náročná na zálivku ani hnojení, závlahu potřebuje při klíčení a v prvních fázích růstu, poté jen za dlouhotrvajícího sucha. Semenáčky probereme tak, aby výsledný spon činil přibližně 20x20 cm – rostliny budou vysoké okolo 40 cm. Semena se sejí po Zmrzlých a sbírají obvykle v červenci a srpnu. Těsně po dozrání můžeme opatrně odříznout celá květenství, okolíky, aby se nám semena nevysypala na záhon. Poté je necháme doschnout na suchém, vzdušném místě – vypadají na připravenou podložku, zbytek snadno vytřepeme nebo vymneme.

FENYKL

Semena fenyklu obecného (Foeniculum vulgare) se účinky velmi podobají anýzu. Můžeme je využívat a připravovat stejně, i ona jsou účinná, avšak mírná a vhodná i pro děti a těhotné. Rovněž nasládlá chuť a vůně je do jisté míry podobná anýzu, ovšem zcela stejná není, a můžeme si tak vybrat tu pro nás příjemnější. Zevně odvar poslouží také jako hojivý výplach očí či pleťová voda.

I pěstování je podobné co do nároků na půdu a slunce. Ovšem fenykl je krátkověkou trvalkou a semen se dočkáme až v druhém roce od výsevu. Pěstovat ho můžeme i jako dvouletku. Semena vyséváme v květnu, rostliny vyjednotíme do sponu nejméně 40x40 cm, mohou pak být až dva metry vysoké. Pokud si přejeme sklízet vlastní semena pro další výsev, neměli bychom fenykl pěstovat v blízkosti kopru ani anýzu. (Zeleninový neboli sladký fenykl, vyšlechtěný pro sklizeň dužnatých bulev, se pěstuje jako jednoletka.)

OTAKÁREK NA ZAHRADĚ

Objevíme-li na rostlinách fenyklu, anýzu či kopru tuto nádhernou housenku, máme na zahradě vzácného hosta. Jestliže se s ní rozdělíme (byliny rostou bujně, vše rozhodně nespase), po zakuklení se z ní vylíhne otakárek fenyklový. A to je dobře, je u nás ohroženým druhem.

KOPR

Další aromatická bylina, na jejíchž okolících uzrávají léčivá semena, je kopr vonný (Anethum graveolens). Jsou používána především jako koření, které jídlu dodává chuť i vůni a usnadňuje trávení. Poslouží však i pro přípravu léčivého odvaru, jenž pomáhá při plynatosti a trávicích poruchách podobně jako fenykl či anýz. Podporuje trávení, uvolňuje křeče a usnadňuje také vykašlávání při zahlenění. Chuť je však méně sladká a ostřeji kořenitá. Koprová semena obsahují vedle léčivých vonných silic také značné množství minerálních látek, například vápník a fosfor. Proto odvar z nich posiluje vlasy a nehty – jak při vnitřním, tak zevním použití. Odvarem můžeme oplachovat vlasy nebo v mírně vlažném deset minut koupat ruce či konečky prstů. Zatímco zevně lze odvar užívat bez omezení, vnitřní nadužívání vhodné není.

Kopr můžeme velmi snadno pěstovat jako jednoletku, a to nejen pro listy, ale i na semena. Podobně jako u předchozích druhů na zahradě pěkně vypadá, žlutá květenství navíc hostí včely, motýly i pestřenky, jejichž larvy nám pomáhají lovem mšic. Daří se mu v propustné půdě, měla by však být výživnější, kompostem hojně obohacená a za sucha zavlažovaná nebo mulčovaná. Bujný růst a silné aroma podpoří dostatek slunečních paprsků. Některé kultivary kopru jsou přes metr vysoké a potřebují závětrné místo nebo oporu – lodyhy jsou poměrně křehké. Semena sklízíme stejně jako u anýzu a fenyklu. Sít je však můžeme dříve, již v březnu či dubnu, kopr je otužilý. Pro pěstování na semena by spon měl činit přibližně 30x30 cm.

ANDĚLIKA

Andělika lékařská (Archangelica officinalis) je jako léčivá rostlina pěstována především pro kořen. Použít však můžeme i podobně účinkující semena. Odvar z nich připravený v mžiku uleví, pokud nás trápí žaludeční nevolnost, křeče a nadýmání. Dále mírní i jiné bolesti, posiluje srdce, klidní neurózy.

Nálev nebo účinnější odvar z poloviny čajové lžičky semen užíváme nejvýše jednou denně před jídlem. Bylina působí silně a předávkování vede k fotosenzibilaci, poruchám spánku i bolestem hlavy.

Andělika je pohledná trvalka, kterou můžeme pěstovat ve stinnějším zákoutí zahrady. Bujně roste ve vlhké, humózní, mírně kyselé půdě. Vzhledem k tomu, že je mohutná (až 2 m do výše a metr do šíře), vyžaduje každá rostlina dostatek prostoru. Semena dozrávající v okolících sklízíme stejně jako u bylin předchozích – dozrávají až na dvou či tříletých rostlinách. Andělika se snadno množí samovýsevem.

KORIANDR

Kulatá semena koriandru setého (Coriandrum sativum) vynikají zajímavou, intenzivní vůní a nasládlou chutí. Jsou oblíbeným, původně orientálním kořením – přidat je lze do pečiva, dezertů, omáček, likérů. A zároveň prospívají trávení, působí proti nadýmání a odstraňují křeče. Odvar připravený ze lžičky na šálek vody má i mírně antiseptické a uklidňující účinky. Žvýkání semen osvěží a provoní dech.

Koriandr je teplomilná letnička, kterou vyséváme od dubna do osluněné, propustné, výživné půdy. Dorůstá do výšky 20–60 cm podle variety, rostliny pěstujeme ve sponu 10–20 cm. Semena dozrávající v okolíku sklízíme stejně jako u předchozích rostlin. Posklizňovým dosoušením a dozráváním se jejich aroma ještě zintenzivní.

OSTROPESTŘEC

Semena „bodláku“ ostropestřce mariánského (Silybum marianum) mají výjimečné a velmi ceněné účinky – ozdravují a regenerují játra, nesmírně důležitou zpracovatelskou jednotku našeho těla. A také značně zatěžovanou, ať už léky, alkoholem, nevhodnou stravou, nebo dokonce nerozumným užíváním léčivých bylin. V semenech, přesněji suchých plodech ostropestřce, je ukryt komplex účinných látek zvaný sylimarin, který prokazatelně posiluje a regeneruje jaterní buňky. Díky ozdravení jater také podporuje celý metabolismus.

V odvaru připraveného ze semen, tak osvědčeného u řady jiných, všechny prospěšné látky dokonale nevyužijeme. Ideální je semena rozemlít či pečlivě roztlouci a po dobu tří týdnů denně užívat čajovou lžičku prášku zamíchanou do medu. Připravíme vždy jen množství určené k okamžité spotřebě, kvalitní při delším skladování vydrží jen celá semena.

Ostropestřec je statná, až dva metry vysoká letnička, která zdobí zahradu velkými pichlavými listy a nakrátko i fialovým květenstvím, které láká motýly. Ostropestřec sejeme v dubnu, rostliny poté vyjednotíme do sponu 30x50 cm. Sklizeň je poněkud obtížnější než u semen z poddajných okolíků, jaké měly výše zmíněné rostliny. Na pichlavý ostropestřec potřebujeme silné rukavice. Plodenství je třeba seříznout dříve, než se ochmýřené nažky pustí po větru do světa. Poté je necháme dosušit, semena vymlátíme a chmýří z nich vyfoukáme (pokud je budeme přesévat z nádoby do nádoby venku, učiní to mírný vítr za nás).

KARDAMOM

Jedinečnou a pro mnohé z nás nezvyklou vůni mají semena karmamomu. Jsou tradičním orientálním kořením přidávaným do kávy, zpestří však i ovocné čaje a kompoty či dezerty. A mají blahodárné účinky na zdraví. Proto v našem výčtu nemohou chybět, ačkoli je na rozdíl od předchozích doma nevypěstujeme.

Semena kardamomu prospívají trávení, zklidňují žaludek i nervy, osvěžují dech a mají i pověst afrodiziaka. Díky silnému protizánětlivému působení pomáhají při infekcích, nachlazení, revmatu. Zakoupit můžeme celé tobolky, vzácněji samotná semena, která se v nich ukrývají. Jejich aroma je velmi intenzivní – pro ochucení šálku kávy stačí dvě až čtyři roztlučená či rozemletá semínka, na přípravu léčivého odvaru (nebo nálevu z podrcených semen) jen o něco více. Zakoupit lze i prášek ze semen, ovšem čerstvě namletý či v hmoždíři roztlučený je voňavější a kvalitnější.

Kardamovník obecný (Elettaria cardamomum) je až 4 m vysoká tropická rostlina. Lze ji pěstovat jako pokojovku, která však prospívá jen při vysoké vzdušné vlhkosti a teplotě nad 22 °C. I tak doroste jen kolem půl metru výšky a plodů se nedočkáme. Ovšem listy příjemně voní, jakmile se jich dotkneme.

TIP PRO DOBRÉ TRÁVENÍ

Odvar, případně jen nálev z rozdrcených semen uvedených rostlin, si můžeme připravit, kdykoli je nám těžko a trápí nás trávicí obtíže. Nejúčinnější je před jídlem, pomůže však i po něm. Žádné léčivé byliny bychom neměli užívat neustále, vhodné jsou třítýdenní kúry. Ovšem pokud si dáme nápoj obden k jídlu, můžeme zvláště mírně působící fenykl či anýz užívat i déle. Jednotlivé druhy je také vhodné střídat. A volíme jen ty, jejichž chuť a vůně je nám příjemná.

Zdroj: Časopis Receptář