Zdroj: Časopis Receptář
Uslzené oči, svědění v ústech, možná i vyrážka, ale především ustavičné kýchání a tekoucí vodnatá rýma. Letos, stejně jako loni, je pro alergiky obzvlášť těžké období. Každý se na ně dívá s podezřením, navíc existuje spousta lidí, kteří se na alergii jen vymlouvají i při obyčejném nachlazení. Boj se sennou rýmou, jak se také říká sezonní pylové alergii, přitom není nic jednoduchého a téměř vždy jde o běh na dlouhou trať. Což ovšem neznamená, že bychom se jí nemohli zbavit nebo alespoň výrazně potlačit její projevy.
Nepříjemná rýma
Pylové alergie jsou, stejně jako jiné alergie, přehnanou reakcí imunitního systému na konkrétní alergen. A i když lidový název označuje za viníka tohoto neduhu seno, usušená tráva je v tom docela nevinně. Problémy způsobují výhradně kvetoucí rostliny, nejčastěji trávy, keře a stromy, jejichž pyl se přenáší vzduchem a v určitém období ho je v ovzduší pokaždé velké množství. Teoreticky sice mohou způsobit alergickou reakci i květiny, ale jejich pyl přenáší hmyz a alergie se proto objevuje jen zřídka.
Každý alergik může být citlivý pouze na pyl z určité rostliny
Mezi typické projevy pak kromě výše zmíněných patří ucpaný nos, svědění očí, ekzematické projevy kůže, kašel, dušnost, ale také střevní problémy, bolesti hlavy či migrény, poruchy spánku nebo únava. Poslední z nich se sice mohou zdát zvláštní, ale mají přitom zcela logické vysvětlení – pokud se v noci nevyspíme kvůli ucpanému nosu a neustálému smrkání, těžko můžeme být přes den čilí a skvěle se soustředit. Objevit se mohou kdykoli, i v pokročilém věku, a oproti některým pověrám z pylové alergie jen tak nevyrosteme. Až u třetiny alergiků navíc mohou tyto potíže přejít v mnohem závažnější onemocnění včetně chronické bronchitidy nebo průduškového astmatu. Proto je velmi důležité projevy senné rýmy nepodceňovat. Pokud máme podezření, že se naše opakující se potíže objevují každý rok ve stejnou dobu nebo je spouští třeba přivonění ke květinám, určitě je namístě nechat se vyšetřit alergologem. Jedině ten totiž může určit, jak se mají krátkodobě mírnit příznaky nemoci a jaká léčba je pro nás vhodná v dlouhodobém výhledu.
Spreje i bylinky
Co proti sezonní alergické rýmě pomáhá nejlépe? Především bychom se měli v době, kdy se ve vzduchu pohybuje právě náš alergen, snažit nepřijít s ním do kontaktu. Nosit brýle a pokrývku hlavy, protože pyl se často zachytává právě ve vlasech. Řada alergiků také v posledním roce zjistila, že jim pomáhá právě nošení respirátorů a speciálních nanošátků, které dokážou alergeny účinně zachytávat. Akutně se projevy alergické rýmy a dalších přidružených obtíží řeší podáváním volně dostupných kapek a nosních sprejů, i když bychom je měli užívat spíš opatrně, protože mohou způsobovat závislost.
Komu vadí trávy, toho možná i pálí ústa po kiwi či rajčatech
Alergolog pak většinou předepisuje slabší antihistaminika, tedy léky potlačující přímo alergickou reakci, případně kortikosteroidy, které pomáhají potlačit zánět a od obtíží ulevují poměrně rychle. Řada lékařů doporučuje i užívání homeopatik. Také po poradě s lékařem je pak možné ulevovat si od projevů alergií také přírodními prostředky. Doporučuje se pití bylinkových čajů, z nichž nejlépe funguje yzop, podběl nebo sléz maurský. Měli bychom se snažit zvýšit přísun vitaminu C a obecně konzumovat potraviny, které zlepšují imunitu, jako je česnek nebo kysané zelí, pokud nám ovšem nepůsobí další obtíže. Velmi účinné je podle některých studií také podávání oleje z černého kmínu, s nímž by se ovšem mělo začít včas, už před pylovou sezonou. A v neposlední řadě jsou prospěšné pravidelné výplachy nosu speciální konvičkou, ať z vlastní směsi nebo koupené v lékárně. Pomáhají zbavit sliznici zbytků alergenů, a přispívají tak i ke kvalitě spánku.
Čím ses pokazil…
Dlouhodobá léčba pylových alergií je v podstatě jediná – alergenová imunoterapie, zjednodušeně řečeno očkování. Funguje na podobném principu jako klasické očkování proti nemocem. Do těla se při imunoterapii vpravuje injekčně nebo ve formě roztoku či tablety pod jazyk velmi malé množství alergenu, které se s každou dávkou zvyšuje. Díky tomu si tělo zvyká na jeho přítomnost a imunitní systém postupně přestane na alergen reagovat. Aby byla léčba účinná, je potřeba ji správně načasovat (alergici na stromy kvetoucí na jaře s ní začínají už na podzim nebo v zimě) a také vytrvat. Obvykle se dávky podávají po dobu od tří do pěti let, podle toho, jak rychle si naše tělo zvyká. Očkování dokáže někoho zbavit alergií nadobro, jindy je potřeba terapii časem zopakovat. V každém případě ovšem tělo zoceluje, chrání před vznikem dalších alergií a také před rozvojem vážnějších onemocnění, která může neléčená alergie vyvolat. Proto se vyplatí ji alespoň zkusit.
Alergie na břízu s sebou nese riziko, že nesneseme celou řadu potravin
NEŽÁDOUCÍ KŘÍŽENÍ
Senná rýma nás zdaleka nemusí obtěžovat jen při pobytu v přírodě. Až tři čtvrtiny dospělých alergiků trpí potížemi, kterým se souhrnně říká orální alergický syndrom, a jde o reakci na požití některých potravin. Pylové alergeny totiž obsahují určité proteiny stavbou velmi podobné proteinům obsaženým v některých druzích ovoce a zeleniny. Kdo je alergický na určitý pyl, může proto takzvaně zkříženě reagovat také na jídlo. Lidé alergičtí na břízu (které obecně postihuje orální alergický syndrom nejčastěji) mívají často problém například s hruškami, jablky, broskvemi, mrkví nebo lískovými ořechy a sójovými boby, trávy zase často znamenají obtíže s kiwi či rajčetem. Syndrom se projevuje nejčastěji svěděním úst, bodavou bolestí při polykání, případně otokem patra, jazyka anebo rtů, typické je i svědění uší, to vše v různé intenzitě. Příznaky obvykle samy poměrně rychle odezní, ale měli bychom vědět, na co si dávat pozor, a tyto problematické potraviny nejíst nebo si je raději dát až po tepelné úpravě – ta obvykle problematické proteiny nabourá a odstraní tak i naše potíže.
logo receptář
