Na internetu i v médiích se opakovaně objevují zprávy o údajných neblahých účincích mikrovlnného záření na připravované jídlo. Od naivních tvrzení, že záření v jídle zůstane a působí zhoubně na zdraví těch, kdo takové jídlo snědí, až po zprávy působící poměrně věrohodně a odvolávající se na vědecké publikace. Často se v těchto druhých případech poukazuje na pronikavé změny, které byly zjištěny v jídle pečeném a ohřívaném v mikrovlnné troubě, aniž se tyto změny srovnávají se změnami, které v potravině způsobí pečení v normální troubě nebo v kamnech. Při takovém srovnání se totiž ukazuje, že ohřívání potravin mikrovlnami je k cenným složkám potravin šetrnější. Některé články tohoto druhu působí dojmem textů objednaných v rámci konkurenčního boje,“ zdůrazňoval opakovaně dlouholetý ředitel Státního zdravotního ústavu v Praze, Doc. RNDr. Luděk Pekárek, Dr.Sc..
Co jsou mikrovlny vlastně zač?
Informační list Světové zdravotnické organizace WHO z února 2005 se k dohadům kolem údajné škodlivosti mikrovlnného záření vyjadřuje takto:
- Mikrovlny jsou - stejně jako viditelné světlo - částí elektromagnetického spektra. Používají se především pro vysílání televize, v radarech, pro telekomunikaci včetně mobilních telefonů, ale také v kuchyních pro přípravu jídel.
- Podobně jako světlo se mikrovlny šíří prostorem, odrážejí se od předmětů a pohlcují v materiálech. Kovové materiály mikrovlny úplně odrážejí, nekovové materiály jako sklo a některé plasty jsou pro mikrovlny většinou průhledné.
- Materiály, které obsahují vodu, například potraviny, kapaliny nebo tkáně se působením mikrovln zahřívají.
Jsou mikrovlny bezpečné?
Pokud se používají podle návodů dodávaných výrobcem, jsou mikrovlnné trouby bezpečné a vhodné pro ohřívání a pro tepelné zpracování jídel.
Mikrovlnná trouba je užitečným pomocníkem při vaření
Konstrukce mikrovlnných trub zajišťuje, že mikrovlny jsou uzavřeny uvnitř trouby a mohou být zapnuty jen když je zapnut elektrický spínač a současně jsou zavřená dvířka trouby. Pronikání vln spáry u dvířek a sklem dvířek je omezené konstrukcí. Mikrovlny se mohou dostat do okolí trouby pouze v případě, že jsou poškozená nebo silně znečištěná dvířka nebo je-li trouba neodborně upravovaná.
Jediným rizikem je spálení
Neohřívejte vejce nebo ořechy ve skořápkách. Vnitřek se zahřeje mnohem rychleji, nežli obal, což může vést k vybuchnutí.
Ovšem ani pokud by byl člověk vystaven mikrovlnným vlnám, nehrozí mu žádné záhadné poškození organismu. Provedou však s tělesnými tkáněmi to stejné, co s potravinami – zahřejí je. U orgánů, které mají špatnou cirkulaci krve a méně účinnou teplotní regulaci jako je oko, nebo u orgánů citlivých na teplotu jako například varlata, vzniká pak tepelné poškození. To však může nastat jen při dlouhé expozici velmi vysokým výkonovým úrovním, které řádově překračují úrovně, jaké se naměří vně mikrovlnných trub.
Popálit se je samozřejmě možné i od jídel zahřátých v mikrovlnce - stejně jako od předmětů ohřátých v konvenčních kamnech nebo od rozpáleného povrchu pečicího zařízení. Ovšem například var vzniká rychleji a náhle, což může překvapit a dojít k nehodě.
Jak dohlížet na mikrovlnku
- Uživatel by měl sledovat, zda dvířka správně přiléhají a zda spínač zabraňující generování mikrovln při otevřených dvířkách správně funguje.
- Plochy, na které dvířka doléhají, musí být udržovány čisté a nesmí být poškozena vnější skříňka trouby.
- Zjistí-li se závady nebo jsou-li části zařízení poškozené, nesmí se trouba používat dříve, než ji opraví kvalifikovaný servisní technik.
Rizika potravin ohřívaných v mikrovlnce: vadí pouze nedostatečné prohřátí
jídlo připravené v mikrovlnné troubě
Velké kusy potravin nechejte ještě několik minut po vypnutí ohřevu stát, aby teplo mohlo proniknout do celého objemu jídla, nebo je ohřívejte delší dobu na nižší výkon. Mikrovlny rozhodně nemohou jídlo učinit „radioaktivním“ ani v něm zůstávat – to je stejná představa, jako by v jídle zůstávalo světlo. Riziko je pouze to, že mikrovlnná energie neproniká do větší hloubky a velké kusy potravy se mohou ohřívat nerovnoměrně. To může být riskantní pro zdraví, jestliže části potravy nejsou prohřáty natolik, aby byly zničeny případné nebezpečné mikroorganismy.
Jídlo připravené v mikrovlnné troubě je stejně bezpečné a má stejnou výživnou hodnotu jako jídlo připravené v obyčejné troubě. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma způsoby vaření je, že mikrovlnná energie zkracuje dobu potřebnou k jejich prohřátí.
Jak mikrovlnná trouba pracuje?
- Mikrovlny generuje elektronka zvaná magnetron.
- Po zapnutí jsou mikrovlny rozptylovány do všech směrů. Kovové stěny trouby je odrážejí a potraviny vložené do trouby absorbují jejich energii.
- Molekuly vody se při absorbování energie mikrovln rozkmitají a působením tření se potravina v troubě ohřívá, tedy vaří a peče. Kmitání molekul je stejným principem, na jakém se ohřívá i jídlo připravované na plynovém i elektrickém vařiči, na kamnech…
- Na rozdíl od obyčejné trouby se mikrovlny absorbují jen v zahřívané potravině a nikoli v ostatním prostoru trouby.
Uživatel mikrovlnné trouby by si měl samozřejmě pečlivě přečíst návod a dodržovat všechny pokyny výrobce – aby se nespálil, nevkládal jídlo k ohřevu v nevhodných nádobách a aby nevhodným zacházením troubu nepoškodil.
Mezinárodní standardy
Některé státy a stejně tak Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC), Mezinárodní komitét pro elektromagnetickou bezpečnost (ICES) při elektrotechnickém institutu elektrických a elektronických inženýrů (IEEE) a evropský komitét pro elektrotechnické standardy (CENELEC) vyhlásily pro mikrovlnné trouby limit 50 W/m2 pro jakékoli místo vzdálené 5 centimetrů od vnějšího povrchu výrobku. Ve skutečnosti je emise moderních mikrovlnných trub podstatně nižší než tento mezinárodní limit, a zařízení má jištění znemožňující expozici lidí mikrovlnným zářením, když je trouba zapnutá a její dvířka zůstala otevřená. Expozice rychle klesá se vzdáleností - například osoba vzdálená od trouby 50 cm je vystavena záření stokrát slabšímu než osoba ve vzdálenosti 5 cm.
