Dříve se vysvětlovala jako posedlost zlými duchy či důkaz čarodějnictví, ale moderní doba pro ni má prozaické vysvětlení. Náš spánek se skládá ze dvou fází, REM a non-REM. REM fáze je ta, v níž probíhá zvýšená mozková aktivita a zdá se nám velké množství snů. Abychom se ale v takovém divokém procesu nějak nezranili, mozek vysílá do těla látky, které zabraňují pohybu svalstva, a to i hlasivek. V té chvíli tedy nejsme schopni se hýbat ani mluvit. Člověka ale lze lehce probudit a také si většinou pamatuje, co se mu zdálo. Naopak v non-REM fázi je dotyčný v hlubokém spánku, pokud se mu něco zdá, po probuzení si to většinou nepamatuje, probuzení v této fázi je také mnohem obtížnější a dotyčný potřebuje čas, aby se vzpamatoval. Může se ale hýbat, proto může docházet například k náměsíčnosti.
Spánková paralýza.
A právě když se vzbudíme v REM fázi spánku, může dojít k obávané spánkové paralýze. Jedná se vlastně o stav mezi spánkem a bdělostí, kdy je člověk prakticky již vzhůru, ale nedokáže ještě ovládat svoje tělo ani hlasivky. Procitne, ale nemůže se pohnout ani křičet, je jako ochrnutý. Přitom na něj mohou útočit různé zrakové (přízraky, duchové) i sluchové (hlasy, hrající rádio) halucinace, a to i v kombinaci. Někdy mají lidé pocit něčeho těžkého na hrudi, co jim znemožňuje volně dýchat, může to nabýt až podoby postavy, která je zasedla či zalehla. Dokonce se uvádí, že spánková paralýza stojí za výpověďmi lidí, kteří tvrdí, že byli uneseni mimozemšťany do jejich létajícího talíře a tam podrobeni zkoumání.
Takový stav pochopitelně vyvolává v dotyčném silné úzkosti a panické stavy. Naštěstí tato porucha není příliš častá, sice se může přihodit až 30 % lidí, ale pravidelně jí trpí jen zanedbatelné procento. Tito zkušení jedinci radí, že zásadní je zachovat klid a nepodlehnout panice, jakkoliv obtížné se to může zdát. Někdy prý pomáhá zavřít oči a opakovat si, že to, co právě vnímáme, je jen sen, nikoliv realita. Celá událost většinou netrvá déle než dvě minuty, ovšem i ty se v takovém stavu mohou jevit jako věčnost, obzvlášť někomu, komu se to stalo poprvé.
Spánková paralýza.
O příčinách tohoto nepříjemného jevu se pouze spekuluje, nicméně se zdá, že ke spánkové paralýze jsou náchylnější mladí lidé (a to často v souvislosti s užíváním alkoholu nebo drog), případně lidé, kteří mají nepravidelný spánek, jsou dlouhodobě stresovaní a vyčerpaní. Častěji také postihuje ty, kdo usínají na zádech a s vysoko nastlanými polštáři nebo trpí nějakou psychickou poruchou. Z toho vyplývá i prevence: usínat v pravidelnou dobu a dopřát si 6–8 hodin spánku denně, snažit se vyhýbat stresu, nedávat si „hodně pod hlavu“ a neusínat v poloze na zádech. Pro spánek si udělat kvalitní prostředí, tichou, zatemněnou místnost s vhodnou teplotou a čerstvým vzduchem. Samozřejmostí by mělo být vyhnout se před spaním alkoholu a návykovým látkám, kvalitě spánku také nesvědčí používání mobilního telefonu před spaním.
Dobrý a vydatný spánek je základ zdraví.
Sama spánková paralýza není nebezpečná, ovšem může jedince stresovat do té míry, že se pak bojí usnout, což má samozřejmě vliv na celkovou kvalitu jeho života a zdraví. V případě opakovaných problémů je proto vhodné poradit se s psychologem nebo psychiatrem.
