Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů, těstovin nebo štrúdlů i spousty jiných jídel. Jeho chuť výborně ladí s máslem, smetanou, sýry a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř pak dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent. Mladé čerstvé lístky můžeme konzumovat i syrové jako salát.

Proč listy při skladování žloutnou?

Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř, respektive na pánev či do hrnce. Pokud ho musíme skladovat, dáme ho do polyetylenového sáčku a co nejrychleji uložíme do lednice.

Sklizený špenát je citlivý na etylen, proto listy špenátu neskladujeme v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty – etylen, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů.

Zdraví ze zelených listů

Zeleniny, u kterých konzumujeme zelenou listovou hmotu, patří k nejzdravějším. Je to hlavně proto, že zelená část rostliny obsahuje fotosynteticky aktivní látky a látky zajišťující přenos energie mezi buňkami. Vývojově byla tato část potravy pro člověka i jeho předky nejpřístupnější a náš organismus látky ze zelené listové hmoty stále potřebuje.

Salátové zeleniny obsahují vitamin A, vitamin C, betakaroten, vápník, foláty, vlákninu a další zdraví prospěšné látky. Tmavozelené a červenolisté odrůdy salátu mají vyšší obsah výživných a zdraví prospěšných látek než odrůdy světle zelené. Špenát obsahuje také železo, ve 100 g listů až 50 mg. Naše tělo je však jen málo využije. Významný je rovněž podíl manganu, jódu a draslíku. Špenát obsahuje také důležitou vlákninu, která přispívá k správné činnosti střev.

Proč se neobejdeme bez kyseliny listové?

Jedním z důležitých vitaminů v zelených listech je kyselina listová a její deriváty – foláty. V lidském těle se nachází především v játrech a v červených krvinkách. Moderní člověk díky nevyvážené stravě trpí často nedostatkem vitaminů, ale deficit kyseliny listové drží primát a patří k nejčastějším.

Kyselina listová je přitom nenahraditelná v produkci červených krvinek a podílí se na výstavbě nukleových kyselin, v nichž je uložen náš genetický kód. Je proto nezbytná pro růst a opravy a náhrady všech 70 bilionů buněk lidského těla – na to by měly myslet zejména nastávající maminky. Kyselina listová se rovněž podílí na produkcí serotoninu a noradrenalinu. Serotonin je tlumicí a uklidňující látka, která je původcem štěstí v našem mozku a nervovém systému a večer nás ukolébává do zdravého spánku.