Horečka je signálem, že se v našem těle něco děje.
Zdroj: juliaap / Shutterstock.com

Jak srazit horečku bez léků: Zapomenuté metody našich babiček, které fungují

Ač lékařská věda pokročila za uplynulé století mílovými kroky, řada praktických postupů našich předků stále funguje. K těm patří babičkovské rady na srážení horečky.

Horečka není nemoc, ale signál

Teplotu přes 37 stupňů Celsia označujeme za horečku. Teplotu přes 37 stupňů Celsia označujeme za horečku. Zdroj: Ruslan Grechka / Shutterstock.com Dění v lidském těle zasaženém horečkou si všímal již nejslavnější starověký lékař – Hippokratés a zdůrazňoval: „Horečka očišťuje tělo jako oheň.“ Bývaly doby, kdy byla snaha projevy horečky léčit podáváním nejrůznějších přípravků (např. chininu). Později lékaři došli k závěru, že příčiny horečky jsou různé a že je potřeba podle toho na horečku reagovat. V knize Umění žíti a léčiti z roku 1922 se můžeme dočíst, jak se vlastně lidé po svém snažili napodobit přírodní procesy: „Lázněmi o vyšších teplotách s následujícím suchým zábalem, použitím páry a dráždivých ovinů snažíme se napodobiti to, oč příroda se pokouší zvýšením temperatury, a zároveň otevíráme jedům, které jsou příčinou horečky, cestu na venek.“

Ke snížení horečky pomůže i chladivý obklad na čele. Ke snížení horečky pomůže i chladivý obklad na čele. Zdroj: Petrovich Nataliya / Shutterstock.com

Citronová limonáda a studené obklady

Domácí lékař: pomoc v každé nemoci, (1907) nabízí v případě horečky následující rady: „Nemocného uložme do postele, která má státi v pokoji dobře větraném, ne příliš teplém. Nemůže-li nemocný na stolici, navařme mu trochu senesového listí, v tvrdošijném případě dejme mu lžičku ricinového oleje.

Dávejme nemocnému hojně píti studenou citronovou limonádu (z čerstvého citronu s vodou), v případě, že citron nemáme, jen studenou vodu… Ať nemocný kloktá hrdlo studenou citronovou limonádou. Každých 5 nebo 10 minut dávejme studené obklady na čelo, stěžuje-li si nemocný na bolení hlavy.

Tělo omývejme mu teplou vodou, smísenou s octem. Dobře účinkují studené obklady na břicho i na záda. K tomu účelu namočíme prostěradlo do odstáté vody (ne příliš studené), dobře je vyždímáme, nemocného jím ovineme a suchým jiným prostěradlem převineme, aby mokrá část spodního nikde nepřečnívala. Dle velikosti horečky střídejme tyto obklady každou hodinu, až dvě hodiny. Nastuzení se báti nemusíme. Toto obkládání a umývání vodou s octem nemůže škoditi v žádném případě… „

Priessnitzovy zábaly

V knize Domácí lékařka se velmi detailně popisuje, jak připravit správně Priessnitzovy obklady či zábaly a to nejen celé osoby, ale také jen částečné: „.Zábalu se používá buď jako prostředku к odnímání teploty, anebo jako prostředku ku přivádění teploty… Materiál, kterého je třeba k zábalům, skládá se ze lněného nebo bavlněného prostěradla a pak nějaké vlněné látky, buď vlněné pokrývky anebo flanelového obvazu… Lněné nebo bavlněné prostěradlo — velmi praktické je к tomu také surové hedvábí — namočíme do chladné (nikoliv studené vody), dobře je vyždímáme a pak je rychle přiložíme na onu část těla, kterou chceme zabaliti. Přes tuto mokrou část přiložíme zábal vlněný, který však musí vždycky úplně pokrývat! mokrou látku. Kromě těchto obou částí zábalu — totiž mokré a suché látky — je často žádoucna ještě třetí součástka: totiž mezivrstva z látky vodě neprostupné, která má zabránili uschnutí mokrého šatu...“

Použití zábalu z ručníků či prostěradel namočených v chladné vodě je metoda stará, ale velmi účinná. Použití zábalu z ručníků či prostěradel namočených v chladné vodě je metoda stará, ale velmi účinná. Zdroj: MIA Studio / Shutterstock.com

Dále se v knize doporučuje vše připravit předem, aby mohl být zábal proveden rychle. A respektovat také zdravotní stav pacienta, aby zábaly nevzniklo více škody než užitku. Nechybí ani popis pocitů zabaleného pacienta: „Celý zábal způsobuje s počátku prudký pocit zimy a hrůzy, který mnohými lidmi není snášen. Ale když první strach pominul a byl přemožen, vyvine se brzy blahý pocit tepla jako reakce na první působení.“

Studené koupele podle Kneippa

V knize Kneippovo léčení (1900) líčí Jan Ježek jak se při snižování horečky praktikovaly studené koupele: „Jakmile dostoupila horečka 39 oC, má ihned pacient vzíti studenou koupel, ovšem jen krátce a uložit se zase do postole. Nemocní zpravidla toto léčení si libují a kdo je ošetřují neméně… Nemůže-li nemocný bráti koupele, pak ho alespoň částečně polévejme nebo mu tělo studeně omývejme, což ovšem musí se díti častěji; koupel je však daleko vydatnější. Slabého nemocného zabalujme do studených, mokrých prostěradel, při tom však nohy dole nechme volny.“

Akční letáky