Stinné stránky léta: úžeh, úpal, spáleniny, střevní potíže

Na letní měsíce, dovolenou a cestování do tuzemských i exotických končin se těší každý. Jak se však vyvarovat potíží, které nás při tom mohou postihnout? A co dělat, když neubráníme přemíře sluníčka?

Díky blahodárným slunečním paprskům se v lidském těle vytváří nepostradatelný vitamin D. Jenže záření slunce může být i zrádné a přivodit nepříjemné spáleniny či úžeh, ale dokonce zapříčinit vznik rakoviny kůže.

Popáleniny hrozí i od slunce

Neuváženým pobytem na slunci si můžeme přivodit spáleniny podobné těm, které způsobuje například horká tekutina nebo oheň. Spáleniny od slunce ovšem obvykle zaznamenáme pozdě – typické zčervenání nebo dokonce puchýře se dostaví až po několika hodinách od slunění.

Běžně nás mohou potkat spáleniny 1. nebo 2. stupně (z celkových čtyř).

Při popálení 1. stupně poškození zasahuje pouze svrchní vrstvu pokožky; kůže je zarudlá, bez otoků, citlivá na dotek, během hojení se odloupává (zlepšení nastává zhruba po dvou dnech, zhojení po týdnu).
Při 2. stupni jsou zasaženy i hlubší vrstvy pokožky, rána je krytá puchýřem, který po určité době praská a odhaluje podkoží – do rány se snadno dostane infekce, proto by ji vždy měl ošetřit lékař (hojí se řádově týdny).

Co dělat?

U spálenin od slunce nemá valný význam chlazení proudem studené vody, které se jinak u spálenin doporučuje, protože poškození vzniklo již před několika hodinami. Úlevu přinesou chladivé zábaly sterilní (přežehlenou) látkou namočenou do převařené a vychlazené vody nebo zeleného čaje, které střídáme s nanášením hydratujících přípravků – například výtažku z aloe vera.

V místech spáleniny může dojít k vážné infekci kůže a ke komplikacím!

Spáleniny od slunce většinou doprovázejí zánětlivé reakce, proto se doporučuje preventivně jeden den podávat protizánětlivé a bolest tišící medikamenty (aspirin nebo ibuprofen).

Objeví-li se žaludeční nevolnost, zimnice, teplota, mdloby, rozsáhlé puchýře, celková slabost a na kůži se začnou vyskytovat nachově zbarvená místa s bolestivým svěděním, měli bychom vyhledat lékaře.

Domácí léčení přírodními obklady

Spálené místo zklidní obklady z kyselého mléka, přírodního bílého jogurtu nebo tvarohu:

Hrnek mléka či jogurtu smícháme se čtyřmi hrnky studené vody.

Tyto domácí prostředky použijeme pouze v případě, že je kůže nepoškozená!

Do tekutiny namočíme přežehlenou tkaninu, obklad přikládáme po 2 až 4 hodinách na 15 až 20 minut.

Spáleninu zchladí i tenké plátky syrové okurky, brambor nebo jablka.

Úžeh, nebo úpal?

Ruku v ruce se spáleninami od slunce často kráčí úžeh nebo úpal, často ovšem obojí. Obě onemocnění jsou zapříčiněny dlouhodobým vystavením velkému teplu (za horkých dní nebo při nadměrném oblečení), vysoké vlhkosti vzduchu nebo slunci.

Důsledkem úžehu i úpalu je porucha termoregulace a ztráta tělesných tekutin.

Úžeh je nebezpečnější, protože představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením a jeho důsledkem může být i smrt. Prvním příznakem úžehu je obvykle žízeň, později se objeví nechutenství, bolesti hlavy, zblednutí kůže, závrať, zvracení – symptomy připomínají chřipkové onemocnění. Na rozdíl od úpalu se mohou objevit s časovým zpožděním – například v noci po slunění.

Obvykle se dostaví i ztuhnutí šíje a další příznaky jako u zápalu mozkových blan, v těžkých případech poruchy motoriky a vědomí, poruchy orientace nebo psychické podráždění.

Člověku postiženému úžehem uvolníme oděv a přikládáme mu studené obklady – zvláště na hlavu. Přeneseme ho do studené (nejlépe klimatizované) místnosti, podložíme mu hlavu a neustále ochlazujeme hlavu a pokožku těla proudem vzduchu nebo ventilátorem. Je–li při vědomí, dodáváme mu opatrně tekutiny – nejlépe iontový nápoj nebo čistou osolenou vodu (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), vhodný je studený, velmi mírně oslazený čaj s citronem.

Vážným varovným signálem jsou déletrvající mdloby a také třes a ospalost – může dojít k životu ohrožujícím komplikacím, šoku a selhání ledvin. V takovém případě okamžitě voláme rychlou lékařskou pomoc!

Při bezvědomí uložíme postiženého do stabilizované polohy. Začnou–li mu selhávat životní funkce, provádíme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání.

Úpal má podobné, naštěstí většinou ne tak dramatické příznaky, ale jinou příčinu. Je reakcí na jakékoliv vystavení nadměrnému teplu (nemusí mu tedy nutně předcházet pobyt na slunci) a následné přehřátí organismu kvůli selhání termoregulace.

Nejčastější příčinou úpalu je kombinace

nedostatku tekutin a solí, tudíž nedostatečné tvorby ochlazujícího potu,
špatného odvodu tepla kvůli nepříznivým vnějším podmínkám, jako je vysoká teplota vzduchu, nadměrná vlhkost, těsné prostory.

Příznaky jsou obdobné jako u úžehu, navíc bývá zrychlené dýchání a tep a také vysoká teplota (i nad 40 °C). I úpal může skončit bezvědomím s křečemi až šokem, proto je důležité provést obdobná opatření jako při úžehu – tentokrát bychom ovšem neměli postiženému podkládat hlavu, nýbrž nohy.

Jak se chránit před sluncem

Používat bychom měli ochranné krémy s filtry proti UVA i UVB záření, vybírané na míru – měli bychom při tom zohlednit svůj tzv. fototyp a sílu záření podle místa pobytu. Přípravek naneseme alespoň půl hodiny před tím, než se vystavíme slunci, a vrstvu pravidelně obnovujeme. Dbáme na zvlášť ohrožená místa, na něž se často zapomíná, jako jsou

ušní lalůčky,
kolena,
nárty.

Ochranné krémy bychom měli používat i ve dnech, kdy je pod mrakem. Pozor při pobytu u vody – hladina funguje jako obrovská lupa. Při dlouhodobém plavání nebo potápění se šnorchlem je proto lepší obléci si tričko z hustší bavlny.

Nevystavujeme se nejsilnějšímu slunečnímu záření mezi 11. a 15. hodinou. V té době bychom se měli raději zdržovat ve stínu, při případném pobytu na slunci se chráníme oděvem (hustě tkané tmavé tkaniny chrání lépe než světlé a tenké materiály!) a pokrývkou hlavy.

Vhodná je především čistá voda (bez bublin), ale také vychladlý čaj s trochou cukru a citronové šťávy.

Dbáme na pitný režim (za horkých dní příjem tekutin adekvátně zvýšíme), vhodnější než jednorázové pití velkého množství tekutin je pravidelné popíjení menších dávek.

Když se naběháme…

Zhruba polovinu cestovatelů do exotických zemí postihne tzv. cestovatelský průjem. Začátek bývá náhlý, objeví se pět i více vodnatých stolic denně se škroukáním v břiše, může se objevit nevolnost, zvracení, křeče v břiše, zvýšená teplota, slabost.

Příčiny

Někdy onemocnění vyvolá přechod na nezvyklou stravu, pití velkého množství sladkých a přechlazených nápojů nebo stres z cestování.
Častou příčinou je infekce – bakteriální či virová, nebo nakažení parazity.
Infekci může vyvolat i bakterie Escherichia coli, která je za normálních okolností obvyklým obyvatelem našich střev.
Po příjezdu do cizí země (nebo i jiného regionu v rámci jedné země) se střevní mikroflóra začne vyměňovat za „místní“ a tuto výměnu mohou provázet výše zmíněné obtíže.

Léčba

Zažívací potíže ve většině případů odezní do týdne, nebezpečné ovšem mohou být pro malé děti, seniory nebo lidi s oslabenou imunitou – u nich průjmové onemocnění může skončit i smrtí, proto bychom je měli včas léčit.

Při léčbě lehčích průjmů obvykle postačí rehydratace (dostatečné zavodnění organismu) a dieta. Jeden až dva dny jíme pouze potraviny, které neobsahují pevné složky – například kuřecí vývar.

Nepijeme ovocné šťávy s velkým množstvím ovocného cukru, vhodnější je černý čaj s cukrem nebo čaj ze sušených listů maliníku nebo ostružiníku.

Další dny zařadíme nedráždivé potraviny se zklidňujícími účinky – banány, rýži, jablečné nebo mrkvové pyré, toasty. Vhodné je také podávání probiotik (doplňků stravy, které obsahují zdraví prospěšné bakterie).

Vícedruhová probiotika díky synergickému působení různých bakteriálních kmenů lépe obnovují rovnováhu střevní mikroflóry a podporují vylučování škodlivých bakterií.

Nejúčinnější jsou vícedruhová probiotika (např. Biopron9, který obsahuje devět různých kmenů bakterií) s dostatečným množstvím zárodků – doporučená účinná dávka je 108 – 1010 CFU (tento údaj najdete na krabičce přípravku).

U středně těžkých průjmů přidáme ještě protiprůjmové prostředky (Smecta, Imodium a další).

Pokud onemocnění nereaguje na léčbu, je doprovázeno vysokými horečkami a intenzivními křečemi, nebo se ve stolici objevila krev či hnis, je nutné vyhledat lékařskou pomoc! Lékaře by měli kontaktovat i lidé, kteří užívají léky, na nichž je závislý jejich život (např. diabetici, epileptici, lidé užívající léky proti srážlivosti krve). Průjem a zvracení totiž může ovlivňovat jejich vstřebávání.

Prevence

Jak zabránit tomu, aby nás při dovolené průjmové onemocnění nepostihlo? Rozhodně není dobrý nápad začít užívat preventivně léky, dezinfikující střeva – to naruší užitečnou střevní mikrobiální flóru. Základní pravidla, jak se nepříjemným potížím vyhnout, jsou jednoduchá:

Vodu pijeme pouze z originálních láhví s nepoškozeným uzávěrem, čistíme si jí i zuby.
Nepoužíváme led do nápojů, vyhýbáme se točeným zmrzlinám.
Syrové jíme pouze ovoce a zeleninu, které jsme si sami oloupali.
Maso jíme dobře propečené a ještě horké. Nejíme pokrmy od pouličních prodejců.

Při úporném průjmu a zvracení je třeba ihned doplnit tělesné tekutiny a soli (elektrolyty), proto by v cestovní lékárničce měla být směs pro přípravu rehydratačního roztoku, kterou koupíme v lékárně. Nahradit ji můžeme roztokem

1 litru převařené vody,
8 čajových lžiček cukru,
1 čajové lžičky soli,
šťávy ze dvou pomerančů nebo grapefruitů.

Foto Shutterstock