Některé listy dřevin mají léčebné účinky
Zdroj: Snowbelle / Shutterstock.com

V pupenech stromů je nyní obrovská síla. Které na procházce utrhnout na čaj?

Léčivé byliny teprve raší, čas sklizně je u většiny ještě daleko. Ale i listy mnohých dřevin mají blahodárné účinky. Právě v době, kdy se rozvíjejí, nastává čas, abychom je využili.

Stejně jako můžeme jídelníček obohatit o mladé lístky mnohých planých bylin, i ještě mladé a křehké listy dřevin mohou dodat tělu unavenému po zimě trochu vzpruhy. Některé mají přímo léčebné účinky. Můžeme si z nich připravit nálev, obklad, koupel… Nebo je ochutnat jen tak.

Bříza

Bříza bělokorá (Betula pendula) je mimořádně odolný a pohledný strom, který osidluje holá místa a připravuje dobré podmínky ostatním, citlivějším rostlinám. Její mladé, svěže zelené lístky nám trochu březové síly a houževnatosti mohou předat. Nálev z nich připravený podporuje metabolismus, a proto je velmi oblíbený při jarní očistě. Pomáhá i při trávicích obtížích, osvědčený je také při zánětech močových cest – podporuje vylučování moči, aniž by přitom dráždil ledviny. Březové koupele prokrvují pokožku a zlepšují její stav, mírní celulitidu, revmatické potíže a bolest kloubů. Nálev z mladých lístků poslouží i jako výtečný kondicionér pro zdravé a lesklé vlasy. Lístky je však třeba sbírat mladé, do dvou měsíců po rozvití, tedy obvykle od března do května. V té době mají největší léčivý potenciál.

Nálev připravíme jednoduše: Polévkovou lžíci čerstvých (či čajovou lžičku sušených) podrcených lístků zalijeme šálkem vroucí vody a pod pokličkou ponecháme deset minut vylouhovat. Popíjíme jednou až třikrát denně v třítýdenní kůře. Osvědčené jsou i jako součást urologických bylinných směsí. Pro zevní použití si připravíme silnější nálev či krátce povařený odvar, do koupele můžeme přidat až dva litry.

Dub

Z dubu se k léčebným účelům používá především mladá kůra Z dubu se k léčebným účelům používá především mladá kůra Zdroj: snowturtle / Shutterstock.com

Z dubu letního (Quercus robur) i zimního (Quercus petraea) se k léčebným účelům používá především mladá kůra. Uplatnění ale najdou i mladé listy. Můžeme je podrtit a využít jako obklad na bolavé klouby a svaly. Necháme je přiložené nejméně hodinu. Nálev ze lžičky lístků na šálek vody pak poslouží při trávicích potížích i jako pleťová voda, která čistí mastnou pleť a stahuje póry. Listy sice obsahují méně tříslovin než kůra, ale i tak chutnají nahořkle. Účinkují mírněji, ale spolehlivě.

Modřín

Jehličky modřínu opadavého (Larix decidua) mají v době rašení svěže zelenou barvu a zrovna tak svěží chuť – dokud jsou mladé a hebké, můžeme je ochutnat bez obav. Obsahují silice, které pročistí dýchací cesty a osvěží dech.

Modřín evropský (Larix decidua) Modřín evropský (Larix decidua) Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Když je podrtíme a nasypeme do vroucí vody, poslouží k inhalaci, která prospěje při nachlazení, uvolní dutiny a utěší při stresu a vyčerpání. Odvar můžeme přidat i do posilující jarní koupele, která pomáhá při únavě, nachlazení i revmatických potížích. Hrst svazečků jehlic promneme, vložíme do litru vody, pod pokličkou pomalu přivedeme k varu, minutku povaříme a poté necháme ještě čtvrt hodiny odstát.

Lípa

Lipový květ je přírodním pomocníkem při virózách a nachlazení Lipový květ je přírodním pomocníkem při virózách a nachlazení Zdroj: Oleg Peresvet / Shutterstock.com

Voňavý lipový květ je spolehlivým přírodním pomocníkem při virózách a nachlazení. Ulevuje při horečce, podporuje pocení. Pomáhá, i když teplotu nemáme, zvláště na samém počátku nemoci. Teplotu dovede mírně zvednout a podpořit tak samoléčebné procesy v těle, zvláště pokud mu zároveň dopřejeme odpočinek a dostatek tekutin. Ovšem pokud nemáme po ruce lipový květ, ale mladé rozvíjející se srdčité lístky ano, můžeme využít i jejich mírnější, ale blahodárné účinky. A to jak u lípy srdčité čili malolisté (Tilia cordata), tak velkolisté (Tilia platyphyllos). Nálev připravíme ze lžíce nasekaných listů na šálek vody. Oblíbené jsou také k inhalacím.

Líska

Líska obecná (Corylus avellana) je jak naše původní, planá a nesmírně užitečná dřevina, tak keř či strom zahradní, vyšlechtěný pro úrodu větších oříšků. Výživné a delikatesní plody však nejsou jediným darem této odolné a skromné dřeviny. Nálev z listů pomáhá při trávicích obtížích, především při průjmu. Uklidňuje střevní peristaltiku a hojí sliznici. Mladé listy působí velmi mírně, starší mají vyšší obsah svíravých látek a účinek silnější. Pupeny a mladé lístky působí ozdravně na játra a jsou užitečnou součástí jarní detoxikační kůry. Nálev připravíme ze lžíce sekaných lístků na šálek vody. Využít ho můžeme i zevně, kdy jako oplach či obklad osvěžuje unavenou pleť. Poslouží rovněž ke zmírnění ekzémů a hojení hemoroidů, v tom případě je ještě vhodnější silněji působící odvar. Lístky vložíme do studené vody, přikryté pomalu přivedeme k varu, minutku povaříme a poté necháme ještě čtvrt hodiny louhovat.

Zelený čaj
Čaj z čerstvých lístků pravého čajovníku Čaj z čerstvých lístků pravého čajovníku Zdroj: Shutterstock.com / Liv friis-larsen

Čajovník můžeme pěstovat pouze jako pokojovou nebo přenosnou rostlinu a případná domácí sklizeň lístků bude velmi skromná. Ovšem sušené listy jsou běžně ke koupi. Mnohé druhy kvalitních zelených čajů pocházejí z jarní sklizně, při které se sbírají právě mladé a rozvíjející se, jarní silou nabité lístky. V kvalitních obchodech s čajem je tato informace u popisu druhu vždy uvedena. Po tisíce let oblíbený zelený čaj má při pravidelném popíjení (2–5 šálků denně) všestranné blahodárné účinky. Díky obsahu kofeinu povzbuzuje, ale na rozdíl od kávy mírněji a dlouhodoběji, neboť účinek ovlivňují i další obsažené látky. A právě díky nim zelený čaj pomáhá při infekcích, působí protizánětlivě, ulevuje při astmatu a alergii a je účinnou prevencí proti řadě civilizačních chorob. Pro lahodnou chuť i vyvážené působení je důležitá správná příprava – krátké louhovaní ve vodě jen 50–70 °C teplé, přičemž je možné lístky zalít opakovaně.

Mladé lístky zpestří jídelníček

Stejně jako u listů pampelišky, ptačince, jitrocele či popence, i u listů dřevin můžeme využít jejich dočasné jarní křehkosti. V době, kdy se teprve rozvíjí nebo jsou již rozvité, ale stále ještě jemné a světle zelené, je jejich chuť překvapivě dobrá. Stačí při procházce zahradou nebo lesem pár lístků ochutnat a naše tělo se zaraduje z malé, ale ryzí a čerstvé dávky vitaminů, minerálů, chlorofylu, flavonoidů a aminokyselin. Listy můžeme přidat i do smoothies, nebo s nimi netradičně ozdobit pokrmy. Kromě výše zmíněných druhů můžeme bez obav ochutnat lístky buku, jilmu, javoru, hlohu, bezu a veškerých ovocných stromů a keřů. Z jemných a nepříliš výrazných lipových lístků lze připravit i salát, přidat k nim můžeme třeba kyselejší buk a voňavý černý rybíz… Stojí za to vyzkoušet různé druhy a najít svou oblíbenou chuť jara. Ze statného stromu či keře lze trochu lístků odebrat, aniž by to pocítil. Jako u všech planých rostlin platí, že nesbíráme více, než potřebujeme, a že je neužíváme ve velkých dávkách dlouhodobě.

Jak se probouzí pupen?

Spící pupeny, zárodky budoucích listů a květů, byly celou zimu chráněny štítem z tuhých, pryskyřicí či voskem pokrytých šupin. Když teplota stoupne a dny se prodlouží, na změny citlivě zareagují rostlinné hormony. A dovolí pupenům, aby se počaly rozevírat.

Šupiny odpadnou, do konce každé větévky proudí jarní míza, lístky se kvapem rozvíjejí a nastavují slunci. Stromy se obléknou do mladé zeleně a my se můžeme těšit z nadcházejícího jara spolu s nimi.

Zdroj: ekozahrady.comwww.darius.cz

Akční letáky