"Naši předkové jedli méně než jeden gram soli denně," zdůrazňuje Ulla Toftová z Výzkumného centra pro prevenci a zdraví v Kodani. Osolit si život 1,5 gramem denně je pak podle dánské výzkumnice naprosto postačující. Ve skutečnosti však každý den v průměru lidé ve vyspělých zemích zkonzumují kolem 10 gramů.
Odsolit o polovinu během pěti let
Zdravotní zařízení proto v Norsku (obdobně velká populace jako v Dánsku) si proto vytkla za cíl snížit spotřebu o dva až tři gramy do roku 2018 a snaží se o tom přesvědčit obyvatele země. Další metou se má stát omezení spotřeby na pět gramů denně.
"Máme přesvědčivě doloženou vazbu příčiny a následku mezi vysokým příjmem soli a kardiovaskulárními chorobami," říká Toftová. Vysoký krevní tlak souvisí s 50 procenty všech případů infarktů a anginy pectoris a s 60 procenty všech mrtvic.
Snížením příjmu soli by v pětimilionové zemi ubylo na 400 tisíc případů zvýšeného krevního tlaku a s tím i související počet úmrtí přibližně o tisíc. Při přímé úměře by pak v České republice mohlo omezení solení zachránit kolem dvou tisíc životů ročně. Související náklady na léčení se pak pohybují v řádu miliard korun ročně.
Mořská sůl
Efektivnější, než přestat kouřit
Toftová odkazuje i na statistiky, podle kterých snížení příjmu soli o 15 procent zabraní třikrát vyššímu počtu úmrtí na kardiovaskulární choroby než omezení kouření o 20 procent. Údaje vyplynuly ze srovnávací studie na základě dat z 23 zemí se středními a nízkými příjmy na obyvatele.
Snížení soli přitom nezávisí jen na individuálním solení jídel, ve skutečnosti je solnička na jídelním stole jen minimálním zdrojem soli. Ve Skandinávii proto zavádějí postupně normy omezující množství soli v potravinářské výrobě. Přes polovinu denní dávky soli totiž člověk konzumuje v mase a obilných produktech.
Ostatně od roku 1984 byl obsah soli snížen již o polovinu v norském chlebu. Podobně je obsah soli snižován i ve Velké Británii již několik let, aniž by si toho spotřebitelé všimli.
Tam, kde je to možné bývá také sůl nahrazována jinými látkami, ať již jde o chuť, nebo její konzervační účinky, nebo jako pojivo. Doporučuje se proto tam, kde to jde nahrazování soli kvasnicemi nebo například chloridem draselným.
