Únava není lenost
Vyčerpanost, zemdlenost, malátnost, slabost, ochablost – i takovými slovy lidé označují únavu. Za běžných okolností se jedná o vyčerpání energetických zásob organizmu a nahromadění odpadních látek v krvi a svalech. Dochází k oslabení tělesných a psychických funkcí a zároveň ke snížení pozornosti a vnímání. Únava snižuje schopnost vykonávat určitou činnost. Hranice únavy je u každého jedince jiná, i její projevy jsou velmi subjektivní. V případě extrémní únavy mluvíme o vyčerpání.
Únavu můžeme rozdělit na akutní, která je přirozená a po odpočinku zmizí a chronickou. K jejím nejčastějším projevům patří bolesti, poruchy spánku či poruchy paměti. Vliv na únavu může mít i věk. Únava provází celou řadu chorob. Zároveň se únavou může projevovat např. přepracovanost, nesprávná výživa, nedostatek pohybu, poruchy spánku, patří též k průvodním jevům depresí či premenstruačního syndromu.
Únava jako signál onemocnění
Únava může být signálem, které naše tělo vysílá v případě onemocnění, o kterém ještě nemusíme vědět. Může signalizovat například chudokrevnost, cukrovku, sníženou funkci štítné žlázy, onemocnění srdce a cév, deprese, celiakie (nesnášenlivost lepku), snížení produkce hormonů – testosteronu, strogenu, roztroušenou sklerózu, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění. Pokud nepomáhá úprava životosprávy a pociťujeme dlouhodobý úbytek energie, popř. se objeví i další příznaky, je vhodné vyhledat lékaře.
Když odpočinek nepomáhá
Pokud velká únava trvá více než dva týdny a zlepšení se nedostaví ani po spánku, hovoříme o dlouhodobé únavě. Nejčastěji se projevuje zhoršením nálady, podrážděností a ztrátou zájmu o oblíbené aktivity. Trvají-li příznaky vyčerpání a únavy půl roku a déle, hovoříme o chronickém únavovém syndromu. Ten bývá provázen bolestmi hlavy, horečkou i po mírné námaze, bolestmi svalů a kloubů, poruchami spánku, paměti a koncentrace. Obvykle pacient navštěvuje lékaře s příznaky, které při běžném vyšetření nejsou patrné. Podle výsledků laboratorních testů, krevního tlaku či EKG vše bývá v normě. Potíže obvykle pomůže odhalit až rozhovor s pacientem zaměřený na životní styl.
