Vavřín indický (Litsea glutinosa), zvaný také puso-puso, je strom dorůstající výšky do 20 m, který patří do čeledi vavřínovitých (Lauraceae).

Indikace a způsoby využití

Lepivé listy slouží jako antispasmodikum, zvláčňují kůži a užívají se na obklady. Uplatňují se při průjmu a úplavici, na rány a oděrky. Extrakt z listů působí antibakteriálně a příznivě ovlivňuje kardiovaskulární systém. Rostlina je velmi účinná proti bakteriím Bacillus subtilis, Staphylococcus aureus, Enterobacter aerogenes, Chryseobacterium gleum, Proteus vulgaris a kvasinkám Candida albicans. Jako jedno z nemnoha přírodních antibiotik působí i proti plísni Aspergillus niger. Vavřín indický lze využít jako zdroj přirozeného fytolu a kyseliny vavřínové.

  • Odvar z kůry se užívá k léčbě střevních nemocí. Připravíme jej z čajové lžičky drogy, kterou zalijeme 250 ml vody a vaříme 5 minut. V Indii se používá na boláky, svrab a různé bolesti, na Mauriciu proti střevním parazitům.
  • V Pákistánu se šťáva z rozdrcených listů užívá na oční neduhy.
  • V Indii se odvar z listů užívá při nevolnosti, zvracení a průjmu. V Bangladéši se listy užívají při průjmu a úplavici, jako obklady na rány a odřeniny, při nespavosti a neuróze.
  • Usušená semena rozdrcená na prášek se nanášejí přímo na furunkuly.
  • Olej z plodů se využívá pro masáže při revmatismu.

Tajemství indického vavřínu

Tento stálezelený druh roste divoce v Bangladéši, příležitostně se také pěstuje. Mladší části jsou obvykle jemně ochmýřené, listy mají nejrůznější tvary - od vejčitě kopinatých po eliptické, na bázi jsou zaoblené nebo naopak klínovité. Vavřín indický Má mnoho různých synonym: v jazyce hindi se jmenuje medh, chandna nebo maidalakri, v kannadštině lakkdi nebo maida lakdi, sanskrtsky medasaka a v tamilštině muchaippeyetti, uralli nebo elumburukki.

Z vavřínu indického se používá kůra, která je tenká, šedavá nebo světle hnědá, živá asi 3 mm silná a velice slizovitá. Semena obsahují téměř 50 procent lehce aromatického oleje připomínajícího lůj, který tvoří z takřka 90 procent laurostearin a zbytek představuje olein. Hlavními složkami listů jsou fytol, terpen karyofylen (nachází se také například v hřebíčkovém oleji), thujopsen a b-myrcen, směs silic a kyselina vavřínová.

U této rostliny je zajímavé, že hlavní složka listů - nasycený alifatický alkohol fytol - není vůbec obsažena v plodech, a že velmi účinná kyselina vavřínová, objevená v oleji plodu, naopak není přítomna v oleji listů. Kromě éterického oleje z vavřínu indického se k nám dováží podobná substance z druhu vavřín kubébový (Litsea cubeba), který roste v Číně.

(podle knihy Svět přírodních antibiotik)