Je škodlivý glutaman nebo snad něco jiného?
Používáte také různá dochucovadla a směsi koření? Možná jste už slyšeli o tom, že nejsou zdravé či dokonce vyloženě škodlivé. Je na vině glutaman nebo snad něco jiného?
Je glutamát sodný, který najdete na obalech také jako monosodium glutamat zdraví škodlivý? Na to vám odpoví tento příspěvek z YouTube kanálu Business Insider.
Velký příběh glutamanu
U nás se mu říká glutaman a někteří jej považují za čiré zlo, které patří mezi jedy a metlu lidstva. Tak horké to ale nebude. Špatnou pověst si vysloužil glutaman v roce 1968 kdy doktor Robert Ho Man Kwok přišel s domněnkou, že je to právě glutamát sodný, který způsobuje nepříjemné symptomy včetně zažívacích problémů, bolesti hlavy či astmatu. O tuto myšlenku se také podělil v dopise s The New England Journal of Medicine.
Nicméně následně žádné testy nikdy neprokázaly, že by měl glutaman takové účinky. Dokonce je méně nebezpečný než sůl. Glutaman je navíc označovaný jako E27 a jak víme, máme tendence házet všechna éčka do jednoho pytle a to oblibě glutamanu rozhodně nepřispívá.
Nicméně příběh s Dr. Kwokem má ještě pokračování. V roce 2018 se k zaslání dopisu, který byl podepsaný Kwokem přiznal jiný lékař, jehož jméno bylo ovšem Howard Steel.
Přestože měl Stell zajímavou historku o tom, jak mu jednou po čínském jídle nebylo dobře, „syndrom čínských restaurací“ čili zdravotní problémy způsobené glutamanem byly jen výmyslem, žertem nebo snad sázkou. Přezkoumávání glutamátu sodného, který se používá často v asijské kuchyni pro svoji masovou příchuť, a fáma okolo glutamanu však způsobily něco docela jiného.
I přes výsledky studie publikované v roce 1993 v jednatřicátém dílu odborného magazínu Food and Chemical Toxicology s názvem „L-glutamát sodný: dvojitě slepá studie a přehled“, která potvrdila, že se opravdu není třeba glutamanu obávat, povědomí o škodlivosti glutamanu přetrvalo.
Obava z potravin asijského původu přihrávala taktéž celkovým nenávistným náladám vůči představitelům asijských národů a celá aféra ohledně glutamanu je dnes označovaná za minimálně rasisticky podbarvenou.
Glutaman je malý problém v porovnání se solí
Může se vám tedy po glutamanu udělat špatně? Ano, ale jen osobám, které na něj mají alergii. Jde tedy o velmi vzácnou reakci, která však může zahrnovat bolest hlavy nebo astmatické projevy, vyrážku či žaludeční obtíže. Nepříjemné potíže se objevují také u lidí, kteří v jídle zkonzumují celou lžíci glutamanu. Nicméně, jak bylo řečeno ve videopříspěvku, konzumace takové množství ve vegete nepřichází úvahu, už kvůli soli! Tak obrovské množstí soli byste totiž jen tak nepozřeli.
Ve vegetě se tedny nachází docela jiný strašák a je to ten, na který by si měli dávat Češi opravdu velký pozor. Je to právě ona sůl. Obecně lze říci, že ve výrobcích které souhrnně označujeme jako vegeta je ve 100 g neuvěřitelných 50 až 60 g soli čili polovina! Podobné je může být to také při použití polévkových „kostek“, kterými nahrazujeme vývar. I tyto obsahuji veliké množství soli a musí se s nimi zacházet opatrně.
Patříme totiž k národům, které překračují běžně několikanásobně doporučenou denní dávku soli. Ta je stanovena Světovou zdravotnickou organizací na zhruba lžičku denně, konkrétně 5 g. Češi však standardně v potravinách konzumují 12 až 14 g soli každý den.
Vegeta má také docela zavádějící název. Pokud si myslíte, že obsahuje hlavně zeleninu, už teď je jasné, že ve většině případů tomu tak není. Nejvíc je ve vegetách soli a kromě glutamanu, cukrů, tuků či různých extraktů je zde obvykle jen okolo 20 procent zeleniny. Nicméně je třeba dodat, že mezi výrobky různých značek jsou velké rozdíly. Podíl zeleniny se tak pohybuje někde mezi 3,5 až 57 procenty sušené zeleniny.
Zdroje: jimejinak.cz, idnes.cz